Jak si udržet kamarádský vztah?

Fotoalbum tématu (2) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 2 3 Další »
hezkymak
41 příspěvků 21.8.11 23:00
to je mi líto

Ahoj, to je hodně silné kafe , co tě nezabije to tě posílí … :-D . Už si na nic nebudu stěžovat, připadal bych si hodně blbě. :lol:

hezkymak
41 příspěvků 21.8.11 23:29

Byl jsem na dovolené, hodně jsem si odpočinul, neměl jsem čas na své myšlenky a pocity, byljsem členem skupiny, která řešila jen samé pozitivní věci. Nyní jsem opět zde a sám, nečekám, že mi bude lépe, nechci přemýšlet dopředu, budu dělat jen to co mi život přinese, nebudu tlačit na pilu, nebudu chtít za každou cenu někam patřit, cítit se platným členem party lidí budu jen prostě žít jako předtím, nebudu nikomu volat a ptát se na další příležitosti k s spol. akcím, vím, že nikdo nezavolá, ale nechci to být já kdo bude ten, který chce stále někam patřit. Třeba budu víc jezdit na kole a třeba někdy někoho potkám a třeba začnem jezdit společně a třeba se začnem více bavit a nalezneme společné zájmy a třeba se náš vztah prohloubí … :-D … stejně myslím, ž e ne a to je moje -. Můj problém je v tom, že já nechci být vždy ten, který zavolá, ozve se , ptá se kdy kde , co… já chci být ten, kterému ostatní volají… :twisted:

Tom69
172 příspěvků 22.8.11 00:29

Čau Máku, jsem rád, že jsi v pořádku zpátky, bez Tebe tady nebyla sranda:-). Dneska ode mne žádnou moudrost nečekej, ale až doberu ty ádéčka, co mne fyzicky ničej, tak Ti stran toho kola asi zavolám:-). Měj hezký večer, du spát, zítra pc.proces, jojo. Brou Tom

Stanislava24
72 příspěvků 22.8.11 07:39

Ahoj hezkymaku, dovolená dělá divy..:)) Proč ty nechceš být ten, který zavolá? Já chápu, že chceš, aby se lidi zajímali o tebe, ale tak…každý vztah, byť sebemenší, má dvě strany…jednou do toho dá něco jeden, jednou druhý…já asi vím, co myslíš, mně například můj přítel při cestě na slovensko většinou vždy vyčítá, že já jsem ta, která honí kamarádky, ať se se mnou sejdou a že já vždy chodím někam za nimi a oni nejsou schopné přijít někam za mnou, to samé mám s rodinou…a ano, občas mi to taky vadí..na druhou stranu si říkám, že možná i oni se nachází v podobné situaci, kdy si myslí, že mě budou otravovat a zbytečně někam tahat…Dnes už to dělám jinak, když mám chuť s někým posedět nebo se vidět, zavolám nebo napíšu, jestli ten dotyčný chce a kdy JÁ mám čas a pak se uvidí…buď to jde nebo ne…když ne teď tak jindy…a světe div se, i moje kamarádky na svk si na to zvykli, takže když jim napíšu, kdy mám čas, vždy se pokusí do toho nějak vejít, abychom se viděli…ale u lidí tady j to podobné, s přítelem bydlíme v malém městě, kde je poměrně hodně rodin s malýma dětma a občas se udělá nějaká akce, ale většinou jsme to my, kdo to musí obvolat a chtít něco udělat…ty lidi jsou za to rádi, ale sami od sebe se neozvou…nevím, proč…taky mě to občas děsně štve…na druhou stranu, asi všude musí být někdo, kdo bude ten organizátor, ten, kdo bude aktivní a bude volat a psát…a když lidi chtějí, tak se domluví…takže bys to zkusit mohl…pokud je vaše parta ze stejného místa, zkus zavolat nebo napsat, že uděláte nějakou akci, ani nevíš a možná se to setká s úspěchem…jen každopádně, to ale musí mít jasný termín a cíl…a při vymýšlení cílu a termínu setkání možná i na chvilku zapomeneš na své chmourné myšlenky…a když to nevyjde, nevadí…vyjde to jindy nebo s někým jiným…lidí je na světě strašná spoustaa člověk se setká jenom s mizivým percentem a s ještě mizivějším percentem vůbec přijde do styku, nebo si má co říct…

hezkymak
41 příspěvků 22.8.11 23:04
Naděje??

