Deprese a jak ji zvládat

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 52 Další »
helenorsk
6 příspěvků 13.12.11 21:54

Ahoj všichni, jsem v téhle diskusi poprvé, přizval mě sem Tom a na týden si odjel :,( Četla jsem zde hodně příspěvků a mám pocit že vás už znám. Dnes jsem na Vás hodně myslela a musím říct, že už jen ten pocit, že tu je někdo s kým je možné komunikovat o osobních problémech mě dnes hodně držel.
Ty talířky vypadají fakt zajímavě a jestli by uměly trochu pohnout pneumatikou na břiše, tak bych to asi taky prubla. Ta pneu mě dost štve, celý život jsem měla 50kg a před třemi lety po radikální změně života jsem nabrala 8kg. Nijak to neřeším, ( miluju taky čokoládu) ale na to břicho si nemůžu a ani moc nechci, zvyknout.

Lucrezia
346 příspěvků 13.12.11 22:31

Ahoj, Helenohorsk.
Jo, Tom je padouch, utekl nám na týden, asi na něj tu bylo moc ženských. ;)
Nedivím se ti, že 8 kilo Ti vadí, byť to ještě nemusí být žádná nadváha, důležité je, jak Ty sama se s tím cítíš.
Já to mám taky tak, že nejsem tlustá, ale už to nejsem já, s těmi několika špeky na sobě.

Nicméně dnes se můžu pochválit aspoň za jednu věc. Dokončila jsem seminárku.V pátek ji odevzdávám, a mám to z krku. Hurááá. aspoň něco.
Jinak jsem začala s talířky dnes, ale večer jsem zhřešila. Prostě jsem si dala na velký talíř, místo na dezertní. Měla jsem chutě, no. Hlad asi ne, už to nepoznám, prostě do sebe potřebuji něco napchat a hotovo. Takže to byly dva rohlíky s cottage sýrem a salámem, a kus buchty. Jojo, zhřešila jsem. Blbý je, že takhle až večer, to je horší, než ráno, Ráno se to ještě vyběhá.
Helen, a s čím zápasíš ty?

helenorsk
6 příspěvků 13.12.11 22:52

Supéééér! To je paráda když můžeš říct: hotovo, mám to z krku a oddechnout si. Jo, jenže u těch závislostí to nejde tak hezky zabalit a hotovo, to je běh na dlouhou trať a já nejsem vytrvalec :oops: Já se chci poprat s cigaretama, AD a práškama na spaní na který už jsem si vytvořila závislost. Trochu se v tom motám, nevím kde začít, kde vydržet, co lze a co ne. Ale tyto stránky mě fakt pomáhají, jen mi zaberou hrozně času, je toho k pročítání.....

Lucrezia
346 příspěvků 14.12.11 06:54
helenorsk píše:
Supéééér! To je paráda když můžeš říct: hotovo, mám to z krku a oddechnout si. Jo, jenže u těch závislostí to nejde tak hezky zabalit a hotovo, to je běh na dlouhou trať a já nejsem vytrvalec :oops: Já se chci poprat s cigaretama, AD a práškama na spaní na který už jsem si vytvořila závislost. Trochu se v tom motám, nevím kde začít, kde vydržet, co lze a co ne. Ale tyto stránky mě fakt pomáhají, jen mi zaberou hrozně času, je toho k pročítání.....

A to se zbavuješ všech těch závislostí najednou? To musí být záhul.
Kouření bych nebrala jako nějakou hrůzu, prvně bych se asi chtěla zbavit těch prášků, což je ale asi nejhorší, nejtěžší.
AD je v poho, ne? Tam Ti těžko vznikne závislost. Leda psychická. S těmi na spaní je to blbý, to je fakt. Máš představu, jak na to půjdeš? Spolupracuješ v tomhle s doktorem? Co Ti poradil?

Lucrezia
346 příspěvků 14.12.11 17:43

Páni, já dneska žeru… :(
Zas jsem to nedala, no. Čím víc starostí (v práci, na úřadech, do toho onemocněl syn a já jedu na dva dny do školy 100 km daleko…), tím víc žeru a kynu.
Dnes jsem si koupila svetřík ve stánku, chci v něm jet do školy, a synek se mě zeptal, ze kterého je ten svetr století…mě naštval, drzoun.

veramis
8 příspěvků 15.12.11 17:10

Ahoj Luc prosím tě na můj telefon mobilní mně začínají chodit zprávy a dneska 2 telefony Jeden 10.51 a druhý 14.35.Včerejší zpráva Ahooojpromin že jsem........ a ješte jedna tam byla. zpráva.je to z internetu.Zajistěte si to pořádně ,jenom abyste to věděli.Jinak moje přežírání pokračuji,tak jsem dnes poprosila manžela,ať mně zkusí koupit chrom,nemáš s tím zkušenosti????Jinak vše při starém,tak nebudu furt fňukat.Přeji všem aspoň trošku pohody.

