Ahoj Alex, zdravím Tě. Škoda, že jsi nezareagovala i na ten druhý příspěvek, mohla bejt sranda. Každej produkt potřebuje příběh, příběh máme, ted by přišla znalost komponentů, fakt by byla sranda. Měj se hezky Tom
Deprese a jak ji zvládat
fakt by mě v realu zajímalo jak to funguje…OPRAVDU !!!pokud budeš mít zájem napiš mi o tomto produktu víc, díky
Jak se máš dneska večer, Alex? U mně je to tak nějak p… ke zdi. A to jsem napsal velmi kulantně. Tom
já se snažila potěšit RB ale byly to jen mé rady vychytané ze života. nic extra to nebylo ale myslela jsem že to může pomoct. Asi se má vřelá pomoc minula účinkem…
Alex, já si myslím, že se to neminulo účinkem. Jenže touhle dobou všichni normální lidi spinkaj. Jenom takový šílenci jako my jsou vzhůru. Tom
Jak se mám ? snažím se udržet na vlně´happy už kvůli holkám, a kdýž už to nejde tak si zalezu do ložnice kde mi tečou slzy tak aby to holky neviděly. Manžovi je to šumák… Jenom chci aby holky byly happy už vzhledem k tomu že zítra starší odjíždí na soustředko z tanců, tak ať si to užije.....má na to plný nárok věnovat se své zálibě a jsem ráda že nějaký koníček má. Se mnou je to horší, snažím se holkám vyjít max. vstříc ale ale co se týče manži, nevidí, neslyší jen tu svoji mandu, o mě nezavadí aní pohledem, tak asi tak Tome.....ˇˇŘˇ|ečeno kulantně mé má na háku dál a dál a dál je v kursu manda. Já sem jen ta pitomá co se stará o chod rodiny..
Alex, díky moc. Manžel se před deseti lety přímo léčil na psychiatrii ve FN v Porubě. Obvoďák mu dal dvoje léky a neurol. Ze všech mu bylo blbě, hubnul a měl průjmy. Tak je vysadil. Dlouho jsem brouzdala na interentu (kdyby to viděl můj šef, tak nevím
a hledala recenze na nějaký přírodní lék. Našla jsem celkem dobré recenze na GS Anxiolan, lépe se i po tom spí. Protože hrozně hubne, tak mu kupuji nutridrinky a další přírodní prostředky na podporu chuti k jídlu. Ještě, že finance nemusím řešit, protože bychom už asi byli na hranici chudoby, protože tyhle srandy stojí tisíce. Psychologa odmítá a tuším příčinu. Sama jsem velmi silná osobnost a nepoloží mě ani třetí světová (jen pro rekapitulaci mého života - epileptik, vyléčená aniorektička, vyřešené statisícové dluhy mého exmanžela, který mě ještě nechal sledovat, páč dělal u bezpečnostních služeb a 3 x recidíva rakoviny prsu v průběhu 5-ti let). Dokážu se s tím porvat, protože mi holt nic jiného nezbývá a funguji zcela normálně bez jakýchkoliv berliček (když je moc špatně, lahvinka dobrého bílého nezklame). Proto by se asi cítil trapně, že on to nezvládá. Pořád mu ale říkám, že i já jsem při léčbě anorexie psychologa potřebovala a bez něj bych to nezvládla. Já mám heslo, že nejlepší lék na deprese je práce, protože pak nemyslím na hovadiny. Jenže manžel není moc pracovitý člověk a manuální práce ho nebaví. Já mám za cíl udělat si kolem baráku velkou okrasnou zahradu, dětské hřiště, dětem udělat ovocnou a zeleninovovu zahrádku atd. Jenže on nemá žádné cíle, které by ho táhly dopředu.
Ahoj. Tenhle příspěvek se Ti asi nebude moc líbit. Ale píši jej pro dobro věci, je na Tobě, jestli mne zavrhneš nebo si z toho něco vezmeš. Takže natvrdo. Jsi velice schopná, soutěživá, disciplinovaná, pracovitá. To by neudejchal téměř žádnej chlap, z toho by měla deprese každej. Vím o čem točím, protože moje paní je velice silná a velice inteligentní. To jí bylo na překážku v předchozích vztazích. Nechci psát o sobě, ale chci se pokusit Ti vysvětlit, jak asi se ten chlap cítí. Takže, i kdyby ten chlap neměl žádné deprese, tak se bude cítit blbě. To je první moment. Druhý moment, že je líný už vím, dokážeš najít pět důvodů, proč s ním žít? Dokážeš najít pět důvodů, proč si ho vážit? Já neříkám, že musíš, ale nějaký důvod, proč jste spolu být musí. A HLAVNĚ, ten důvod musí být jasný hlavně jemu, ne Tobě. Na tomhle zapracovat nejde, to můžeš pouze pochopit. Trochu to zjednoduším a udělám si z toho srandu. Mám nějaké sportovní ambice, ale Jardu Jágra nikdy nedostihnu. Pokud má tenhle pocit Tvůj partner a navíc byl v péči psychiatra, no potěš. /pokud je to ještě nejasné, píši rychle, Ty jsi ten Jarda Jágr/. Nicméně držím palce, proto Ti píšu, kdybych Ti je nedržel, tak se na to vykašlu. Ber to tak, i když jsem na Tobě nenechal nit suchou. Anebo to ber jak chceš:-). Tom
Tome,
na kritiku jsem zvyklá, jinak bych nemohla dělat tu práci, kterou dělám. Proč spolu jsme? Protože se máme rádi, máme dvě zdravé děti. Vždy vše spolu vyřešíme. Za co si manžela vážím? Naučil mě dělat kompromisy, že se svět netočí jenom kolem mě. Když jsem ho poznala a ještě dost dlouho byl veselý a super chlap. Jeden z mála, který mě dokázal rozesmát a je mi s ním moc dobře. Taky je výhoda, že je klidný. Jiný chlap by mě s mou energií a temperamentem asi zabil. Děti ho milují (až nyní cítí, že se něco děje) a taťka je pro něj střed světa. On je holt ten hodný a já zlá matka, která je staví do latě. Takhle je to ale v každé rodině. Manželovi ale moje samostatnost a ambicióznost vyhovuje. U nás to pámbůh nějak otočil. Já jsem ženská v kalhotech a on chlap v sukních. Takhle jsou naše role v rodině, oběma nám vyhovují