Ahoj Stáňo, si fajn, ale nemám dost síly jako ty.. n. ještě jsem neuzrál a potom dostanu chnmury, ale když já je nechci, tak budu se snažit a dám ti vědět ahoj Michal :-) Hezkymak vzniklo z eskymáka , ale to jen tak .. :-) Tvůj příběh je hodně poučný..

Stanislava24
72 příspěvků 23.8.11 06:56

Ahoj Michale, to byl spis zase jenom muj pohled na vec…Ja ti nechci radit, jak mas zit, pac ty to vis sam nejlip…jak rika jedna moudra pani, lidi ziji nejlip jak dovedou, proto je nemuzeme soudit… :-) i kdyz je to tezke, spolecnost je tak nastavena..kazdy kdo je necim vyjimecny nebo jiny, je automaticky divny…Vidis, mozna jsi to uz nekde psal, ale zajima me, jestli jsi nezkousel na sve spliny vyhledat psychologa…ja jednou taky chodila a ono to vubec nebylo na zavadu. Sice psycholog neni ten, kdo ti rekne jak mas zit, ale vyslechne te a sameho te dovede k nekterym odpovedim…
Co se me tyka, ja nechci tvrdit, ze moje detsvi bylo spatne..rodice nas se segrou meli moc radi, ale asi si neumeli poradit se svymi zivoty, coz zase bylo dano vychovou jejich rodicu…a zvlastni je, ze ac jsem toho prozila asi o trosku vic nez jine deti, ktere maji zivot bezstarostny, tak me to dalo hodne..asi bych nebyla tam, kde jsem ted, nebyt toho, jak jsem vyrustala…nerikam, dalo mi to i ty negativni veci, neumim absolutne reagovat v situacich, kde na mne nekdo rve..jakmile se s partnerem pohadame a on napriklad triskne dvermi, ja se rozplacu aniz bych chtela…nemam vztah k penezum a materialnim vecem, nedokazu si je „vazit“ a starat se o to, abych je neznicila…obcas jsem az moc vztahovacna, na druhou stranu se lidem prizpusobuji nekdy az moc…neumim sa rozhodovat a nejradeji (i podvedome) nechavam rozhodnuti na jinych, abych ja sama nemusela nest dusledky…a tak nejak, to jsou vsechno veci dane vychovou mych rodicu…ale pres to vsechno ja sama zustavam jaksi optimistou a tento stav mam od mala. Mozna je to dano i povahou, jsem extrovert a navic blizenec :mrgreen: ..a jsem ukecana, ale to urcite videt z delky mych prispevku :lol: Kazdopadne, co jsem tim vsim asi nejak chtela rict, ze si porad rikam, ze se mam fajn, ze lidi kolem me maji daleko vetsi problemy a ze vzdy muze byt i hur…a ono, svete div se, s timto mym pristupem mi to zatim nejak v zivote vychazi (klepu si o zub)…Proto verim, ze myslenky maji opravdu svoji silu a co si k sobe clovek myslenim privola, to ma…teda, nerikam, ze kdyz si budu myslet, ze vyhram milion, tak ho skutecne vyhram…to jsou kecy, ale myslim to tak…jinak…proste vis, sklenice vzdy muze byt poloprazdna ale i poloplna :lol:

Stanislava24
72 příspěvků 23.8.11 06:57

Jaj a vidis, ze pomela jsem se vubec zeptat na dovcu? Kde jste to byli a s kym? Byl si s rodinou? Vypravej…:)

Tom69
172 příspěvků 24.8.11 21:36

Pro Liby: Já jen doufám, jelikož považuji Máka za svého virtuálního kamaráda, že to bude pomoc nezištná a že nebude koncipována na bázi extravagantních náboženských systémů, jako například reiki.