Lucrezia
346 příspěvků 15.12.11 19:29

Těm zpráváím moc nerozumím, kdo Ti to píše?
Chrom beru. Taky bkomplex, hořčík. Neměla bych mít chutě…ale mám,no. Dneska mám v sobě 3 ng Rivotrilu (6 tablet), a je to dě+s, ráno vstávám ve 4 ráno na vlak, jdu konečně obhájit svou seminárku. A zároveň je mi to jedno, že už mi to tam končí.
Taky se tam dost přejídám, hnus.

helenorsk
6 příspěvků 15.12.11 20:37

Luc, tak ať Ti to zítra dobře dopadne a ze synkova rýpnutí si nic nedělej, děti občas umí nazvednout. A drž se, pamatuj na talířky jsou super!

Tom69
172 příspěvků 16.12.11 19:42
Víkend:-)

Zdravím všechna milá děvčata, snažící se o lepší příští. Je tady o něco méně příspěvků než ve dnech minulých, z čehož usuzuji, že není důvod zde pobývati tak často. Doufám, že se nemýlím. Seminárka určitě dopadla dobře a Luc má důvod k oslavě:-). Doufám, že se nemýlím. Já byl pryč pracovně, a jediné, nepracovní a zajímavé je, že jsem potkal člověka, který byl zároveň archeolog, teolog, historik a filosof. Tak krásně povídat o době vzniku Velkomoravské říše a o vývoji náboženství v kontextu jednotlivých století jsem ještě neslyšel:-). Podotýkám, že jsou mi bližší témata, koho by měla dát Chelsea do zálohy. Přeji hezký víkend Tom

Suzanna
3 příspěvky 16.12.11 21:18

Bonsoir Tom69 et les charmantes filles.

Je vous passe un petit bonjour depuis Bordeaux.

http://www.youtube.com/watch?…

Tenez bon, ça va aller, la vie est pleine de surprises.

«Seul un imbécile s’attend à être toujours heureux.»

La vie n'est que trop bien précieuse pour la gâcher, chers amis :-)))

Je sais plus simple dire qu'à faire, ce-ci dit, c'est la vie.

Je vous embrasse fort.

S.V.

Tom69
172 příspěvků 16.12.11 21:58
to Suzanna

Moc děkujeme za pozdrav a podporu. Máš pravdu, pouze hlupák očekává, že bude celý život šťastný. Mimochodem je vidět, že máš francouzštinu opravdu ráda:-). Tom

Lucrezia
346 příspěvků 16.12.11 22:00

No toto, to jsou nějaké vaše tajné šifry, že jo?
8o
Seminárka O.K., díky Tome.
Ještě jedu zítra, máme slavnostní uzavření, a pak večírek, asi tam budu do rána a čekat na nádraží na ranní vlak nebo co.Dnes jsem vysosaná jako fretka. Vlezla na mě viroza, bolí mě dost v krku, cpu se paralenem a už se těším, až to v neděli vyležím. Poslední dny jsou hektické. I dnešek lítám jak fretka od 3 ráno do osmi večera. Včera jsem šla do práce v sedm, a v sedm večer se vrcela. A to mám jen půl úvazku…ehm. A při tom já stihnu na vitalion, protože mě to tu zajímá, a taky stihnu žrát, chjo.

Trochu mě znepokojil manžel, resp. jeho reakce na mou poznámku, že jsem přibrala. Ptal se hned kolik, a tak…bylo mi to nepříjemné, protože vím, že nemá rád silnější ženy. On o mé PPP vůbec netuší, a když jsem se mu to snažila vysvětlit, koukal na mě divně, a prohlásil-tak se prostě nepřejídej, no. A hotovo.

Chlapi to mají v tomhle snazší. Řeší věci přímočaře, a co řešit nejde hned, na to se vykašlou.

Tom69
172 příspěvků 16.12.11 22:50
to Luc

Blahopřeju. Mám z toho opravdu radost:-). A s tím jídlem, pokud jsi takhle dlouho vzhůru, v pohybu a v této zimě, Tvá spotřeba, jako u každého člověka se velmi velmi výrazně zvyšuje. Tak si z toho nic nedělej, naopak, pokud něco zobneš, děláš něco pro svoji imunitu. A jestli Tě to pobaví, ted jsem byl s mnoha svejma klientama a včera jsem sežral v jedenáct v noci kachnu se zelím a šesti knedlíkama:-). Hezký večer Tom

Lucrezia
346 příspěvků 18.12.11 11:54

Ahoj lidi.
Vařím rodině houbovou omáčku, můžou se za tím umlátit. :)
Jako takové odškodné za to, že se mnou poslední týden nic nebylo a byli na rohlících (krom školní a závodní jídelny a sobotní péči tchyně).
Jen už vnímám, že jsem na pokraji sil.
Měla jsem dnes drhnout sedačku doma, a koberce u mamky. Tu mamku jsem odřekla, ale doma, to musím, chjo.
Jsem úplně fyzicky vyčerpaná, dodávám si enewrgii v podobě jídla, to jo, včera jsem o půlnoci sežrala bagetu na nádraží z automatu, bylas pěkně hnusná a drahá.
Taky jsem si koupila sušenky, které byly prošlé a žluklé, což jsem zjistila až ve vlaku. 20 Kč letělo do koše.
K dovršení své smůly jsem byla tak grogy, že jsem usínala ve vlaku a každou chvíli kontrolovala, jestli už jsem doma…až jsem svou stanici přejela a dojela do Polska. Naštěstí jen těsně za hranice.
Ve dvě ráno v Polsku v zimě, naložená třemi zavazadly. Co k tomu říct…Vzala jsem si taxi
a dala za ně 4× tolik, než za vlak…chjo.
Chlap mi doma dělá ván. pořádek a nadává jak fretka, že je za pecí a za pračkou bordel…to je alepřekvapení, že, po celém roce. ;)

