Tome, jemu je to fuk. Chrní. Ale cítím zodpovědnost vůči lidem, co sem zajdou a přečtou si to. Loužičky a hovínka uklidím zítra, ale co ta naděje, co jsem jim dala?
Deprese a jak ji zvládat
Právě jsem došla z procházky. Nebyla dlouhá, není mi líp, ale udělala jsem to pro vás. Věřím, že vám to dodá sílu. ![]()
Čau lidi.
Já si taky myslím, že buď to pude, nebo to nepude, prostě pudová záležitost, no, Sensel. ![]()
Je O.K. sem klidně napsat, že to nepude.
Víš, kolikrát já selhala? Milionkrát.
Momentálně selhávám v jídle.
A to skoro denně.
Tome, dík za vyčerpávajíécí prózu ohledně výživy. Máme v zásadě podobnej pohkled na věc.
Jen já nejsem tak na výkon a pohyb, takže s bílkovinami až tolik nemusím.
Mívám období příšernejch chutí, třeba 4 měsíce jsem denně musela vypít aspoň jednu kyšku nebo kefír.
Jinak mučivá chuť na sladkosti mě pronásleduje od dob konce mé anorexie, tedy
asi rok.
Baštím chrom, hořčík, Béčko, asi 5 dní. Třeba to zabere. Já si tělo zhuntovala podvýživou a ztratilo své přirozené instinkty,. To je blbý, že na své chutě a signály sytosti už nemohu spoléhat…
Litřík vína, píšeš?
Dobrý. A co zítra? Vstaneš normálně?
Senseless píše:
Právě jsem došla z procházky. Nebyla dlouhá, není mi líp, ale udělala jsem to pro vás. Věřím, že vám to dodá sílu.
Seš kočka!
Tome,
Malý princ…další inspirace.
Víš co mě mrzí? Že za celý život nestihnu přečíst vše co bych chtěla stihnout. Malého Prince jsem četla jednou v dětství, což mi nic neříkalo. A jednou v dospělosti, udivena nad hloubkou myšlenek, a pochopila jsem, proč jsem tomu dřív ani nemohla rozumět.
Ještě jednou bravo:-). Malýma věcma to začíná, každý malý úspěch je velký pokrok, který bude doceněn časem. A vzhledem k tomu, že jsem pejskař, specializace velcí problémoví psi, věř mi prosím, že to štěně, které pochrupkává potřebuje naprosto totéž co aplikuješ momentálně Ty. Režim. Plně se Ti přizpůsobí. Dám příklad. V rodině vstávám první. Pokud nejedu za prací, čekám a venčím mazlíka pravidelně v určitou hodinu. O víkendech pes ví, že ve tři půjdeme na dvouhodinovou procházku. Hodiny nezná, to mi patrně věříš, šachy taky neumí. Ale za pět minut tři vstane a jde se podívat, jak jsem na tom, jestli teda jako jdeme nebo nejdeme. Pak venčím večer v deset třicet. Pes neumí moc mluvit a funguje v úplně jiným režimu než my. Nemyl se tím, že je francouzský buldoček maličký. Je to ušlechtilý, velmi inteligentní pes, který Ti dá časem spoustu spoustu lásky. Ale potřebuje tři věci. Lásku, režim a pevnou ruku. Ale Ty to dáš. Dneska jsi dokázala přemoct sama sebe. Super. Držím palce. Tom