S dětmi mu to doma vyhovuje, prostě domácí pohodička, už má spíše deprese, že se za půl roku vrátí do práce a nijak se s tím netají. Takového jsem si ho brala. Jen v poslední době to jde s ním z kopce. Dneska jsem spolu měli dlouhý rozhovor a konečně si uvědomil, že s tím musí něco dělat. To je první krok správným směrem. Jen se rozhodl, že chce pomoct ode mě. Nechala jsem mu čas na rozmyšlenou, protože nevím, zda si uvědomuje, že ho v jeho myšlenkách a pocitech svleču do naha. Já se dokážu oprostit od partnerské vazby a brát svou pomoc profesionálně, ale nejsem si jistá u něj. Čekám, jak se rozhodne. Jinak ho předhodím své psycholožce, která pomáhala mě. Pomoci mu chci, protože nemám v plánu hledat si někoho jiného. Konečně jsem ho naučila, že špinavé prádlo patří do pračky, prkýnko se dává dolů a talíř sám do myčky neodejde
Přece to zas nebudu učit někoho jiného ![]()
Jak to tak pročítám, tak kdyby byl trochu aktivnější a creativnější, tak celkem idylka. Příliš tomu fakt nerozumím, jsem spíše typ dynamický, takže se vážně nedokážu vcítit do myšlení Tvého partnera. Asi by ale bylo vhodnější, kdyby se jeho psychoterapii věnoval někdo třetí. Aby se Vám nechtěně nepodařilo rozbít i to, co Vás ještě spojuje. Tom
Btw špinavé prádlo nepatří do pračky, ale do koše na prádlo. Určitou dobu jsem žil a staral se o sebe sám, takže nezatajuj v diskusi těm méně informovaným, že prádlo se nejprve musí roztřídit:-). Tom
Proto se mi do toho nechce, ale on zas nechce nikoho jiného. Dneska jsem ho jen trochu rozebrala a zjistila jsem prvotní příčinu. Má strach z maličkostí a trpí představou, že nic nezvládne. Je to hloupost. Přestal si vážit sám sebe a přestal si uvědomovat své úspěchy a neumí si říct - to se mi povedlo, jsem dobrej. Musí začít znovu od maličkostí a pochválit se i za to, že vstal z postele a šel s dětmi ven. Drobné úspěchy ho budou dostávat dál, začne si sebe vážit a jeho sebevědomí poroste. Jen mě potřebuje vedle sebe - ten dub, o který se může opřít a který ho podrží. Vzdala jsem se svého volného času a koníčků jen proto, abych byla s ním. Z práce na nákup a hned letím domů. Víkend trávím jen vedle něho a málem s ním chodím i do koupelny. Nevadí mi to, protože si uvědomuji mou roli v jeho rozhodnutí jít dál. Jo a s tím prádlem - pokud použiješ úžasný tekutý prací prášek z reklamy - tak třídit nemusíš ![]()
ahoj, v jedné zásadní věci souhlasím s Tomem, i když by manžel po úvaze chtěl pomoc od tebe, nevidím to jako dobrý nápad. Byť jsi psala že jsi vystudovaný psycholog, ale vy máte především budovat, udržovat případně l zlepšovat vztah a dále pracovat na vztahu partner - partnerka. Nevěřím že ti role : psycholog - pacient neovlivní váš nynější stav, příp. budeš brát některé věci ne jako nezaujatý odborník ale jako ten kdo ho zná, a věřím že manžel volil tuto variantu protože je pro něj jednodušší…Vážně pokud můžu vyjádřit svůj názor tak to hodně zvaž, a´t tímto se ještě nepokazí víc a víc a on neupadne ještě víc do deprese protože před sebou místo manželky bude mít najednou psycholožku, tu autoritu kterou už dle mě dlouho nevydýchává, a kdo ví jak, do mozků mužských nevidime. Tebe si opravdu představuji jako silnou bystrou a intelignetní ženu, a podle mě pokud bys mu ještě nějaké terapie poskytovala ty tak se to taky může obrátit opačně že jeho ego bude ještě víc v pr… (pardon)
Jinak Tomova poznámka o tom že se prádlo dává do koše na prádlo a pak až po vytřídění do pračky, na kolik barev světlého a tmavého třídí náš TOM ? to jen vsuvka pro zasmání, protože můj muž když už si vzpomene který ten čudlík na pračce je na zapnutí tak tam naláduje páté přes deváté, žádné barvy, materiál a pod ho naprosto nevrušují
Stupně pracích programú už vůbec.tak koukám že na světe je i chlap který ví že se prádlo třídí No ale zas když zabřednu do let kdy holky byly malé tak to zas bylo pestré, jednou nám visely na sušáku oranžové plínky, jednou fialové, červené atd.!!!! BOBMA ![]()
Pro PB, určitě napiš jak pokračujete … zdravím všechny
Velmi mne potěšilo, jako amatéra, že jsi zvolila tuto cestu. Totéž jsem v dobré víře já jako amatér z jiného oboru radil tady děvčatům, naučte se znát svoji cenu, naučte se mít se rádi, vytyčte si jen splnitelné, malé cíle a krůček po krůčku budete silnější. Přeji Ti hodně trpělivosti a lásky ke svému partnerovi.