Lidi, já jsem zdechá, jdu dovařit oběd, pak k nám přijde návštěva, odpočinu si až v hrobě, snad.
Možná kdybych teď nejedla, tak skutečně se složím vyčerpáním. Teď dieta nee. Musím přežít.

Jak se máte vy???

Tom69
172 příspěvků 18.12.11 12:09
to Lucrezia

Ahoj Luc. Chci Tě jen pozdravit. Ráno můj pes vymyslel novou hru, kterou jsme ještě nehráli. Jmenuje se chytněte si svého ridgebacka. Zdrhnul mi v lese a schoval se. Vyhrál jsem, nakonec jsem ho našel. Momentální program turnaj v ledním hokeji v Rusku. Zatím dva dva. Kéž tato pohoda trvá věčně:-). Tom

Lucrezia
346 příspěvků 18.12.11 12:42
Tomovi:

Co že to máš za pejska?
My měli vždy psa, ale max. střední rasu. Ten poslední se dožil 17 let. :)

Uvařila jsem, umyla nádobí a za chvíli přijde tchyně. Upřímně, lehla bych a spala(i teď jsem v posteli-a to jsem vstávala o půj desáté.), ale přijde vlastně za mnou, mi popřát, tak ješta chvíli musím dělat že jsem v pohodě.
I muž se na mě dívá, jestli zas nehodlám "dělat nemocnou, je ze mě nervozní.
O tom Poslku neví, to bych si nasrala do bot.

Užívám si chvilky v posteli a pálí mě nohy, čert ví proč. To už jsou takové divné projevy.
Lidi, usnout a spáááát, a neprobudit se.

holky, co vy? Co mrcha deprese???

Tom69
172 příspěvků 18.12.11 13:12
to Lucrezia

17 let to je strašně hezký věk na pejska. My máme Rhodeského ridgebacka, popravdě chtěl jsem vlčáka nebo hovavarta, ale rodina se těchto psů bála, tak máme daleko většího psa, toho se nebojí, tak je to v pohodě:-). A já svého padesátikilového drobečka prostě miluju:-). Luc to je dobře, že odpočíváš, já to mám taky tak, tedka hokej, pak další venčení, pak dokumenty do práce a neděle je v háji. Faktem je, že když je toho víc, tak na depresi nějak není čas, ale je opravdu dobré se naučit trochu odpočívat, proložit to něčím, co Tě baví, nejet furt na plný pecky. Přeji Ti příjemnou neděli, at vše zvládneš:-) Tom

Lucrezia
346 příspěvků 18.12.11 15:56

Tome, jo,
když se dělá, na deprresi se „nemyslí“, jenže ona pak o sobě dá stejně vědět, jakmile polevíme, a to s dalekovětší razancí. Prostě předtím utéct nejde.

Zkoušela jsem sportovat, pro mě naprosto netypická činnost. Ale prostě už nějakých 5 měsíců se na kolo nemůžu dokopat. Pro mě to byl stejně jakýsi způsob sebetrestání, ale zase na druhou stranu…vidět, jak tachometr nabírá, a sviští mi kolem uší vítr, jak šlapu plnou silo do pedálů…ono to má něco do sebe. Často jsem takto vyšlapávala nahromaděnou zlost. Co deci slz jsem už na tom kole nabrečela.
Přitom je super podnebí na kolo,vloni jsem jezdila i ve sněhu, a nevadilo. Letos to nejde, prostě. Letos kynu.,
Tchyně mi upekla ořechovou roládu. To mi dělá naschvál. :)
Ne, kdecám, ona o mých potížích s jídlem nemá páru. Je hodná, chtěla mi udělat radost.

Chtěla jsem se v lednu přihlásit na VŠ, ale vidím, jak jsem vyčerpaná jen z toho ICV a práce.
Uvidím. Spíše se pustím do jazyků.
To je taková moje úchylka. Pořád si klást cíle.

Když jsem přišla o práci, přihlásila jsem se do dvou různých kurzů (mj. i do toho na VŠ v rámci ICT, co jsem právě dodělala), dále do kurzu podnikání, pak kurz soc. prac., a taky jsem si udělala na stará kolena autoškolu.
Bylo to v době nejhnusnější deprese a tímto jsem bojovala o to , abych měla důvod na světě zůstávat. taková hypomanická reakce, trochu.
Něco ve mně asi fakt chce žít, no.

Děcka, asi tu fakt máme být, i když se nám nechce. Sakra, nejspíš to má důvod.