Stanislava24
72 příspěvků 25.8.11 07:14

No počkej, Tome, tobě se reiki zdá jako extravagantní náboženský systém…? Je to „pouhá“ práce s energií, tohle nemá s náboženstvím nic společného…

hezkymak
41 příspěvků 25.8.11 08:10
:-)

…jj tak jde o kšeft, kursy Reiki něco stojí, takže už jsem doma :-(

Liby
6 příspěvků 25.8.11 09:23
hezkymak píše: …jj tak jde o kšeft, kursy Reiki něco stojí, takže už jsem doma :-(

Za vším hledáš peníze, ale tak to není. Ještě, bohudík, jsou na světě lidé, kteří druhým pomoci chtějí a nezištně. Záleží však vždy na dané osobě samotné jak se sebou chce pracovat. To že předávám Reiki (nejsem nábožensky založená, ani mozky nevymívám) je věc jiná.

Tom69
172 příspěvků 25.8.11 14:11

Stáňo, je mi to moc líto, ale bohužel, Reiki, jako to pravé Reiki opravdu není o energii, ale o náboženství. V podstatě s tím začal jeden japonský učitel křesťanství, a aby se dopracoval k podstatě, dopracoval se až k japonské variantě buddhismu. Něco o tom vím, protože mí velmi dobří kamarádi, vzdělaní lidé, zanechali práce, rezignovali na rodinu, děti, vše co měli prodali a odporoučeli se do Asie, k velké radosti jejich rodičů, což si asi umíš představit. Takto koncipované, opravdové Reiki, je skutečně náboženským systémem. Jinak, samozřejmě, když čistě například půjdu na výlet do lesa, na hory a dobíjím se tam energií, a podobné případy, když Tě bude něco bolet a chytím Tě za ruku, s přáním, aby Tě to bolelo méně, to není Reiki, to je docela obyčejná láska k bližnímu a ke světu.

Stanislava24
72 příspěvků 26.8.11 10:14

Tak já zase nesouhlasím…O Reiki toho zas tak meoc nevím, každopádně jedna zásadní věc je, všechno co dělám, dělám s rozumem…a nemyslím tím zapojování mosgu do všeho, ale myslím tím, že si člověk musí rozmyslet, co a jak chce…Ano, ze všeho se dnes dá udělat náboženství, jenže to pak nemá se svou podstatou nic společného a jde o sektářství…Dobrovolně zanechat všeho, odejít někam do tramtárie a tam vzývat nějakého učitele, boha, budhu a jiná božství je jenom o tom, že lidi jsou zblblí a dobrovolně odevzdávají svou energii někomu, kdo jí přijíma, má nad nimi moc a může s nimi MANIPULOVAT. I proto názory typu: „měl by jsi cítit jenom lásku a nic jiné“ jsou na hraně, protože to pak právě často sklouzne k výše popsanému. Dobrovolně se snažit někoho léčit a dodat mu energii je sice strašně hezké, ale pokud člověk nedokáže někde tu energii dobýt, je to špatně…což většina lidí neumí. Právě o tom jsou všechny meditace a jogínské cvičení, aby se člověk byl schopen „napojit“ na „systém“, „éter“ nebo jak to nazveme a dobíjet se z toho univerzálního energetického zdroje, kterej je ohromnej…k tomuto účelu například slouží i Tantra a tantrické učení…ano, je to založeno zase jednou na lásce, ale…řekla bych, že všechno závisí od toho, jak to člověk pojme a jak k tomu bude přistupovat…vždyť i tolik vychvalovaný budhismus sám o sobě funguje na podobným principu jako sekty…máš učitele, který tě učí, ale kterého zároveň uctíváš a dáváš mu energii…i když samozřejmě, netvrdím, že některé z principů budhismu nejsou správné, naopak…skutečně prožít, procítit každou zažitou událost, a nedělit věci co se nám dějou, jen na dobré a špatné, ale prostě jen na věci, s tím souhlasím…nevím, nechci tady něco vykládat, říkam, já zase o tom tolik nevím, každopádně já reiki beru jako nástroj k tomu pomoci sama sobě, případně jiným, pokud bych toho schopna byla…navíc, myslím, že každý v sobě má samoléčitelské schopnosti, jen jsme je už zapoměli využívat…a navíc, reiki je jen jedním z nástrojů, jak pomáhat…těch cest a způsobů je daleko víc…