Jo a s tím prádlem - pokud máš na mysli Woolite extra color protection, /ted už neperu, ale nakupuji/, pominu-li nezbytnost prát různé prádlo při různých teplotách, tak dej dohromady partnerovu bílou košili a nějaké pěkné červené triko. Budete mít hezký večer a určitě se po dlouhé době společně zasmějete:-) Tom
Ahoj Alex, opět Tě musím pozdravit. Máš neuvěřitelnou schopnost shrnout myšlenky, které napíšu na pět stránek shrnout do dvou odstavců a má to hlavu a patu. Doufám, že se máš dobře. PS Stran toho prádla, díky za kompliment, ted už neperu, ale žil jsem tak čtyři roky sám v garsonce a živím se komunikací s lidmi, takže jsem nemoh přijít v našedlé košili, byl bych za blba:-). Jdu s obludou, jako každý večer, pokud se tady rozvine nějaká zajímavá diskuse, rád se připojím:-). Tom
Ahoj Tome,
dneska jsem s manželem probírala jeho drobné a malé úspěchy. Jak se bil v prsa, že umí couvat líp než já. Máme úžasný prostor u baráku, kde bych měla problém nacouvat i s maluchem a nechápu, jak on tam dokáže narvat naše rodinné auto
Taky jsme se ráno hecovali, komu se více nechce vstávat a manžel nakonec vstal jako první a s chutí se oholil (děti jsou u babičky, tak mi chtěl svým krásným vzhledem udělat radost). Když se nad tím začal zamýšlet, tak bylo vidět, jak se z toho raduje. Prostě uviděl, že je v něčem dobrý a má právo si to užívat. Jen ho trochu zase sundala dolů myšlenka, že odpoledne jede pro děti a bude s nimi zase sám. Tak uvidíme, jak se s tím porve. Jo a k tomu prádlu. Manžel si koupil úžasné žluté reflexní triko, které barví i tělo ![]()
Souhlasím s tebou, proto se mi fakt do toho nechce. Co když se dovím něco, co nerozdejchám. Celý svůj život se řídím heslem „je krásné žít ve sladké nevědomosti“. Pokud mám na jeho depresi taky nějaký podíl viny, tak to asi těžko bude probírat se mnou. Jenže věří jenom mi a pouze mě se otevře. Dneska jsme o tom mluvili. Já ho snad k té psycholožce dotáhnu s bičem v ruce. Na manžela se musí zostra, jak na malé dítě. To už mám vyzkoušené ![]()
Ahoj Pepino. Ani nevíš, jakou jsi mi udělala radost. Vyloženě z Tebe čiší optimismus. Jak píšeš, ať to trvá věčně. Tím pádem se budeme moci koncem května bavit o Jižních Čechách, které mám moooooooc rád a strávil jsem tam tak možná dvanáct dovolených. Ještě jednou hezký večer. A občas se ozvi. /jen když budeš chtít/. Tom
No a na Tebe budu krutý.
Já ho snad k té psycholožce dotáhnu s bičem v ruce. Na manžela se musí zostra, jak na malé dítě. To už mám vyzkoušené.
Já bych s Tebou vyběhl jak s horkým popelem:-)
Tom
Tome,
neodsuzuj někoho, pokud nevíš, jak to u nás chodí. Manžel je nyní zcela bez vlastního názoru, neví co chce a co má dělat. Poslední dny je jako pes (inteligentnější příměr mě bohužel nenapadl), který čeká na povely. Dneska jsem mu musela nalinkovat skoro celé odpoledne a celý zítřek, co bude s dětmi dělat. Prostě to tak je a sám zase musí získat sebejistotu a vůli k vlastním rozhodnutím.
Neber to ve zlém. Já k Tobě necítím ani minimálně žádné emoce. Ani negativní ani pozitivní. To je první moment. Beru Tě jako vyrovnaného a schopného člověka, a protože jsem také na dobré pozici ve firmě atd atd, tak si neberu ubrousky. To je druhý moment. A tak trochu si Tě testuju. To je třetí moment. Píšeš o psovi. To je náhodu dobrý příměr. Můj pes je silný, zdatný, schopný, vychovaný a hodný. Ale když /jsem sportovní šílenec/ při sledování Schalke vs Plzeň došlo k zbytečnému vyrovnání, šel jsem prohodit pár slov se svojí paní /totálně nesportovní šílenec/, co si o tom golu myslím a přestože jsem mluvil klidným hlasem, mám u psa takovou autoritu, že se vyloženě bál, že udělal něco špatného. Rozumíš mi trochu? Já velice dobře vím, že mu to neřekneš tak, jak tady píšeš, že mu to sdělíš velmi pěkně a chceš mu pomoci. Ale především a v první řadě, Ty a nikdo jiný než Ty, máš v podvědomí to, že z hlediska hierarchie hodnot Tvůj manžel nic moc. A on není pes, on je člověk a on to podvědomě nepochybně cítí. Btw kdyby byl naprosto totál mouchy snězte si mne, tak by sis ho, pouze intuice, patrně nezvolila za svého partnera. V této diskusi jsi proto, protože chceš problém vyřešit. Takže já Ti mohu pomoci pouze tím, že budu hledat chyby na Tobě. Chyby na Tvém partnerovi bych mohl hledat pouze tehdy, kdybych s ním komunikoval. Tom
Tak tady po včerejšku vidím nějakou dusnější atmosféru z debaty RB a Toma. No já mám stále svůj názor pro RB, „neléčit manžela“ ale pošoupnout ho k rozebrání stavu ke třetí osobě, tzn. mudr. Pro Pepinu - vřele ti přeju ke zlepšení rodinné situace a co dodat - ať to vydrží a slunečno je doma čím dál víc a častěji…všem přeji pěkný večer ![]()
Díky Tomovi za přání k předjaří, ale u nás od rána lije jak z konve. Bohužel má nálada odpovídá počasí. Pro Pepinu - opravdu vím jaké to je a vřele ti to od srdce přeji, já ovšem stejnou zprávu nemám, u nás dle tvého názvu „slípka“ (já ji nazývám jinak) pořád asi figuruje. Ze zpětného pohledu se divím že ještě jakž takž funguju a nesesypala jsem se totálně psychicky. Nad vodou mě drží holky a hlavně fakt že jsem si ujasnila že ze sebe nenechám vědomě dělat neschopného blba, protože jsem si danou situací nechala sama sešlapat sebevědomí na nulu. Poslední perlička že při posl. hádce (lépe řečeno výměně názorů) na mě můj muž vytáhl že si mandu nabrnkl kvůli tomu že je jednodušší a cítí se s ní „tzv. na koni“, asi jako ten HERO !!! A nic nemusí řešit - jako s ní !!! Toto je schopný říct de facto chlap ve zralém věku ! No comment !