Tolikrát jsem se chtěla zabít, chodila po městě a brečela, jen abych nemusela být doma s na dosah žiletky.
Nechápu, asi fakt chci žít. Netuším proč, a proč je to tak těžké, taky proč jsem vlastně přišla na svět…ale asi to tak má být.
Moje maminka ještě žije a moc mi fandí, má ze mě radost, sama je moc nemocná a bojuje…
Chjo. Zase řvu, raději končím.

Tom69
172 příspěvků 18.12.11 16:38
to Lucrezia

Jasně, že jo, určitě ano, určitě je spousta důvodů tady být. Jsem hrozně rád,že si píšeme o běžném životě, protože je to jediná možnost, jak se poznat a jak třeba eventuelně i něco vymyslet, poradit. Až budu mít chvilku, důkladně si přečtu všechny Tvoje příspěvky, i když v určité rovině už mám jasno. Vzpomněl jsem si v souvislosti s Tebou na jeden film, Dobrý Will Hunting a na jednu ze závěrečných scén, kdy psycholog říká Matu Dammonovi, nemůžeš za to:-). Možná víš, o čem mluvím, i když samozřejmě rovina příběhu je někde úplně jinde. A ty cíle jsou naprosto skvělé. Už se těším, jak píšeš na Vitalion, že máš v kapse první zkoušku, první semestr:-). No nic, jdu dát žrádlo vládci této domácnosti a vařit kotel číny pro dravou zvěř /děti/:-). Zatím se měj Tom

Lucrezia
346 příspěvků 18.12.11 16:56

Dík za optimismus a podporu.
Teď mám za sebou semestry 3, a několik zkoušek, ale prd z toho, no.
Není to ani na Bc., mají to tak nastavený, že tenhle obor nepustí jako normální studijní, protože…prostě protože. Přitom by se tam dalo co učit.

Ale zkostnatělý systém našeho vysokého školství má problém pouštět nové obory „do světa“. Už tak jsme sice pedagogický obor, ale na ped. fakultě nás nechtěli, tak nás šoupli na filozofickou, tam je vadení malinko tolerantnější.

A kdybych někdy dělala
VŠ, tak už patrně na Vitalionu nebudu. Mysdlím, že tak dlkouho ta diskuze nepřežije.

Co je ale s holkama?
Mám staršnou chuť se najíst, dala jsem si rohlík a 4 kostičky studentské pečetě, a zas mě dál honí mlsná.
Fakt nevím co s tím. Práci jsem všechnu udělala, a já bych nejradši jedla a spala. Cítím se jak po Zyprexe.

Ten film neznám, a ráda bych ho zkoukla. :)

veramis
8 příspěvků 19.12.11 15:54
Názor na Vitalion

Sere mě že jsem napsala půl stránky a smazalo se mi to.Musím po 14 dnech vyjádřit svůj názor na Vitalon.Dopředu se omlouvám,jestli píšu hrubky ,ale dneska se čeština ani nevyjadřuje jinak.Dlouho sem o tom přemýšlela,ale zjistila jsem ,že je to dialog mezi dvěma lidí popřípadě se vyjímečně přidá třetí. Tohle považujete za dialog lidí. Tome žijete asi v lepším okruh lidí.ale pt ,že jsem manželce chtěl koupit bundů za 13000.-ale nakonec nebyla ta pravvaá praváOjdětebdo hajzlůvěte
na jednu otázku,zjitil jsem

Lucrezia
346 příspěvků 19.12.11 16:04
Veramis

Co blbneš, holka, já tu čekám na Tvé příspěvky jak blázen, a Tobě se to všechno maže? No nazdar, taky se mi to stalo. Ale komu se chce psát do Wordu a pak kopírovat, že jo…

Není to žádnej dialog, jen se přidej, chybíš tu.
Jak se vede dnes???

Tom69
172 příspěvků 19.12.11 17:16
to Veramis

Veramis, tahle diskuse je určena k tomu, aby všichni, kdo mají nějaké psych problémy, na ně nebyli sami. Pokud Tě nějaká moje komunikace s kýmkoliv naštvala, přijmi prosím moji omluvu. Hlavně komunikuj, nemusíš se mnou, komunikuj s děvčaty, Luc toho o problémech ví hodně a mně prostě prosím nějak přežij:-). Přeji Ti vše dobré a hlavně komunikuj:-) Tom

Lucrezia
346 příspěvků 19.12.11 22:23
trochu zpět

Vím, že jsem tu psala, že by to nemělo být jen o depresi, ale musím na sebe požalovat, že jsem to nezvládla a selhala. Nejen v talířkách, ale i jinak, celkově.

Zatímco terapie jde výborně a osobnostně rostu, něco ve mně je pořád takové to „hraničářské“.
Nezvládla jsem nápor, který na mě byl v poslední době kladený a ublížila jsem si. Nemůžu se dívat na to, jak žeru (ne jím, žeru), jak se řežu na záchodcích na nádraží a zvracím tam, jak kynu a nesnáším své tělo, svou neschopnost se ovládnout.

Vrátula jsem se k antidepresivům, vidím to jako jedinou možnost v této chvíli, kdy to fakt nedávám.
Nemám depresi, ale dost brzy by nastoupila, po tom, jak se to zhoubně začalo vyvíjet.
mrzí mě to, myslela jsem, že už se bez AD obejdu, ale prd.