Jojo, s těma knížkama máš pravdu. Dřív navíc knížka byla pojem, nebyl Net, nebyly cédéčka, nebylo třicet programů v televizi, pro mne návštěva knihovny byla něco jako svátek, každý týden jsem si půjčil tak osm knížek, byl jsem schopnej vstát ráno ve čtyři a do šesti si číst, taky jsem si tím zkazil oči, ale to je jedno, návštěva knihovny byl svátek a stran dárků pod stromečkem, byly dárky tzv tvrdé a měkké /svetr/. Měkké šli do pozadí, hraná radost, ale knížky, to bylo hned po polytechnických stavebnicích něco. No nic trochu jsem se rozkecal, už mám šestou dvojku:-). Poslední. Ale byl jsem se psem a hodně dobrá noční vycházka, psík si chtěl hrát, tak jsem snad vystřízlivěl a ráno dám:-). Btw stran toho jídla, vzhledem k tomu, že Tě neznám, nemohu než obecná doporučení. Pro stanovení nějakého režimu bych musel znát Tvůj věk, životní rytmus, výšku, váhu a cíl:-). A to rozhodně není předmětem virtuální diskuse a ani bych nechtěl. Krásnou dobrou a hodně úspěchů při seminárce:-) Tom
Ahoj tomka, řekni vše tak, jak to cítíš, jedině tak ti doktor může pomoct. Třeba si to napiš, já to tak dělám, protože v ordinaci většinou půlku věcí pozapomínám. Nebo se v tu chvíli cítím jinak, tak mám tendence si to aktuálně poupravit. Píšu si do diáře, jak mi který den je. Stačí třeba: dobrý, blbý, otřes. A neboj, doktor si to už přebere. Pokud je člověk v depresi, chybí mu objektivní pohled na sebe sama. Doktor ho ale má, pokud je tedy dobrý doktor. Jak ti je, naprosto chápu, já jsem doma půl roku a nevím, jestli už tu depku nemám z toho.:-( Trpělivost.
Ahoj Tomka,máš deprese poprvé? Tři týdny na léčbu není nic moc.Vím,že to prostě do práce nejde.Nepíšeš jestli něco užíváš,rady typu hlavně chodit ven a neležet v posteli nejsou na míště ,kdo to poznal.tak to ví.Nic se nedá zlomit,na to vůle jenom nepomůže,zatím ti držím palce.
Tomka, jsem na tom stejně. Taky žiju sama, není důvod vylézt z postele, všechno na nic, jen existuju, jeden den jako druhý, nejlepší je spát, protože člověk aspoň nemyslí. Veramis nesouhlasí, ale já myslím, že jediný způsob, jak z toho kruhu ven, je fakt vstát a jít ven. Jakmile to prolomíš, začne se vše trošku měnit k lepšímu. Máš už na čem stavět. Ty jsi teprve na začátku, pokud máš AD, tak ti teprve začínají zabírat. Vydrž. Popiš doktorovi, jak ti je. A centrum vyzkoušej, uvidíš, jestli ti to sedne. Hlavně si nevyčítej, když něco nezvládneš a pochval se za každou maličkost, která se ti povede. I kdyby to bylo „jen“ vstát a udělat si kafe. Jestli ti to pomůže, já jsem dnes ještě vstát nedokázala.
Senselles,špatně jsem to napsala,samozřejmě je lepší vylézt z postele a jít ven,ale ono to vážně pokaždé nejde a když je strašně zle,tak jsem ráda že část zaspím.
veramis píše:
Ahoj Tomka,máš deprese poprvé? Tři týdny na léčbu není nic moc.Vím,že to prostě do práce nejde.Nepíšeš jestli něco užíváš,rady typu hlavně chodit ven a neležet v posteli nejsou na míště ,kdo to poznal.tak to ví.Nic se nedá zlomit,na to vůle jenom nepomůže,zatím ti držím palce.
Je to trochu frustrující to číst, jak se topíme. Jeden vedle druhého.
Možná by to chtělo trochu čerstvého větru. Závan vzduchu něčeho zdravého. Jinak se tu všichni vzájemně utopíme…
Já kvůli psovi musím,i když na deset minut,takže každý den.Je to 3 až 4krát denně,víc nedokážu.To je veškerý můj vzduch asi 45 minut denně,nejde mi to hlavně kvůli tomu,že jsem na sídlišti,kde je moc lidí a já jsem samotářská,nezvládám to.