A od mudr jsem při posl návštěvě dostala opětově Neurol se slovy že to mě uklidní , že nikde v manželství to není ideál a že můj muž u ní byl a vysvětlil jí jak jsem neschopná a málem nesvéprávná a ať mi dá něco po čem budu klidnější. Řeknu vám že jsem šla totálně do kolen a už mě tam nikdo neuvidí. Stejně si situaci doma a ve vztahu musím vyřešit sama, nikdo to za mě neudělá, a to že jsem si nechala své ego takhle pošlapat tak je to díky tomu že jsem to opět dovolila jenom já !!! Snad mě aspon omlouvají ty okolnosti trvající delší dobu.Ale aspoň jsem si za poslední dobu udělala v sobě inventuru a snad to budu zase JÁ v pravém slova smyslu.....
tak jsem se vykecala ze splínu a je mi líp, snad od toho tato diskuse je a nepíšu do éteru kecy které nikoho nezajímají. mějte se co nelíp ![]()
Ahoj Alex, jsem krapet v časové krizi, ale tohle si neodpustím. Doufám, že si najdeš chvilku, a ten Neurol pěkně pomaloučku tabletku po tabletce, s citem, nahážeš do záchodové mísy. Ty vůbec nepotřebuješ Neurol, Ty potřebuješ chlapa:-). Tom
jsem u PC, v dět. pokojíčku se spí a já jedním okem sleduju Dr. House a druhým diskusi. Neboj Tome, Neurol 1 mg se na mě směje z lékárničky, vím že je na houby,nic nevyřeší, ale byla jsem tak konsternovaná - neschopná akutně nějaké reakce a jako svědomitá pacientka jsem si ho ještě ke všemu vyzvedla z lékárny. Ale sama nějak vnitřně vím že tudy cesta není, když opominu že po prvotním předepsání tohoto léku před časem mi bylo strašně blbě a zvracela jsem a vracela ho doktorce, tak ted vím že mudr má čárku za odbaveného pacoše, já vyzvednutý neurol který mé problémy nevyřeší a dál se na mě bude smát z lékárničky a já to budu mít jako alarmující příklad kdykoliv otevřu lékárničku. Naštěstí jsem si ujasnila spoustu věcí a mezi nimi je i to že léky typu Neurol, Tiadapril, Rivotril /toto vše mi bylo předepisováno/ opravdu ne a mám už na ně svůj názor- nekorspondují s mým přesvědčením… Tvá pozámka že potřebuju chlapa - fakt humorná, de faco já jednoho doma mám ale pro toho jsem naprostá nula, to mi radíš že si mám najít chlapa jinde
???hóóóóóóoóódně
To by byla opravdu rada za 100 milionů !! ![]()
A dobře děláš, ne z hlediska lékařského či z hlediska psychologického, ale čistě z lidského hlediska a z hlediska zdravého rozumu. Btw stran chlapa, kdysi dávno, v dobách pravěkých týhle muziky /jakou českou skupinu stařeček Tom parafrázuje?/, jsem se třeba domníval, že chlap je ten, kdo vymlátí hospodu, ale to bylo před pětadvaceti lety. Ted je pro mne chlap, který dokáže být galantní k ženě. To je definice chlapa. /Abych nebyl tak svatý, tak kdysi dávno, bránil jsem čest děvčete, jsem jednu hospodu vymlátil. Musím na sebe taky něco prásknout, už jsem tady četl názor, že jsem pouze virtuální. Fakt nejsem, ale nejsem blbej a z chyb se poučím:-)/. Tom
vím že Neurolon mé problémy nevyřeší, právě naopak mě může dostat s pžidat dalších sraček. ptoto mám ho začísz brát.