Tom69
172 příspěvků 26.8.11 21:16

Ahoj Stáňo,

ale v dost věcech souhlasíš, já to akorát blbě napsal.Mně se to, že ti kamarádi odjeli do Asie, samozřejmě vůbec nelíbí, já to neobdivuju, naopak, abychom si rozuměli, oni neodjeli do pralesa, ale do kláštera. Léčitelství, úžasná věc, abys mohla léčit, musíš mít sama energii, úžasná věc, každý z nás, na určitém duchovním stupni vývoje má určitý potenciál léčit, jasně, bohatě stačí šířit dobrou náladu a víru v budoucnost, atd. …Tantra, kromě praktických aplikací v sexu, nic o podstatě nevím, neznám, netuším. Reiki - ve vyšších stupních existují dle učitelů bytosti. A já už mám problém. Existují, dělá ze mne někdo vola, jsou hodní, proč by vlastně měli být hodní. A jsme u náboženství a jsme u sekt, a jsme někde úplně jinde, než bych chtěl být. V tomto jsem velice konzervativní, narodili jsme se v určitém podnebném pásmu v určité zemi s určitou tradicí a filosofií a se vším. Vždy, když sníš jablko, uděláš pro svůj organismus víc než když sníš kiwi. Názor. Že má kiwi více vitaminu C vím, ale existuje taková teorie, že to, kde máš kořeny, Ti dělá nejvíce dobře a je pro Tebe prospěšné. Projel jsem si svět, teda nikdy jsem nebyl třeba ve Švédsku nebo v Chorvatsku, jako jediný Čech, a pokud nikde nežiješ delší dobu, tak stejně nic nepoznáš, ale … vím jak žijí lidé na Jamajce, v Thajsku, v Mexiku, v Egyptě, atd, to je jedno, a na stáří, které nezačíná dneska to vidím jednoznačně bud Šumava nebo Provence, tady mám kořeny, tady les vypadá jako les, ve Španělsku ne, tady jsou krásné vinice a v Provence taky, tady je náboženství, které je svobodné a fatalistické jako v Asii, jo a Ty jabka jsou taky prima a každý přirozeně svého štěstí strůjcem, ale mně ty východní záležitosti, ke kterým řadím taky Reiki, připadají velice smutné. Ale jak říkám, nikomu nic nevnucuju, máš právo nesouhlasit. Jasná věc… :-)

Tom69
172 příspěvků 26.8.11 21:23

a ne fatalistické, omlouvám se, dneska v tomhle vedru jsem si vyjel nádrž u auta:-) a do formy se teprve ztěžka dostávám. Btw také vyjadřovací schopnosti časem zlepším. Omluuuuva

Tom69
172 příspěvků 31.8.11 23:54

Tak vidím, že diskuse umřela, nebo jde po jiných linkách. Přeji Mákovi, promiň mi to zjednodušení nicka, a Stáně, nalezněte v diskusích a hlavně v životě, to co hledáte. Já už do diskuse zasahovat nebudu. Právě proto, že mám pocit, že umřela. Některé mé příspěvky, zejména jedné náboženské fanatičce a jedné ženě z lidu byli dost agresívní, možná proto ta diskuse tady umřela, měl jsem své důvody, nebudu řešit. Vám dvěma, Máku a Stáňo, přeju opravdu all the best, jste duševně bohatí lidé, pevně věřím, že své problémy zvládnete. Kdyby cokoliv, jsem spíš specialista na konkrétní problémy, např. seberealizace v zaměstnání, něco vybudovat a tak podobně, dejte vědět. S tou duší je to složitější. A na rovinu, denně sem chodit nebudu. Kromě Vás dvou to nemá význam, bytostně se nudím. Tak, Máku, Stáňo, dejte to. Život není jednoduchej ale je skvěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěělej. J.