Mě kolikrát nedonutí ani ten pes. Dneska zase boduju.:-( R8no jsem zapnula pc a tv a jen koukám na tv, ani to nevnímám a nakukuju sem. Dva dny bylo tak fajn a teď zas toto. A když zavolám známému v naději, že se něco změní, že mě vytrhne z toho stavu, tak si vyslechnu klasiku: „Tak vstaň, běž ven. Musíš.“ No jo, jako bych to nevěděla.
Já se dnes musím přiřadit mezi „lenochy“.
Byla jsem ráno v práci, teď se mi zavírají oči, a ležím doma, než vyrazím do terapie.
Chtěla bych spáttt.Uf.
Dneska se fakt všichni dobře plácáme.:-( Já sjen edím, koukám na spoušť kolem sebe, strašně se bojím, nevím čeho, bojím se, co bude, až se vrátím do práce, bojím se každé další minuty.
Já jsem doma už tak dlouho, že si návrat do práce nedovedu představit. Bojím se, že to nezvládnu, taky kdoví, jestli na mě ještě vůbec čekají.:-(
No, jestli jste na nemocenské, tak vás zpátky vzít musí, ne?
Já mám částečný úvazek, a druh smlouvy, kde nemám nárok ani na dovolenou ani na nemocenskou.
Přesto jsem vděčná za tuhle práci. Mě práce vytahuje na světlo. Cítím se s ní užitečnější.
Ovšem dnes jsem na šrot. Dokonce jsem snědla půl velkého čokoládového Mikuláše, kterého jsem dostala v práci od svých dětiček, které občas učí. Hrozně milé…a já to teď baštím. Sladkost čokolády a sladkost příjemného chování…malinký důkaz toho, že na mě vzpomněly, a poslaly mi to po kolegyni dokonce i když jsme spolu s dětmi nebyli.
Moc mě to dojalo, a teď to do sebe cpu, ve snaze, abych zase cítila sladkost života.
Sladkost náklonnosti jiného člověka (lidí). Nevím co je dneska za den, že je to pro nás všechny tolik těžké, přemoci se.
Musím vstát, koupit pár věcí do tiskárny a na jídlo…a jít na terapii.
Na terapku se moc těším, vždy. Ale dnes nevím jestli ze sebe něco dostanu.
Jsem tak unavená.
A to večer mě čeká ještě vytírání a dopsat seminárku (podklady jsem včera dělala do půlnoci).
Ještě jsem slíbila máme koupit zrcadlo, ale to nedám, dnes ne.
![]()
tomka píše:
Takže tobě terapie zřejmě pomáhá, když se na ni těšíš ? Taky bych moc chtěla najít nějakého terapeuta, protože si myslím, že jen AD nejsou řešení. Doufám, že mi můj konzultant pomůže v tomto hledání a hrozně ráda bych chtěla najít lidi, kteří mají stejný problém a kteří se s tím nějakým způsobem perou.
Ahoj, ano mně terapie pomáhá nejvíce. Ale taky ne hned. Chodím tam třetí rok, už víme co s tím, a je to mnohdy jediný způsob, jak přežít a neublížit si.
Taky v době deprese depku sice neodežene, ale ta zkušenost, že s tebou někdo tím obdobím projde, prostě s tebou jen je, neštítí se těch hrozných myšlenek, co ze sebe vypouštíš, ba naopak Tě v nich podporuje, to je neocenitelná služba.
Moc doporučuji dobrého terapeuta. Neznám nic, co by pomohlo víc.
Na akutní problémy jsou samozřejmě ale prášky rychleji účinné. terapie je na dlouhodobé a (ideílně) i konečné) řešení.
Musím ven, usínám tu, zajdu si na salát. Praskne mi hlava…uf.