To jen abyste věděli, že Lucrezia není žádná světice a má co dělat s dost ulítlým šílenstvím, no.

Přes to všechno je to ještě dobrý a zdá se mi můj stav vratný, tedy nikoliv beznadějný. To je pozitivní. Ta naděje.

franczekk23
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.12.11 04:16
franczekk

ahoj je mi dvacet let a trpým depresí už dva roky, jsem pořát doma sřídka se vídám s přáteli možná jsem je od sebe rozehnal, mívám pocit prázdnoty a beznaděje, ztráta chuti k jídlu, nespavost či úzkostlivé stavy, panika, smutek a výčitky svědomí, občas mam chuť si sáhnout na život. tohle mam od rozchodu s přítelkyní :,(

franczekk23
2 příspěvky 26.12.11 05:02
franczekk

co mam dělat? už mně to neba :( vidím že je tu spousta lidí s podobnými problémy a tak mam pocit že se můžu svěřit stím jaký mám pocity. Děkuju..

Lucrezia
346 příspěvků 26.12.11 08:19

Ahoj,
to se zdá už opravdu dlouho, dva roky po rozchodu s přítelkyní, to už by mohlo přebolet, že jo. Jaký jsi býval předtím? Společenský a veselý? Nebo jsi byl vždy takový uzavřený?
Jak vypadá Tvůj den? Chodíš do práce, do školy?
Kdo všechno ví o tom, jak se cítíš?
Zkoušel jsi s tím zajít k doktorovi?

franczekk23
2 příspěvky 26.12.11 15:38

Ahoj Lucrezia,
ano vím že je to dlouho, už na ní ani nemyslím, jen to od té doby začalo a nekončí to :( Předtím sem býval společenský a veselí, hrával sem po klubech jako dj, bavilo mně to a moc, ale teď si leda zahraju akorát doma v obýváku a to musím mít náladu :( Můj den vypadá tak že vstávam až odpoledne protože nemohu večer usnout a když se proberu tak je mi většinou do breku.. Do práce už nechodím, pracoval sem v pivovaru jako řidič vzv, dvakrát sem boural a můj šéf to na mně asi viděl, jednoho dne za mnou přišel a řekl že mam jít domu a zamyslet se nad sebou a dát se do kupy a až se budu cítit líp se mam vrátit, njn to nevím kdy, když ty pocity sílej a sílej :( o tomhle vědí mé rodiče a má opravdu dobrá kamarádka s kterou se znam od školky beru jí jako segru :) ona si tím taky prošla ale už je v pořádku a teď pomáhá mně, tahá mně ven do přírody a snaží se mně dostat i na kulturní akce ale já to nedokážu, nedokážu se bavit jako dřív :( jako bych to zapoměl :( k doktorovi se chci obědnat po novým roce, zatím zobu léky od mamky Oxazepam, Rivotril, a na spaní mi pomáhá chloroprotixen.. Oxazepam mi pomáha proti úskostem a pocitu panický hrůzy, a Rivotril je taková oblbovačka ale ten beru jen sřítka.. Jinak děkuji za optání, je to lepší pocit o tom napsat aniž bych se styděl, Děkuju

Lucrezia
346 příspěvků 26.12.11 16:04

To je moc fajn, že se chystáš k doktorovi. Brát tyhle léky jen tak podle sebe není zrovna košér. Nepomohlo by Ti, kdybys měl nějakou práci, která Tě fakt nutí k pravidelnosti (jídlo spánek bdění)?
Nebo jinou pravidelnou činnost. Já nevím posilovna bazén, ryby, kolo…prostě co by Tě bavilo, ale dělat to cíleně a pravidelně. Doma sáim se nedonutíš, asi by to chtělo s někým.

Je fajn, že máš aspoň tu kamarádku, co Tě někam občas vytáhne.

Možná Tě antidepresiva dají trochbu do kupy a budeš mít víc sil začít něco podnikat. Přijdemi, že jsi jen ztratil motivaci, nějaký cíl, smysl. A jak ubývásil, je obtížnější ho cítit.
Léky Ti mohou pomoci aspoň se postavit na nohy, abys tu dlouhou cestu, co máš před sebou, taky ušel.
Tak kéž se to povede…

pumi
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.1.12 13:29

Ahoj lidičky,
jsem tu dneska poprvé a přiznávám, že jsem přečetla většinu článků. Trošičku mi pomohlo, že tyhle ty depstavy nezažívám sama. Nějak mě opustila síla, Je to peklo, je mi 30, beru AD a chybí mi chuť do života. V noci nejde spát, stále se budím. Dneska sem opět dostala záchvat pláče - nevím proč, ale strašně se mi chtělo brečet. Ve svém okolí nemám nikoho s kým si o tom můžu popovídat, ráda bych se připojila k diskuzi, přečetla si zkušenosti někoho, kdo s depresí „bojuje“ a ví.