navím jakým způsobem se mi odklepla nedopsaná zpráva, totálně mi zkolabovo PC a toto je výsledek, tak ho berte s rezervou, nevím dote´d proč se mi to odkleplo
Souhlasím s Tebou, proto jsem to kategoricky odmítla. V neděli se mi začal manžel zpovídat ze své minulosti, o alkoholu své matky a laxnímu přístupu celé rodiny k tomuto problému. Sice jsem si ho vyslechla, potřeboval to dostat ven, ale nebylo mi dobře při vědomí, že otevírá svoji Pandořinu skříňku. Stále ho přesvědčuji, že potřebuje někoho třetího, protože jsou informace (jak říkáš), které nemusím a nemám co vědět. Jeho minulost je jeho minulost a pokud to může negativně ovlivnit náš skvělý vztah, tak to není asi nejlepší řešení. Stále mi oponuje, že věří jenom mě. Mám ho prý přečteného jako svoje boty a přesně vím, co chce říct, jak mu je a co cítí. Na jednu stranu mě to těší, ale už mi dochází argumenty (což se mi fakt stává velmi málo). Musím ho nějak přesvědčit, že náš vztah je velmi silný a něco ustojíme, ale někdy je lepší svěřovat se někomu třetímu. Jen mám pořád pocit, že svoji situaci nechce řešit. Doporučila jsem mu svoji psycholožku - nic. Obvodní lékař mu dal další kontakt - nic. Každý den se ho ptám, jestli už jim volal - ne. Na otázku proč neodpoví. Našla jsem mu na internetu skupinové terapie a odpověď - cítil bych se tam blbě. Nechci z něho dělat nesamostatného a nesvéprávného člověka, když bych tam zavolala sama a dohodla sezení.Ppořád čekám, že se pochlapí. Nechci nic dělat za jeho zády, ale on se k aktivitě není schopen dokopat.
nějak tady vázne diskuse. Přidám příběh pro zasmání, při posl. konverzaci tady na webu mi skratoval noťas, pak se nehodil ale opět si písmenka psaly co chtěly( musela jsem vypadat že to píšu napraná i přes opravování
. No a ráno už se nezapnul, přivolaný IT kamarád vyřkl ortel že nestpravitelný a prý jsem mu dávala asi záhul nebo nějaký virus. No ať to shrnu, 2 dny jsem bez notebooku a píšu z pc v dětském,z takové klasické kraksny co má bednu dole a obrazovku nahoře,jak v pravěku
, holky jsou u babičky. Ať žije balšoja těchnika… tak vybírám nový notebook, ale mám dilema jestli nejít ještě do menší verze netbooku pro mě nositelné kamkoliv. Vím že deprese se tento příspěvek netýká, ale je to tu mrtvé tak to třeba oživím mými zkušenostmi s technikou
…Pro RB - pokud máš nějaké nové informace jak pokračujete ven s nima - třeba už jen pro inspiraci dalším.. Pro Pepinu - napiš jak pokračujete doma, doufám že ve sluníčkovém duchu. Pro Toma - ty napiš cokoliv, vždy si to ráda přečtu
všem přeju pěkný večer
Ahoj Alex, díky moc za krásný kompliment. Včera jsem se vrátil z cest, zastavil se za babičkou a skončilo to rychlou záchrannou, mozková příhoda, vysklila okno na balkon, fakt paráda, v nemocnici jsme byli do čtyřech do rána, chirurgie, neurologie, interna:-). Jo a zjistil jsem, že jsem alkáč, protože když jsme se vrátili, tak jsem musel dát tři dvojky, abych vůbec usnul:-). Mno babička v pohodě, rozchodí to. A já momentálně na SC v Třebíči v hotelu. Takže jsem to všechno nějak dal, ale denně bych to fakt mít nemusel. Takže tedka Chelsea vs Neapol, nějaké pracovní blbosti na N-booku a čekám na půlnoc, kdy předpokládám, že se mi „králíček“ začne chtít spát:-). Tom PS místo králíček jsem použil děvu, živící se nejstarším řemeslem na světě, ale admin mi to nepustil.
opět humorný jako vždy. ¨Babičky mi je fakt líto, hlavně že bude v pohodě. To je nejdůležitější, ne to jestli já jseme si vyrušila notebook, ale babiččino zdraví, to fakt nejde srovnávat. Když teď srovnám nesrovnatelné s nesrovnatelným, ani nevíš jak bych si v den blbec dala ráda dvě dvojky bílého, usla a v hlavě měla vymeteno. Takže v krizových situacích u mě nastupuje Hyp který vím jaké je svinstvo, ale když tři dny nespíš tak jsi vděčný i za toto. Bohužel mi ten alkohol stále nechutná a pít to přes sílu je blbost. Možná kdyby mi zachutnal tak po dvojce usnu -ale kdo ví jestli. Äle plně rozumím tvé situaci-.Dcera kolikrát končí v nemocnici, já s ní a je to maras, potom jen doufám..- viz bzl. dietu, nevědomky porušenou. Tyto stavy znám, jsem na Opavu. Ale ti stejně nezbude než to dát a věřit v lepší zítřky, u nás u 9.leté dcery asi 4 roky bezlepková dieta, s případnými problémy - střevními, kdy vždy skončíme v nemocnici na šlauchu (ještě že to tomu dítěti dělají v narkoze), mě bohužel jako předevateli genů nikoli. No fakt je to na mašli…A pro zasmání všem - mi manža dneš oznámil že zajistil letní dovču pro něj a holky, se mnou očividně není počítáno, asi pojede jiná kopretinka. Horko těžko tento fakt vydýchávám,a vypadá to že holky jednu dovču budou mít s manžou a druhou se mnou, třeba nějaký last minute. Nevím jak to dál řešit..............