Čokoládový mikuláš, to mne celkem pobavilo, chichi. No já se přidám do party, jak jsem si včera pochvaloval to vínečko, tak do čeho si dneska ráno nadávám, to tento server neunese. Až si zase budu chtít totálně zk.......t pondělí, tak si dám v neděli večer vínečko. Jak jsem starej.......:-) Tom
Tak zpět mě vezmou, ale otázka je, jak to zvládnu (bez lexaurinu a se všemi úzkostmi a fóbiemi, co si teď užívám) a jakou práci vlastně budu dělat. Někdo to tam za mě musel převzít. Mám z toho dost strach, protože jsem sama, takže by mi neměl kdo pomoct, pokud bych o práci přišla. Mám z toho dost velké obavy. Mě je po terapii taky vždycky líp, jen ta frekvence 1× za měsíc je dost slabota.
Lucrezia, doufám, že jsi po čokoládě nebyla na záchodě. Řekneš to na terapii?
Přesně tak. Řeším to taky. Chtěla bych jinou práci, kde bych měla čistou hlavu, ale taky musím zůstat u takové, která mě ničí a na kterou asi ani už nemám.
Řeknu mu to zítra. Už jsme se bavili o tom, že bych chtěla jinou práci, jen se ptal, jak jde hledání. Rozebírali jsme jiné věci. Bohužel tam chodím jen jednou za měsíc. Zítra mu řeknu, vlastně jí, je to doktorka, o tom hrozném strachu.
hoj lidi,
vy teda tady jedete. ![]()
Já jsem celý den tak zdechlá…no teď večer je to lepší. Až na ty výčitky svědomí kvůli blbého jídla.
Dnes jsem to s terapeutem řešila, mluvila jsem o tom, jsem mu vděčná, že o tom mluvit můžu.
Byla jsem unavená (nechápu z čeho?!) a on měl po celém dni toho taky plné kecky.
Kevšemu přede mnou byl někdo,kdo tam hodně plakal, soudě podle povytaženého koše plného použitých kapesníčků a takynového balíku kapesníků u stolku… …přišla jsem si jako vydřiduch. Že tam lezu s takovými blbostmi, jako je jídlo. Chjo.
Celý den jsem moc nejedla, ale teďjsem si to vynahzradila, a není to dobré. Viděla jsem se v zrcadle, včera nahá, bylo mi nevolno z tohopohledu. Doopravdy mě zachvátil hnus a smutek.
Magor, no.
Lucrezia,
Dobřes udělala, žes mu to řekla! Gratuluju. A jaký vydřiduch? Samas říkala, že to, že někdo má taky starosti, neznamená, že ty tvoje jsou menší.
Vím, že máš svou hlavu, ale nechceš zkusit ty talířky? Určitě to jde i v rozlítaném dni, napiš Bábině, vše ti vysvětlí. Já předtím taky celý den hladověla a pak byla jak studna bezedná. Teď mi i ten talířek přijde obrovský a nemám potřebu ho narvat vším možným, naopak… Jinak bych ti doporučila jako minimum: pokud tě to chytne, jdi plenit ledničku, ale předtím vypij sklenici vody. Stane se zázrak, fakt.