Lucrezia
346 příspěvků 4.1.12 17:18

Ahoj, Pumi
A chodíš do práce? Jak to tam jde? Pomáhá Ti to spíše, nebo naopak?
S depresíé taky bojuji,, ale teď mám celkem klid. Beru AD,taky. Jaké máš Ty? Já mám Venlafaxin, a nejde mi při němmoc brečet. :( Vlastně vůbec. Mě to naopak štve, mi pláč pomáhal, vybrečet se. Teď jsem taková…nijaká. Není zle, není ale ani nijak zvlᚍ EJCHUCHU. Prostě žiju. Tak nějak že musím, no.

pumi
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.1.12 17:40

ahoj Luc, no právě s prací je to asi problém, sice práci mám, ale nějak se tam poslední dobou necítím vůbec dobře. Jak říkáš, žiju, ale chybí mi radost k žití…
mám takové divné stavy - najednou uvnitř prázdno chce se mi šíleně brečet…
beru seropram a rivotril.
chtěla bych toho hodně změnit, chybí mi síla
:zed:

Senseless
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.1.12 18:33
Senseless žije

Přátelé, depresanti!
Po delší odmlce jsem zpět!
Strávila jsem poslední 3 týdny v psychiatrické léčebně. Tak nějak jsem to přestala zvládat, bylo jedno, jestli vstanu nebo ne, den uběhl tak jako tak, takže jsem přestala řešit, zda je kolem mě uklizeno nebo ne, jestli byl pes venku, nebo mi počůral koberec…no, netřeba myslím rozepisovat, jak to u mě po několika dnech vypadalo a jak jsem vypadala já. Mé okolí naznalo, že není jiné pomoci, než PL. Pobyla jsem tam 3 týdny. Velmi poučné, velmi nepříjemné. Ale odnáším si mnoho. Viděla jsem, kam až může zajít závislost na alkoholu a lécích, jaké podoby můžou mít psychické nemoci, jak velkou musí mít doktoři na takových pracovištích trpělivost aaaa hlavně a především si odnáším diagnózu! Nejsem depresant. Jsem člověk s emočně labilní povahou. Vše prožívám velmi, moc, mé pocity jsou extrémní. Má radost hraničí s euforií, múj smutek má znaky deprese. Proto jsem k vám zřejmě také zabloudila. A to, co Tom nazval mým růstem byla prostě jen má radost.
Vlastně sem nepatřím, ale dál sem tu a tam vpadnu a snad se svými pocity i zapadnu. Snad sem zabloudí někdo, kdo také není depresant, snad mé pocity a snahy pomůžou klasickým depresantům.
Přeji všem do nového roku, ať se karty obrátí a hra stojí za to, ať věci vychází, ať jsou lidi příjemnější než loni a události příznivější.
Ať je letos konečně lépe.:-)

Lucrezia
346 příspěvků 4.1.12 20:21
pumi píše:
ahoj Luc, no právě s prací je to asi problém, sice práci mám, ale nějak se tam poslední dobou necítím vůbec dobře. Jak říkáš, žiju, ale chybí mi radost k žití…
mám takové divné stavy - najednou uvnitř prázdno chce se mi šíleně brečet…
beru seropram a rivotril.
chtěla bych toho hodně změnit, chybí mi síla :zed:

Njn, je to bída. Radost cdo života se nedá spolknout v prášku, že. To znám…
Kolik potřebuješ toho Rivotrilu? Já ho beru při úzkosti 1-2 mg, slabší na mě nepůsobí. ALE naštěstí jen nárazově,občas, ne denně.
Venlafaxin si chválím, ale zrovna dnes jsem pěkně selhala, měla jsem bulimický záchvat jak víno, po delší době. :roll:

Lucrezia
346 příspěvků 4.1.12 20:39
Senseless píše:
především si odnáším diagnózu! Nejsem depresant. Jsem člověk s emočně labilní povahou. Vše prožívám velmi, moc, mé pocity jsou extrémní. Má radost hraničí s euforií, múj smutek má znaky deprese. Proto jsem k vám zřejmě také zabloudila. A to, co Tom nazval mým růstem byla prostě jen má radost.
Vlastně sem nepatřím, ale dál sem tu a tam vpadnu a snad se svými pocity i zapadnu. Snad sem zabloudí někdo, kdo také není depresant, snad mé pocity a snahy pomůžou klasickým depresantům.

Ahoj, už jsem Ti psala ve vedlejší diskuzi, k tomuto jen chci říct, že sem patříš. A každý, kdo se cítí nebo někdy cítil depresivně. Já dostala spoustu diagnoz, co doktor, to názor, ale čistou depresi mi taky nikdo nenapsal. Vždy byla součásrtí jiných problémů, povětšinou HPO (hraniční porucha) apod.

Jak se teď cítíš?

Senseless
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 6.1.12 11:12

Vím, že většinou je pobyt v PL na měsíce, ale v mém případě šlo jen o to překlenout období, než budu moct nastoupit do denního stacionáře a následně se vrátit do práce. Léky mám stále stejné, terapie jsme na uzavřeném oddělení neměli. Jsem strašně ráda, že jsem venku, to, co jsem na příjmu viděla, bylo často dost děsivé. Je smutné, co lidé dokážou ze sebe udělat, jak se dokážou ničit. A je ještě smutnější, že často je zničí nemoc, aniž by si za ni mohli.
Jak se teď cítím? Líp, než před 3 týdny. Ale radost ze života to není. Těším se do stacionáře, protože doma se plíživě vrací ten pocit, že je jedno, jestli vstanu z postele nebo ne. A to mě děsí.