hezkymak
41 příspěvků 9.9.11 16:17

Ahoj Tome!!! Jsem rád, že jsem zde našel útočiště, kde jsem s emohl svěřit a sdělit co cítím, jak na tom jsem a tak vůbec. V poslední době jsem byl celkem spokojený, co mi však stále chybí je kamarád, se kterým bych si kdykoli mohl povykládat o životě, a který by si to nechal pro sebe. Já potřebuju jen trochu povzbuzení, nezávazné pokecání, nejlépe s konkrétní osobou, protože ne vše řeknu tomu , ne vše onomu, ale něco řeknu jen tomu jedinému, třeba to je špatně a radši mlčet, stejně nikoho takového neznám a koho znám tomu řeknu jen něco. A když řeknu blbost tak by to ten člověk měl pochopit a vzít to s nadhledem. V současné době se stalo spoustu událostí, hrůza jaké stresy prožívají pozůsatlí našich zesnulých hokejistů… Vše plyne jak voda , život je pomíjivý a musíme dělat vše proto, abychom si jej užili a ne přežili. :-) Zatím ahoj , měj se hezky, ozvi se :-)

Tom69
172 příspěvků 23.9.11 23:34

Ahoj Máku. Poslal jsem Ti zprávu do schránky, dal jsem Ti na sebe soukromý e-mail. Něco společného patrně máme, minimálně to, že o životě přemýšlíme, a úvahy směřují stejným směrem. To není málo. Rád bych s Tebou byl čas od času v kontaktu, kdyby z deseti devět myšlenek byl scestných a ta jedna nás někam posunula, má to nějaký význam. Tady veřejně už exhibovat nebudu, myslím, že jsem překročil své maximum. Píšu Ti tento vzkaz hlavně proto, protože jsi moji zprávu nečetl, patrně ten reflex prohlédnout si soukromou schránku nemáš. Pokud jsem mimo, tak se omlouvám, pokud ne, budu rád, kdyř napíšeš. Z tý svý deprese jsem se krapet dostal a tady veřejně už exhibovat nehodlám. Měj se hezky Tom

Stanislava24
72 příspěvků 5.10.11 13:50

Ahoj kluci, omlouvám se, že jsem se taky dlouho neozvala, ona mi taky začala škola a poslední dobou to bylo taky v práci na pytel…Navíc jsme si ještě prodloužili léto a byli na dovči…Asi už nemá význam psát něco k těm předešlým věcem, o kterých jsme s Tomem diskutovali, ono je to už dlouho, ztratilo by to čaro okamihu:)) Každopádně, jen na okraj, na dovolené jsem se dozvěděla, že se mi zabil kamarád, sice jsme se neviděli už hodně dlouho a nebyli si blízcí, ale stejně…Byl v mém věku a člověku zase jednou dojde, jak je všechno pomíjivé…Jednu chvíli tu jsme a další už být nemusíme…Takže to bude znít jako klišé, ale základem je radovat se a pokusit se prožít každý okamžik života, protože je krátký… Mám pocit, že svou funkci možná táhle diskuze i splnila, vždyť lidi se potkávají a rozcházejí…mnoho lidí, které potkáme, nás mají jenom něčemu naučit a když to tak je, pak zmizí zas tak nenápadně, jak se objevili..jenom malé procento nám v životě zůstává napořád..:) Kluci, hezký den, pokud mi budete chtít napsat, pište…klidně sem, nebo soukromou zprávu, můžeme diskutovat a rozebírat…hlavně se, prosím, nepřestávejte těšit ze života, i když je to občas těžké…

hezkymak
41 příspěvků 28.10.11 22:43
cesta

Ahoj, nic se nezměnilo, protože člověk zůstane stejný , zůstane se svým problémem osamocen, zůstane sám, protože doufá, že pomine, ale nepomine problém ho bude tížit celý život, proto zde nikdo nepíše, musí se s tím vyrovnat, je to tak, nikdo nic nového nevymyslí, všechno již bylo řečeno, jestli někdo bude chtít zabít, zabije, jestli ne , tak ne, trápení je věčné, není léku ani pomoci, je jen touha to změnit, ale všechno je marné, všechna témata jsou pomíjivá a marná, normální člověk zde nepíše, zde píšou jen lidé, kterým není pomoci, lidé, kteří nejsou schopni se svým problémem nic udělat, zoufalci, kteří jen hledají to, co nemohou nalézt, bouhužel, stejně jako já.