No a abych nebyla nejchytřejší, nejúžasnější…nalívám se vínem, abych si odpočla od toho hnusu, co mě od včera nechce pustit.:-(
Děvče drahé, jak Ti to jen říci, abych zas neměl pocit toho šlapání v porcelánu. Včera jsme si, sice každý zvlášt:-) vínko dali, ne? Podotýkám, že dnes ráno jsem poprvé, po hodně dlouhé době nevyvenčil psa, prostě jsem byl rád, že jsem se vykotil dělat to, co mne živí. Zkráceně. Jde o to, proti kolika drakům chceš bojovat. Jestli máš radši souboj s více draky najednou, jeden drak depka, druhý drak jídlo, třetí drak chlast, tak na zdraví:-). Tom
Tome, dobrý, šlapej, šlapej, píšu to, jak to je. Ať nejsem světice, co se z toho vyhrabala raz dva. Když jsem byla 4 dny v nemocnici, během jedné „vizity“ mi doktor řekl, že každý si s sebou něco v životě neseme, ale já mám v tom batohu pořádně naloženo! Taky mi řekl, že bez PL to nezvládnu. Tím mě dost nasral a já to zvládla. Jenže naloženo fakt mám.:-( Takže to fyzické jsem si odbyla, ale teď je to už tak nějak dlouho, že jsem utahaná a fakt už nemůžu. Padnu na hubu, pracně vstanu a za dva dny padnu na hubu znova. Já to nakonec z toho baťůžku vyskládám a zvládnu to doktorovi na truc sama, ale je to na dlouho. Jo a když už nic, tak aspoň nebyl žádnej prášek. A držela jsem tak dlouho, jak to šlo. Ale už jsem měla pocit, že se půjdu kouknout na balkon…
Jesi by pomohlo, že bych Tě naštval já, tak to fakt umím, to není problém:-). Já Ti řeknu, jak vidím tedka Tvůj večer. Dáš si jednu, pak druhou, pak se začneš litovat, dneska večer budeš mít pocit, že na všechno zapomeneš a ráno budeš zase na sr..ky. Ale pak tady vidím i tu druhou možnost, že všechno víno,
které máš otevřené naleješ do hajzlu, spláchneš, sebereš se, a vypadneš někam si udělat nějakou drobnou radost. Třeba si něco malého hezkého koupíš. Nebo vezmeš hafíka. Nebo si koupíš knížku. Nebo si na Netu najdeš nějakou knížku. Dobrý je zajít do čajovny. Nebo si koupit nějaký dobrý čaj, nebo tak něco,
hlavně něco udělej. Alkohol, a to víš i beze mne je depresant..... a v kombinaci s AD umí divy. Ty si myslíš, že by mne normálně porazilo vypít dvanáct čtrnáct deci vína /včerejšek/. Ani omylem ale s AD je všechno jinak. A aby nějak zabraly tak se na sebe musíš prostě nasrat. Tom
Tak jasněže to neskončí jednou dvojkou. Ale na dnešek rezignuju. Střádám síly na zítra, abych začla den správně, o půl šesté, procházkou. Jestli se vykopu dnes z hafem ven, bude to megaúspěch.:-( Jenže víš co? Já se asi teď paradoxně vyhrabu ven spíš, než předtím. Celej den jsem seděla na posteli a třásla se. Strach, úzkost, jak to bude s prací a s penězi, jsem k ničemu, tlustá, škaredá. Vydržela jsem to do šesti. Co je horší? Oxazepam, nebo víno? ![]()
Já se na sebe slušně nasrala v létě, proto jsem ustála ten absťák. Asi to potřebuju zas. Stagnuju a nedělám žádnej pokrok.
Depresanti: toto není návod, jak řešit situaci, toto je realita, jak to sem tam dopadne, i když se člověk snaží sebevíc. Propady jsou prostě součástí všeho. Na AD nepijte, když už, tak si nic nevyčítejte, ale dál se snažte. To udělám i já.
Lucrezia:
Fakt na těch talířcích něco je, právě jsem zjistila, že jsem na dnešní poslední málem zapomněla… Ale Bábina ti řekne víc.
Senseless,
přesně tak, máš pravdu, sama jsem tu psala, že problémy jiných nesnižují ty moje. A děkuji za připomenutí. Vím, že můj doktor je profesionál a ví to taky.
jen ten pocit tam prostě byl.
Víš, mě i dost mrzí, že se sama v terapii rozplakat neumím, ač mimo ni bulím spolehlivě furt (pokud neberu AD). Možná to byla jen závist, že to jiným jde.
Doktor si myslí, že nejím až tak moc, jak vyprávím, ale mně jde hlavně o to, že jím zcela nezdravě, obvykle. Sladkosti a pečivo, to není divu, že mám vlastně jakoby pořád hlad. Když jsem byla hubená, mělo to své opodstatnění, tělo potřebovalo rychle dodat energii.
Nyní už nepotřebuje , ale chce to stále.
Jsem z té terapie taková rozpačitá, ale bylo mi jasné, že to otevřít musím. Mám tendenci tam hrát zdravou a O.K., atd.
