Milá Lenko,

být Vámi nebyla bych tam už ani minutu. Vy jistě práci lehce najdete......­.......nestojí to za ten obrovský stres a lehce se můžete dostat do průšvihu. Žádná „firma“ za to nestojí. Nenechávejte rozhodnutí na firmě, rozhodněte se sama za sebe !

Tady je každá rada drahá.Já osobně souhlasím se šamankou.Nohy na ramena a pryč,pryč,pry­č.Zváště když vy jste zodpovědná osoba.Kdo ví čeho se můžete ještě dočkat.A uvažuj­te.Co je to za firmu,která si neváží dobrého pracovníka,a o to víc že masérky a terapeutky nerostou na stromech , a raději kryjí „úlety“pana doktora,asi jen pro to,že potřebují mít někoho s titulem.Já vím, možná si říkáte,že je nemocný,že za to nemůže.Ale až udělá opravdu průšvih,tak pak za to asi ponesete zodpovědnost vy.Já bych osobně prchala,až by se mi za patama prášilo.Přeji vám úspěch, 

No hrůza mně obchází z vašeho dopisu. Napište prosím, jak to s vámi dopadlo. Také to vidím jako ostatní přispěvatelé, prostě rychle pryč od takového člověka. Reakce okolí je ale běžná v takových situacích, tito psychopati mají zachovaný intelekt, navíc jsou velmi manipulativní, tak jim ostaní dlouho dávají šanci. Až ale někoho např. přizabije, tak si velmi rychle vzpomene, že je vlatně nemocný, že jednal v atace nemoci a že on vlastně za nic nemůže. Pryč a rychle!

Čauky lidi,
je mi 25 a už od nějakých 12 let trpím depresemi, které se střídají s normálními stavy. Vždy jsem měla pocit, že jsem jaksi něčím jiná, než ostatní. Měla jsem problémy s komunikací, problémy navazovat nové vztahy či hledat si přátele. Chodila jsem s tím i k psycholožce, ale tam jsem dříve žádnou změnu k lepšímu nezaznamenala. Trochu se to zlepšilo, až když mne kamarád přivedl ke cvičení bojového umění, kde jsem se přece jen dost otevřela a naučila se s lidmi komunikovat.
Když jsem s cvičením ale přestala (z finančních důvodů), problémy se vrátili. Mám období, kdy bych se nejraději do všeho vrhla po hlavě, jsem plná energie, nápadů, chuť něco dokázat či stvořit. Pak ale stačí sebemenší impuls či moment a vše se obrátí. Jakoby ze mě vyprchala všechna energie, ztrácím chuť dělat věci, které jsem dříve jinak dělávala ráda (kreslení, čtení apod.), absolutně do ničeho se mi nechce. Připadá mi, jakoby se celý svět obrátil proti mě, všechno ztrácí svůj smysl.. jak práce, tak manželství, prostě vše. Potom, co jsem si na internetu přečetla něco o maniodepresivní psychóze, jsem si tak nějak začala uvědomovat kde asi bude můj problém. Nevím to zcela jistě, ale všechny náznaky tomu nasvědčují.
Ráda bych s tím něco začala dělat, chtěla bych se léčit, zajít k psychiatrovi prostě cokoliv, co by mi pomohlo můj život zlepšit nebo alespoň ty stavy utlumit. Problém je ten, že už 2 roky žiji v zahraničí a do Čech se tak často nedostanu. Žiji tu, pracuji a nevím kde bych tu mohla pomoc vyhledat. Fakt už jsem z toho docela zoufalá, někdy se až bojím sama sebe. Nechci nikomu svým chováním ubližovat.