Tvůj manža je opravdu hodně dobrej. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si, myslím, že se ten film jmenoval Pán přílivu, jednu z hlavních rolí tam hrál Nick Noltee, to je jedno, ale hrozně se mi líbilo, retrospektivně, jeho máma se patlala s večeří pro svého manžela, on to strašně sepsul a vyhodil, a ona vzala psí konzervu, hodila to na pánev a švihla mu to na talíř. No a on ochutnal a pochválil, vidíš, že to jde, konečně jídlo pro chlapa:-). Nevím, proč mne to napadlo, vlastně vím, chci Tě aspoň trochu rozesmát:-). Tom
ahojky, tak po dlouhé době se zas ozývám, mám pocit, že tu teď nikdo nepíše protože všichni teď válčí jak umí…ale možná je to jen pocit, beru to podle sebe…jsem na tom celkem špatně, do práce chodím normálně, ale tohle to přežívání je vyčerpávající…když si pomyslím, že už je polovina března a jak ten čas letí a já jsem pořád zaseklá ve fázi přežít jeden den, je jedno co bude zítra, tak je to úmorné.snad se aspoň některým tady daří lépe…držím všem palce ![]()
posílám předjarní pozdrav z Uherského Brodu:-). Vivien, je prima, že jsi napsala a ještě lepší, že dáváš tu práci. Sice nevím co děláš, a není to předmětem této diskuse, ale mám pocit, že něco s angličtinou, že? To anglické „heslo“, kterým jsi okomentovala jeden ze svých příspěvků bylo gramaticky správně:-). No ale to je moje zvědavost. Co zmobilizovat zbytky sil a o víkendu si s tou kámoškou někam vyrazit? Tom
Potkají se dve duchodkyne:
- Tak co,pani Horackova,jak se vam dari?
- Ale…to vite, mam ten domov duchodcu, chodim do divadla, do obchodu a vecer, vecer ke mne chodi pak Novak, sedne mi na postel a predcita mi talmud. Ooo jaka nadhera. A co vy?
- No,ja mam taky ten domov duchodcu, chodim do divadla, krmim labute a vecer, vecer ke mne chodi pan Procházka,taky si sedne ke mne na postel, noo. Talmud nemame, tak sukame.
Už nevím, jak tady tu diskusi rozproudit:-)
ahoj, potřebuji radu, dnes jsem byla u své psychoušky, nesla jí nějaké zprávy a vrátit neurol, opět probírali jsme mé stavy. Její konečný názor - deprese nemáte, to že vám to hapruje v manželství je normální, každé druhé se rozvádí, mé úzkosti pojala tak že jsem moc citlivka, na mé dlouhodobé nesppaní mi napsala Tiapridal, i když jsem oponovala že jsem ho kdysi měla a nijak nepomohl. Tak na základě toho připsala Mirthazepin. Cítila jsem se tam jak pako, jako že ona má body za výkony a pacient jí je totál šumák. De facto mi napsala tu stejnou lécbu která se neujala před třemi roky. Vyšla jsem tak zdeptaná a konsternovaná s jasným rozhodnutím, k této paní doktorce už v životě nevlezu. A Thiapridal a Mirtazepin jíst odmítám, takže sezení k ničemu… MARAS, TO JSEM JEŠTĚ 2 HOD ČEKALA V ČEKÁRNĚ NEŽ NA MĚ DOJDE ŘADA.
Hledám si jinou psychoušku, která mě nebude dopovat jen léky ale pochopí mou příčinu proč a jaké problémy mám…Po návstěvě mudr jsem si musela dát silné kafčo abych to vůbec vstřebala, ale opravdu mě u ní už nikdo neuvidí
zdravím všechny.......
Ahoj Alex, rád Tě opět čtu:-). Bohužel ty názvy léků jsou pro mne taková cizí slova, takže Tě mohu pouze politovat. Jako racionální mi přijdou dvě věci. Za prvé Tvé rozhodnutí, minimalizovat užití léků mi jako LAIKOVI přijde naprosto, naprosto skvělé. Kdybych nebyl zbabělý, tak Ty své hodím do „králíček“ /admin nikdy nespí/. Ale stejně to udělám. Ta druhá věc je ta, že prostě Tvoje životní situace není jednoduchá a holt, inteligentní lidé jsou prostě citlivější, tak to prostě je. Debil je v podstatě štastný. My to máme prostě jinak. Zkus nějakou změnu, ale je to fakt obtížné. Jednou jsem byl takhle na cestách a nestih bych do šesti ordinační hodiny. Tak jsem pro léky poslal paní. Paní přišla vyklepaná, napsání předpisu psychoušce trvalo dvě hodiny a moje paní po návratu a cigaretě pouze pronesla. Už tam nechod. Ta ženská potřebuje vyšetřit. Tak nevím. Jestli mobilizovat vnitřní síly. Ty na to máš. Podle mne jsi strašně silná ženská. Akorát momentálně v krapet blbý situaci. Ale Ty to dáš. O tom jsem přesvědčen. A jestli se do toho června situace změní a lidé se nebudou chtít sejít, s Tebou na toho panáka rád půjdu. Tom
Ahoj Pepino,
píšu jen rychle v pauze na svůj 3 suchý rohlík. Tvůj manžel je skutečně výkvět všech cností
Takže rychle:
- pokud se setkám s takovým typem lidí tak se řídím heslem „že mě může urazit a nasr…jen osobnost a inteligent“. Takže se zamysli, zda do této skupiny spadá.
- pokud se na plození a výchově dětí podílem a předpokládám, že ano, tak to, co si o svých dětech myslí je i jeho vizitka a má na tom taky podíl.