Ad talířky. Když jsem celý den v terénu, tak to reálné fakt není. Můžu to dělat o víkendu. Ale asi je rozdíl mít na talířku 100g čokolády nebo 100g jablka, že jo.
Tom69 píše:
Děvče drahé, jak Ti to jen říci, abych zas neměl pocit toho šlapání v porcelánu. Včera jsme si, sice každý zvlášt:-) vínko dali, ne? Podotýkám, že dnes ráno jsem poprvé, po hodně dlouhé době nevyvenčil psa, prostě jsem byl rád, že jsem se vykotil dělat to, co mne živí. Zkráceně. Jde o to, proti kolika drakům chceš bojovat. Jestli máš radši souboj s více draky najednou, jeden drak depka, druhý drak jídlo, třetí drak chlast, tak na zdraví:-). Tom
Já jsem nikdy prášky s chlastem nekombinovala, ale předpokládala bych, že na AD nemůžou mít velký vliv, ne? Vždyť to působí jinak. Je to jako benzáky, a ty se při AD taky papkají, přece.
Jsem ráda, že aspoň s tím chlastem jsem se dohodla.
Ale to co jde s chlastem, nejde s jídlem, a to je skutečný průser. Protože chlastat nemusíš, bez toho přežiješ. Bez jídla ne.
Senseless, ptáš se co je horší, jestli Oxazepam nebo víno.
Ono to vyjde nastejno, s tím, že víno si koupíš v každém opbchodě, léky musíš mít na recept. Hlavně nemíchat…
Tak k těm talířkům: ne, narvi tam, co zvládneš. Kávový podšálek je jediné měřítko. Jen vynech sádlo a máslo. Talířek po 3 hodinách a opravdu cokoli. Já začnu prvním v 6, pak v 9…a končím v 18. A světe div se, narvala jsem na něj jednou dvě rajčata a nedojedla! Něco na tom je, ty 3 hodiny jsou akorát na vytrávení, ale málo na hlad, na ten vlčí hlad, co dostaneš, když celý den držíš…a pak už toho máš dost. Sama bych tomu nevěřila. Ještě ti to nemůžu dokázat mírama ani váhou, ale ten pocit: ježiš, už zas talířek… to jsem teda nečekala. Klidně si na ten talířek nacpi čokoládu, jediné pravidlo je, předtím vypít sklenku vody a sníst jen to, co se ti vejde na talířek. A že jsi venku, nevadí, prostě místo talířku sněz tyčinku, jabko, cokoli. Po dlouhé době nemám hlad, nutím se jíst a přitom je to míň, než jsem jedla, když jsem hladověla.
Já jsem strašně brečela na začátku neschopenky. To jsem bulela u každého doktora. Vlastně celý první měsíc jsem jen spala a bulela. Teď taky považuju za úspěch, když se mi to podaří. Jsme holt už ti neakutní, ale chroničtí depresanti. Ti nebrečí, jen smutní.
Je jedno, co na ten talířek nacpeš, protože jde o to, že tou sklenkou vody zaženeš hlad a tou porcí si zmenšíš žaludek. Teda já si to tak vysvětluju. Já bych taky řekla, že jíš málo, ale nebydlím s tebou, nevím. Zkus to, něco na tom je. Nebo tě třeba přesvědčím po čase tím, že na mě to zabírá i v tomto depkózním stavu. Opravdu jediné, na co se vzmůžu je: nakrmit psa, dodržet talířek. Víc ne. Zkus si rvát na talířek 4× denně čokoládu. Když si to poručíš, omrzí tě to. Přejí se ti to.
Ty prášky taky nekombinuju s vínem. Ani teď u sebe žádný oxazepam nemám. Je to prašť jak uhoď, přesně tak. Jen se sama sebe ptám, jestli ještě budu někdy normálně žít.:-(
No, podšálky, to by šlo, tam se moc nevleze.
Jen já mám právě problém s tou mírou. Neumím přestat jíst. Nevím jak se donutit přestat jíst. Je to jak s tím vínem, u dvojky nikdy nezůstane.