Lucrezia
346 příspěvků 6.1.12 13:04
Senseless píše:Jak se teď cítím? Líp, než před 3 týdny. Ale radost ze života to není. Těším se do stacionáře, protože doma se plíživě vrací ten pocit, že je jedno, jestli vstanu z postele nebo ne. A to mě děsí.

To je bezva, že jdeš do stacionáře. Taky jsem chodila. Ale jen krátce, 3 týdny. Chtělo to ještě víc, aspoň dva měsíce. Byla nás tam většina depkařů, a bylo to na podzim, takové temné období, uf. Plácali jsme se tam v tom všichni stejně. Ale nakonec jsme byli dobrá parta. I když každý tolik jiný.
Je fajn, že se tam těšíš. Kdy nastupuješ?

Senseless
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 6.1.12 13:18

Nastupuju hned v pondělí. To byla podmínka propuštění z PL. Nechtěli, abych zůstávala dlouho doma, že by se ty stavy zase vrátily. A něco na tom bude, protože už to cítím, jak se to plíží zezadu a kouká, kde by se to drápkem chytlo. Takže do pondělka se jakkoli zaměstnám, abych neseděla, a v pondělí tam přímo poběžím. Jinak vím, že by to chtělo stacionář klidně na pár měsíců, ale jeden v mém případě bude až až, víc bohužel už nezvládnu finančně. Přecejen ta neschopenka byla dost dlouhá…

Lucrezia
346 příspěvků 6.1.12 15:02
stacík

Jeden měsíc je pořád lepší, než nic.
Mě v tu dobu musel živit muž. Nebýt jeho, vůbec si to nemůžu dovolit. Byla jsem bez práce a ještě k tomu v depresi, bez nároku na nemocenskou, to není situace ve které bych mohla jásat. Teď na tom jsem líp aspoň psychicky.
Víkendy jsou krize. Pro mě dodnes.

Senseless
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 6.1.12 15:59

Mám štěstí aspoň v tom, že mám kolem sebe mamku a sestru. Vím, že ve vyslovených s…ch by mě nenechaly. Ale není mi moc dobře z toho, jak na tom jsem. Dost marně hledám cokoli pozitivního na tom, že žiju. Vždy dojdu k tomu, že mě potřebuje pes, ale ten by si také zvykl na nového pána, takže ještě horší… Není to deprese, spíš jakási životní pravda, co mi hledí do tváře a já ji nemám jak zaplašit. Nějak jsem ten svůj život neubojovala.:-(

Lucrezia
346 příspěvků 6.1.12 16:16
Senseless píše:
Nějak jsem ten svůj život neubojovala.:-(

…no, snad ještě není konec toho „boje“. :-)
Víš, ono mít pro koho žít může pomoct, ale až ve chvíli, kdy už jsi aspoň jedlou tlapkou na břehu. Jinak je to stejná bída jako když jsi sama.
Naopak jsem krom deprese měla navíc ještě výčitky, že dětem vezmu mámu, pak zas jsem si řekla, že než mámu v depkách, to raději ať nemají žádnou…prostě když se chce, důvod ke smrti se vždycky najde. Ale stejně tak i důvod k životu. Totiž on žádnej důvod nejspíš není. Žít se prostě musí chtít, bez toho to nejde a nestojí za nic. Myslíš že máš třeba krizi středního věku (nevím kolik Ti je).???
Já možná s něčím takovým začala, když jsem si uvědomila, že už nemůžu nosit to co mladé holky, a chovat se jako děvče, že už prostě definitivně mám zenit za sebou a jak profesně tak tělesně už půjdu jen dolů.
Stejně bych ale neměniula a čas nevrátila, a nic z toho co jsem zažila, bych nechtěla zažít znovu. Ani to hezké ani to špatné.

Senseless
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.1.12 07:35

Tak jsem se do toho hezky začala opět zamotávat… Krize středního věku to ještě nebude, spíš pocit, že nejsem tam, kde bych měla být, nemám rodinu, partnera, děti. A nemám k nim ani našlápnuto. A to jediné, co vždy bilanci zachránilo - práce - teď taky není. Není na co být hrdá, snad jen na můj letní boj s lexauriny, ale to je už dávno a přestává to stačit na dobrý pocit ze života. Už aby bylo pondělí a já upalovala na stacionář. Pro dnešek vytáhnu z rukávu svůj starý dobrý depresantův seznam. A pro začátek tam opět napíšu: uvařit kafe. A hned poté: jít na procházku s pejskem. Taky si udělám seznam toho, co chci v životě během příštích pár měsíců změnit, abych se na světě cítila líp. A půjdu si za tím. Proč by mi mělo být dobře, když proto nic nedělám? Proč závidím jiným to, co se jim povedlo, protože se o to snažili, když já se nesnažím celkem o nic a jen zkoumám, jak se cítím. Nestarám se o svůj svět, tak podle toho vypadá, no.