- Rodiče si nevybíráme. Jeden můj kolega má své heslo „rodina by se měla úředně zakázat“. Pokud si manžel o tvých rodičích nemyslí nic dobrého, je to jeho právo. nejdůležitější je to, jak je bereš a vnímáš ty. Pokud si jich vážíš a máš je ráda, tak necí co řešit. Neznám chlapa, který by milovat svou tchýni. Ono na těch vtipech je kus pravdy

- a poslední. Není nic nenormálního, že rodiče chtějí pro své dítě jen to nejlepší (ale ne rozmazlování a kopupě všeho, co chtějí) - myslím jejich budoucnost. Taky dětem šetřím finance na dobré vzdělání, ráda bych jim zajistila bydlení a v rámci našich možností jim trochu usnadnila start do života. O zbytek se musí postarat sami, vychovejme z nich samostané osobnosti.
Nebreč, tím mu uděláš radost a jen v jeho očích budeš zase ta chudinka. Mi pomáhá naštípat pár bukových špalků nebo boxovací pytel. Kdyby někdy manžel slyšel, jak u toho nadávám ![]()
Jo a my s manželem kvůli dětem taky dost diskutujeme. Chci jim koupit dětské hřiště, trampolínu a stoleček se slunečníkem. nejprve byl pohled se zdviženým obočím, pak následoval krátký monolog o zbytečnosti této investice (manžel jinak hovoří holými větami v intenzitě jedné věty za 5 minut)a pak poslední argument, že to stejně nemáme kam dát (máme 3 tisíce m2 pozemku kolem baráku, takže by se tam vlezl cirkusový stan). Takže bez komentáře.
Pokud si najdeš práci, kde si tě bude zaměstnavatel vážit, tak to bude ok. Většina mých podřízených jsou ženy s malými dětmi, takže paragrafy jsou běžnou záležitostí. Vzájemně jsme se dohodli na práci z domu, zajistila jsem jim domů počítače, připojení atd. Je mi jedno, jestli sedí v kanclu nebo doma, vše mi zašlou mailem nebo jejich manžel doveze. To kafe si klidně uvařím sama.
Tak končím „krátký“ diskuzní příspěvek.
ahoj, pokud můžu přidat svůj názor, tak neházej po první hádce flintu do žita. Hodně důležité je že vám vysvitlo ve vztahu to slunce, zjistili jste že to jde a že máte na co navázat. Už jen ta naděje co jste tím společným týdnem dali jeden druhému je hodně, a kdyby tam nebyl zájem z obou stran tak to neproběhne v poho. Tohle podle mě byla jen roztržka z domácnosti, která se postupně rozjela a jestli manžel vynášel nějaké definitiva, tak to může být jen tvz. zoufalost kdy se sám musí sžít a vstřebat novou situaci - vás jako rodinu. Dej mu čas, uvidíš že to nemyslel vážně, a kdyby náhodou myslel tak se to rychle projeví a razantněji…Já z tebe cítím strašnou snahu aby to opět fungovalo… drž se ![]()
Ahoj Pepino. Důkladně jsem si přečetl příspěvek a domnívám se, jak píše Alex, je opravdu třeba neházet flintu do žita. Víš, jaký z toho mám pocit? Oba byste se chtěli mít rádi, ale v minulosti jste si párkrát řekli něco nepěkného a oba byste na to chtěli zapomenout, ale pak, když přijde situace, a je to jedno, myslíš to třeba dobře, Tvému protějšku vytane na mysl, tato komunikace už tady byla, a reakce je jasná, oživí se nějaká stará křivda, začnou se říkat věci, které se tak nemyslí, začnou se ataky na práci, na tchyni, to už není o konstruktivnosti dialogu, to je o tom vnitřním ublížení Tvého partnera, on to tak ani nemyslí a ted mu to je určitě líto. Nevím, jak to u Vás funguje, když se dva lidi chtěj usmířit. Kdysi jsem viděl film, fakt si nevzpomenu, český film, a tam, když se partneři hádali, tak věta ke smíru byla, chceš, já Ti uvařím kafe? A ten druhý pochopil signál a v pohodě. Já jsem se svou paní krátce, tak osm let, ani nevím, ale taky máme signál. Když vidím, že zuří, že jsem ta poslední kapka, poté co ji nasral syn, pes, sousedka, prodavačka tak se během jejího monologu lehce dotknu její paže. Pak se obejmem a na všechno se vyserem. Hlavně nepodléhej panice, a takzvaně dobrým radám RB, mám Vás tady všechny holky opravdu virtuálně rád, ale na sebevědomí a vševědství této paní už začínám být opravdu alergický. No nic uklidním se. Pokud Ti její rady něco dávají, tak je vnímej. Jedno ale vím, dobro plodí dobro, uznání plodí uznání,
silnější je ten, kdo se jde usmířit, moudřejší je ten, kdo ustoupí /a pak si to stejně udělá po svým:-)/. Takže neztrácej nervy, bude to dobrý. Tom
Opět jsi Alex řekla víceméně to co já, akorát já na to potřebuju dvojnásobek vět. Bravo. Velký kompliment. Běžně to v životě bývá obráceně. Děvčata mnoho slov, chlapi méně. Asi se půjdu podívat do koupelny, jestli jsem ještě chlapeček:-). Ps doufám, že se máš dneska lépe, přichází jaro, Luc mi vysvětlila kdysi, že lidem na této diskusi je to celkem jedno, nicméně, vezmu li to ze svého hlediska, dneska večer jsem venčil v tričku s krátkým rukávem a bylo to skvělé. Hezký večer. Tom
jo jo, můj názor hodně souhlasí s Tomovým, jen jsem to tak do detailů nerozvedla. A nevyříkané a staré křivdy jsou prevít, ty se opravdu můžou vytáhnout kdykoliv a debata přestává se kolkrát týkat daného tématu ale vyčítání jeden druhému kdo kdy co. Což nikam nevede. Na druhou stranu nevím jestli já jsem ta pravá co ti může předestírat své názory, doma u nás to taky není jednoduché a kolikrát si říkám že to ještě dávám, že jiná by to zabalila a šla. Ale mou poslední proměnou - i díky této diskusi - vlastně hlavně ! , jsem si uvědomila spoustu věcí a z neschopné pipky která byla ze mě neustálým děláním málem udělána,pomalu si uhasnuji svá privilegia,pravidla co chci a nechci, co se mi líbí a nelíbí začla nahlas řešit , říkám své názory a jediný pocit je že manžel vidí že jsem to opět já a ztrácí půdů pod nohama, kdy jednu dobu on byl ten důležitý… Vm že to může dopadnou že si své ego opět může řešit jinde, ale pro mě je hlavní že jsem si ujasnila spoustu věcí a v posledních dvou letech to nebyla já, jen osoba nadopovaná práškami, denně deptána manželem a nakonec jsem i na nějakou dobu uvěřila že mám problém, vadná a veškeré další způsobuji jen já. Není to tak, jen jsem byla tak blbá že jsem se do té role nechala vmanévrovat. NO skončila…
Pro Toma jeden dotaz . co máš tak proti RB ? Mi osobně taky některé její názory až tal nesedí, ale zajímalo by jestli se shodnem (klidně napiš neveřejně do schránky když budeš chtít, klidně i tady pokud to pro tebe není problém.