Ale zkusím to, nemám co ztratit, horší to nebude. Vezmu si s sebou místo podšálku malou plastovou misku a hned zítra začnu. ![]()
Dnes už je pozdě, už jsem se najedla.
Jsem zvědavá, co na to řekneš. Myslím, že tohle je způsob, jak tu míru v jídle najít, přitom se ti i omrzí, protože co 3 hodiny, to je kurňa často.:-) A klidně tam ze začátku fakt cpi tu čokoládu, budeš jí mít po prvním dni plný kecky.
A s tím vínem, no možná bych to mohla dělat stejně. Nutit se do něčeho je zaručený způsob jak si to znechutit…
Pokud jdeš do toho, tak Bábina ještě říkala: ráno 2 sklenky vody na lačno, před usnutím to samé. A o úplňku místo jídla džus. Věř nebo ne, neměla jsem tuto sobotu ani na minutu hlad! Až mě to jídlo obtěžovalo, furt něco na ten talířek cpát…
A víno je mrcha v tom, že oslabuje vůli. Dost se divím, že poslední dva dny i s tím popíjením držím talířky. Asi že to fakt stačí a mě se nechce jíst. Obtěžuje mě to. A to pozor, mívala jsem bulimické záchvaty: večer v 10 celá pizza, několikrát týdně. Bez zvracení, ale nacpat se, co nejvíc to jde… Neumím jíst normálně.
Alkohol a AD. Luc ten problém je dvojí. Záleží na konkrétním antidepresivu. /Nemluvím o benzákách, tam je to snad jasné/. Jde o to, kde se metabolizuje. Je to zátěž na metabolismus. Chtělo se mi napsat na játra, ale ne všechny AD se metabolizují přes játra. Alkohol, což vím už z dob sportovní výživy je fyzicky rovněž zátěž. Příklad, pokud si cyklista v půlce výkonu dá těstoviny na doplnění glykogenu a silné pivo, nejprve je metabolizováno to pivo, ten alkohol jako cizorodá látka a pak teprve dojde k metabolizaci glycidů z těch těstovin. Jinými slovy řečeno a je jedno jestli je to sportovec nebo běžný občan:-). Pokud Senseless hubne, to znamená dostává do nerovnováhy příjem a výdej, škodlivý vliv alkoholu se násobí. Pokud je obecně někdo v depresi, tj. v nerovnováze neurotransmitery, je potřeba tuto nerovnováhu nezvyšovat. A alkohol je velice silný depresant sám o sobě. To znamená mám problém bez alkoholu na škále jedna až pět řekněme na trojce a alkoholem se dostanu na čtyřku. To znamená má výchozí pozice v boji s depresí je druhý den horší než v den, kdy udělám tu nebeskou blbost, že se naleju. Poslední bod - většina AD má velice dlouhou dobu rozpadu, 48 hodin je běžné, to znamená, že pokud si ráno dám prášek a napiju se večer, není v tom až takový rozdíl, jako kdybych ten prášek zapil. Teda je v tom samozřejmě rozdíl, ale do optima to má fakt daleko. V téhle diskusi jsme proto, abychom si vzájemně pomohli. Velmi oceňuji, upřímnost všech zůčastněných. Bez ní by tahle diskuse neměla smysl, ale pak je tady bod druhý, být schopen říci, že je něco špatně. Psalas o té čokoládě. Ano, bez jídla člověk být nemůže, ale pokud bych měl vyhodnotit dva draky, to je v tomto případě jeden drak sto gramů čokolády o šestistech kcal a druhý drak litr vína o pětisetpadesáti kcal, at žije čokoláda, nemůžu si pomoct. Tom
Tome, já s tím naprosto souhlasím. Jen chci, aby lidi věděli, že tohle není pohádka s happyendem podle šablony: jděte k doktorovi, choďte na terapii, jezte léky, vše bude dobré. Že to obnáší vzestupy a pády, dokola a dokola! Ať lidi vědí, že nejsou sami, když se jim to občas nepodaří. Prostě sem píšu vše! A jen pevně doufám, že sem časem napíšu, že se podařilo a já ty draky skolila. Nebudu tu dělat machra, když to tak není, pak leda se lidi uzavřou do sebe, že jim to tak nešlo. Ne, mě to taky nejde. Snažím se dál, vím, že toto řešení není dobré, ale i toto může někomu prospět. Nejsem na sebe pyšná. Chci být prostě pravdivá a tím někomu dalšímu prospět.