Tom69
172 příspěvků 29.10.11 00:14
Naděje

Máku, nic není pomíjivé, nic není zbytečné, důležité
je abys využil tu touhu něco změnit. O tu se nenech připravit. Vím o Tobě natolik málo, že lze těžko napsat cokoliv více, ale jedno vím jistě. Život sis nevybral, nedal a tak nikdy neztrat naději ho dobře prožít. Fakt nevím o co se opřít, abych Ti nalil optimismus do žil, ale jedno je jisté. Žiješ a máš tu možnost něco změnit. Tak to neposer a nechtěj výsledky ze dne na den. Bude líp, uvidíš. Vím o čem točím. Taky jsem si hrábnul a je líp. Ale není to ze dne na den. A musíš chtít. Držím palce a přeju all the best Tom.

Stanislava24
72 příspěvků 29.10.11 20:17

ahoj kluci, já tady měla rozepsanou takovou krásnou dlouhou odpověď s hodně žvástama a malá mi to všechno zrušila…možná to tak mělo být…Máku, pokud máš chuť, tak nám s Tomem piš, myslím, že jak on, tak já jsme v této diskuzi právě kvůli tobě, takže budeme rádi, když s námi budeš komunikovat. Vím, že možná nemáš náladu, možná si říkáš, že na net píšou jenom zoufalci, že to tu nemá význam…ale možná má, možná tě i naše rozhovory nakopnou k něčemu, co ti otevře cestu někam dál, to nikdy nevíš…nevzdávej se. Hezký den.Stanka

hezkymak
41 příspěvků 5.11.11 15:53

Ahoj, myslím, že mně tu máte za exota, co si jen stěžuje a myslí negativně, co už asi tak bude, jenže je to ve mně a nevím proč…chci být veselý a milý chci mít plno přátel, práci co mně baví, rozdávat štěstí a radost, ale něco mi v tom brání, něco proč tomu sám nevěřím , čím jsem starší tím jsem víc sám a uzavřený, stahuju se do ulity čím dál víc…

Stanislava24
72 příspěvků 7.11.11 08:55

Prosím tě, hezkymaku, kdybychom tě měli za exota, který tady píše jenom bláboly, asi bychom sem s Tomem nepsali, nemyslíš? Trošku víc si věř. Lidi nedělají to, co nechtějí dělat, tudiž, pokud s tebou nebudeme chtít mluvit, tak prostě nebudeme psát, jasný? Takže řeči o tom, že jsi exot, jsi nech :). Ono věkem se asi všechny problémy, co se těla i duše týká zhoršuji, to je ale asi normální stav…Co teda nějaká terapie, byl jsi u někoho? Aspoň se poradit, co by ti mohlo pomoct…Opravdu to nenechávej jenom na sobě. Pokud si neumíš poradit sám, nebo ti nezvedneme náladu ani my s Tomem, případně rodina nebo něco jiného, zkus zajít za odborníkem. Čím déle to budeš nechávat být, tím to bude horší. S psychikou je to podobné jako s tělem. Pokud máš zdravotní problém, ten se taky sám nevyřeší a když ho necháš být a neřešíš to, je to jenom horší…A hlavně, sám by si asi měl poznat, kdy na svoje problémy stačíš ještě sám, a kdy už ne. V tom druhém případě je pak namístě vyhledat pomoc. Stydět se za to nemusíš, v dnešní uspěchané době je lidí s psychickými problémy stále víc a víc. Svět se vyvíjí, padají jistoty, na které jsme byli zvyklí celý život a člověk najednou má pocit, že nemá pevnou půdu pod nohama, že nemá ten pocit bezpečí, může upadnout do depresí, které jsou nebezpečné, ať to tak nevypadá. Dám ti příklad, mám kamarádku, které táta pracoval celý život, nebyl vůbec nemocný a pak najednou onemocněl, nemohl pracovat a začal upadat do depresí. Ty samozřejmě neřešil, protože k odborníkovi by ho nikdo nedostal. Ty deprese se ale prohloubili natolik, že když ho nakonec dostali k lékaři, ten jim řekl, že trpí stavem schizofrenie. Nevím přesně, jak to bylo, každopádně, dnes je z něj ufrflanej chlap, kterej má svoje světlé dni, kdy je tak nějak v pořádku a pak svoje „nálady“, kdy má pocit, že ho chtějí všichni zabít, obrat o všechno, že jsou všude špioni atd…Svoji manželku nikam nepustí, páč si myslí, že má milence a jiné věci. A samozřejmě nic s tím nedělá, takže se to jenom zhoršuje. Já ti tím nechci říkat, že bys byl ve stejné situaci nebo něco. Já vlastně ani nevím, jak moc se cítíš špatně, ale z tvých komentářů mám pocit, že už je to pro tebe občas neúnosné a proto jsem psala o té návštěvě odborníka. Nevím, možná se mýlím, možná si s tím dokážeš poradit, jen potřebuješ opravdu najít dobrého kamaráda, ale možná taky ne. To ale musíš posoudit ty sám. Já doufám, že se ti to povede, ať už kteroukoliv cestou :-) a klidně sem piš a vylej si srdce, my s Tomem (pokud můžu mluvit i za něj) jsme tady pro tebe, jinak bychom sem nepsali :-) Hezký den Máku:)