Lucrezia
346 příspěvků 7.1.12 09:08
Senseless píše:
Taky si udělám seznam toho, co chci v životě během příštích pár měsíců změnit, abych se na světě cítila líp. A půjdu si za tím. Proč by mi mělo být dobře, když proto nic nedělám? Proč závidím jiným to, co se jim povedlo, protože se o to snažili, když já se nesnažím celkem o nic a jen zkoumám, jak se cítím. Nestarám se o svůj svět, tak podle toho vypadá, no.

A to je zajímavá myšlenka, co píšeš. Je nutné dělat něco pro to, abychom se cítili šťastní? Je třeba mít pro ště+stí nějaký důvod?
Starat se o svůj život, aby byl naplněný a šťastný…?
Nejsem si tím jistá. Ale jako cesta ven z pocitu neštěstí to může být dobré. Konkrétní kroky, co jsi popsala, se mi zdají moc fajn. Napsat si to je určitě dobré, vidět to na papíře.
Jednou jsem si takhle psala pro a proti, když jsem měla nutkání svůj život ukončovat. Ten seznam mínusů byl šíleně dlouhý, oproti plusům. Ale když jsem zvážila hodnotu jednotlivých položek, tak kdybych to dala fakt na rovnoramenné váhy, bylo by to jako tisíc plíšků v mínusu a tři velká železná závaží v plusu. Jednoznačně by převážily plusy.
Koukala jsem na to…a ne že bych se okamžitě zbavila deprese, ale najednou jsem na chvíli byla schopna vidět realitu. Z venčí.

Sensel,
je hrozně dobře, že tak bojuješ, je to dobré pozitivní znamení. Že to nechceš vzdát. Držím pěsti

AlikAlik
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.1.12 18:49
Deprese - leonita

Dobrý den, měla jsem také deprese, život se se mnou nemazlil, chodila jsem 17 let k psychiatrovi, ale k ničemu to nevedlo. Jen vždy předepsal léky, které jsem neustále brát nechtěla.Neměla jsem nikoho, kdo by mě podpořil. Nevím, z čeho vy ty deprese máte - píšete, že máte děti, hodného manžela, ale asi vás něco vnitřně trápí, deprese nepřichází jen tak, není to otázka chvilky, ale je to dlouhodobě narušená psychika, trápí vás něco, s čím se manželovi svěřit asi nechcete, jinak by vám jistě poradil a podpořil vás.Já si musela nakonec pomoci sama - začala chodit do knihovny a půjčovala si knihy o depresích, psychice a jak tyto problémy odstranit, jak začít žít. Těch knížek byly stovky, ale postupně jsem se cítila lépe a lépe. Opravdu mi pomohly!Možná to můžete vyzkoušet i vy, nebo by vám pomohla třeba nějaká skupinová terapie, více sportovat, koníčky, příroda, relaxace, lázně…přeji vám, ať je lépe a ať vše vyřešíte ku prospěchu svému…zdravím Alena

AlikAlik
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.1.12 19:13
chybí mi kamarádka

Moc bych si přála fajn kamarádku, mám dost koníčků, ráda chodím do přírody, ale přece jen sama to není ono.Nebo s ní jet někam na dovolenou, prostě mít stejné zájmy a hned nám bude líp, určitě půjdou deprese stranou…dnes se lidé od sebe odtahují, nerozumí si, hádají se, je to velká škoda, jsme tu jen jednou a ještě se k sobě neumíme dobře chovat, toto mě moc mrzí a je mi z toho smutno. Nenašla bych zde kamarádku - okolí Pardubic, Chrudimi?

Senseless
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.1.12 21:38

Ali, já nevím, kde jsou Pardubice, ale taky nechci být sama. Možná zjistíme, že stejné zájmy nemáme, ale zkusit to můžeme. :-)

AlikAlik
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.1.12 21:45
seznámení

Odkud pocházíš ty? kde bydlíš?Ala

Senseless
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.1.12 21:48

Jsem z Brna

AlikAlik
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.1.12 22:34
můj domov

No tak to je bezva, já z Brna pocházím, mám tam ještě maminku, za kterou jezdím a příbuzné. Ve které části Brna bydlíš? já mám mamku v Žabinách a příbuzné v Komárově

Tom69
172 příspěvků 8.1.12 22:38
všem spřízněným duším

Ahoj, dlouho jsem se neozval, mám radost ze Senseless, že se vrací do života, z Lucrezie, jak bojuje, a hrozně se mi líbí Alik se svým přístupem, najít si kamarádku a jet s ní na dovolenou. To je prostě úžasný. Já jsem na tom momentálně tak, že sice žeru stále prášky, bojím se je vysadit, ale jsem na dovče ve Špindlu, je mi to až blbý, ale cejtím se prostě po dlouhý době parádně. Ale protože vím, co to je cítit se opravdu hodně blbě, tak na Vás, holky, chvilkama juknu, a jak uvidím, že pesimismus přerůstá únosnou mez, tak se pokusím poslat špetku optimismu. S pozdravem všechny depresívní stavy nakopat do prdele, upřímný pozdrav zasílá Tom

Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 52 Další »
Váš příspěvek