Tak mi aspoň napiš, co piješ za víno:-). Dám Ti hádanku, Lirac, Tavel, Vaqueras, Gigondas a jedno velké jméno chybí:-). Když ho doplníš do deseti minut, splním Ti jedno přání:-).
Upřímně přiznávám, že jsem to s těmi draky nepochopila. ![]()
Nevím tedy jak srovnávat víno a čokoládu…mimochodem, čokoládu jím málokdy(to jen dnes), spíše teď oplatky, tatranky a tvarohové koláče.
Prostě šlo o ty jednoduché cukry.
Jak víno tak čokoláda v malém množství obojí je prospěšné, víme. Problém bude v té míře, že jo.
Zajímá mě tedy, jak ve skutečnosti alkohol na AD působí a co v těle s ním dělá. Jde jen o to metabolizování? Já myslela že spíše o tu hlavu.
Alkohol že je depresant, to je velká pravda, zažila jsem si to dostatečně. Mohu potvrdit.
Já jsem na bílá vína. Takže rulanda šedá. Ale v tuto chvíli je to asi jedno. Určitěě ti chybí velká francouzská B, Bordeaux, Bourgogne, Bretagne.. nejsem znalec, jsem depresant.:-)
Snažím se diskusi zlehčit drak rovná se problém. Hubneš-li čokoláda drak, chlastáš-li víno drak. Co se týče té metabolizace, mám alespoň elementární představu, jak to u AD funguje, ale vzhledem k tomu, že sami odborníci nevědí, jak přesně některá AD působí, neznám exaktní odpověd na Tvoji otázku. Ale je velmi rozšířený názor, že alkohol jejich působení minimálně anuluje. Tom
Rulanda šedá, je klon velmi staré odrůdy burgundského vína. Klony této odrůdy začínají našima klasickejma rulandama, neboli chceš-li burgundama, a protože jsi na bílé, klenotem je Chablis Grand Cru. Kašli na depresanta, stan se odborníkem:-). To je zábavnější.
Sensel,
máš pravdu, nestačí zajít k doktorovi a je vyřešeno. Bohužel. je to alchymie, namíchat léčbu na míru.
Voda před jídlem , zkoušela jsem, přeženu to i pak. Mám asi velký žaludek.
Alkohol ruší účinky AD. Jsem ve stavu, jako bych žádná nebrala. A jako bych si vzala oxáč nebo lexaurin. Žádné vnitřní chvění, nejistota, naopak, jasný směr a cesta, sebevědomí. Vše je jasné. Ale pouze dočasně. Pak je propad. Uvidím, co zítra. Prostě pro léčení je lepší pár kilo navrch z čokolády, než narušení léčby rozhozením z alkoholu. Ale lehko teoretizovat, hůž praktikovat. V hlavě to může nadělat paseku a velké propady. Ale v tuto chvíli je mi to jedno, už ten vnitřní třes nešel vydržet.
Víno
No já čumím, jací jste znalci. Myslela jsem, že když se opít, tak krabicák stačí. ![]()
Já už v poslední fázi pila cokoliv, co obsahovalo trochu alkoholu. Jednou i alpu. 60%. Děs…
Tak to vy jste vychutnávači, to je jiná. ![]()
© 2026 Vitalion.cz, Napište nám | Podmínky užití | Poučení OOU | Reklama | Cookies (seznam) | Mapa webu
Provozovatelem tohoto serveru je MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČO: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328.