K tomu našemu setkání cos nakousl, já říkám že i kdyby měly trakaře padat a všichni to poslali do kytek tak tebe Tome moc ráda poznám u dvojky bílého
Supeeeeeeeeeeeeeeeeeer:-) Skvělé. Takže to funguje. Máte se rádi a já z toho mám upřímnou radost. A ty obláčky, ty jsou všude. Přeju moc hezký večer a dej si na mne ne panáka, ale nevirtuálního buřtíka. Mám je strašně rád. Měj se. Tom
Blahopřeji k proměně. Ono vlastně nešlo o proměnu. Protože, už jsem Ti to psal úplně na začátku, dávno tomu, že s Tebou musí být v partě sranda. A sranda je pouze s člověkem, který si ji umí udělat sám ze sebe, je si vědom své ceny, a prostě v této diskusi je pouze na návštěvě. A na setkání se moc moc těším:-). Tom PS Stran RB, vím naprosto přesně co proti ní mám, ale dlužno spravedlivě říci, RB na mne v diskusi nezaútočila ani jednou, já už třikrát. Ne ze zlé vůle, ale prostě nemůžu ji číst. Nechám ji být, třeba je všechno jinak. Nechci nikomu ublížit. Ani RB nechci ublížit /i když fakt nevěřím, co čtu, ale to je její problém a moje opravdu zbytečná starost:-)/.
ani nevíš jak tyto aktuální zprávy ráda čtu a sobecky si myslím „kéž by to tak bylo i u nás..“.. Ovšem ze srdce vám to přeji, přejdi blbou slípku a snaž se jít dál, máš muže kterého miluješ a děti které milují vás oba.. I jemu velmi hodně dle mě záleží nyní na vašem vztahu jen tu svou kůži nechce prodat tak lacino. K tomu není co dodat.
To Tomovi, opravdu jsem prošla v sobě nějakou proměnou, ne fyzickou ale spíš virtuálně psychickou, kdy si člověk uvědomí co a jak a co se mu nelíbí začne řešit. Bez pitomého Neurolu a podobných „sraček“. V této fázi jsem ted já, jsem ráda že jsem začla zase být sama sebou a nemám sebevědomí na 0. K tomu tě ovšem žádné úžasné léky nedokopou, k tomu člověk musí přijít sám… A že mi to trvalo dlouho viz kecy a medikace mé psychoušky a doma role málem podřadné osoby
Ani byste nevěřili jak cca v posl měsíci se nám doma s holkama obrátil život. Nyní holky objevily „novou“ maminku která takovým způsobem víc jak rok pod práškama nefungovala a jsou z toho nadšené. To je v této fázi pro mě nejdůležitější, aby holky by v poho a já taky a jestli se s mým mužem do budoucna vyvine něco… to nechci předvídat, to by bylo na bázi scifi a nejsem jasnovidka. Každopádně jsem ráda /moc/ že jsem se myšlenkově a psychicky dostala do stavu v kterém jsem. I ty dvě letní dovči pokud bude třeba v rámci ohledu na děti naplánujem. Kámošky mi radí najít si nějakého „bouchače“ a na manžu se de facto vykašlat, ale toto já podvědomě nechci, přece jen je to otec mých dětí a to co zažíváme je dle mě stále řešitelné… Jo pro někoho můžu být ta trapka co má nevěrného manžela, ale pro mě je hlavní že máme dvě děti, svým způsobem ho mám pořád ráda a teď už najít jen ten spouštěč kdy si uvědomíme že 10 let jsme něco budovali a vychovávali spolu holk....... no tak jsem se zas vykecala ![]()
zdravím všechny
Viz RB, já z tebe cítím že problém máš, jen mi nesedí to že svého muže prezentuje jako podřadného, ten chlap nemůže mít žádné ego, možná to cítím špatně, to by bylo nejlíp, strašně moc ti přeji dobrat se jádra pudla a vyřešit si situaci doma ku prospěchu všech a k pohodě.
zdravím ![]()
© 2026 Vitalion.cz, Napište nám | Podmínky užití | Poučení OOU | Reklama | Cookies (seznam) | Mapa webu
Provozovatelem tohoto serveru je MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČO: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328.