Tom69
172 příspěvků 7.11.11 18:13
Radost ze života

Ahoj Máku, připojuji se ke Stáně. Exot je dneska ten, kdo si myslí, že je úplně normální. Jaké máš možnosti?Můžeš si najít nějaký příjemný kostel nebo začít meditovat. Můžeš si udělat radost, dát dohromady pár lidí a vylézt třeba na Aconkaguu. Můžeš si udělat radost a koupit si bud nějaké super kolo /můj případ/ nebo třeba sporťáčka jen tak pro radost. Můžeš změnit zaměstnání, ale to je vždy spojeno se stresovým faktorem. Můžeš si najít milenku, ale dle mého je tato cesta nakonec vždy komplikací. Můžeš si koupit nějakého velkého psa /můj případ/. Můžeš se zamyslet, jestli třeba neděláš nějakou chybu v životním stylu /osm kafí denně, dva litry vína denně nebo tak něco - pozor kofein a chlast je depresant/. Můžeš x jiných věcí na které nepřijdu. Můžeš navštívit odborníka, jak psala Stanka. /můj případ/. Mám nějaké dlouhodobé kámoše, kterým jsem to řekl a jejich první reakce byla Ty??? neuvěřitelné, takový silný chlap. Jo, já vole, ano, stalo se. A pak z nich vylezlo, že měli problém taky. Prostě, jak jsme si psali na začátku a jak napsala i Stanka, dneska jsou prostě na všechny lidi, kteří chtějí žít na určité úrovni kladeny velké nároky a vše lze dlouhodobě perfektně zvládat a pak najednou toho má organismus dost. Nepodceň to a hlavně něco zkus, to je jedno co, i kdyby to byla metoda pokus omyl, jak řekl Jára Cimrman, přesvědčil jsem se, že vyfukování kouře do umyvadla plného vody k výrobě zlata nevede:-). Přeji hodně štěstí a pokud se Ti ani do jedné z možností nechce, hlavně s náma komunikuj. Jsme sice virtuální, ale nejseš sám:-). Čau Tom

hezkymak
41 příspěvků 8.11.11 22:24

Ahoj, jsem rád, že zde nacházím podporu, když jsem tak nad sebou přemýšlel, zjistil jsem, že vlastně neumím být šťastný a spokojený, měl jsem prbl. dětství, koktal jsem, později problémy s bratrem a nakonec vztah se sice pro mne naštěstí vynikající ženou, u které převažují pozitiva, ale mou podstatě první ženou…se kterou jsem měl vážný vztah, taže ne úplně podle mých představ co se týká zájmů, zálib a pod, Dnes je ze mně unavená , smutná a strhaná, což je mi líto a štve mně to, protože si to nezaslouží ale na druhé straně máme potomka, který stojí za to aby měl oba rodiče a vyrůstal v harmonické ? rodině. A já se snažím, ale asi málo, pořád se snažím, abych působil příjemně, vyrovnaně, spokojeně, ale asi to tak není. A i když se snažím , stejně cítím, že se musím k tomu nutit, protože vím, kdybych se choval tak jak se cítím, nikomu by to neprospělo - negativně, chtěl bych začít zovu začít žít svůj život a to asi nejsem sám, chtěl bych rozdávat radost a mít smysl pro humor, chtěl bych mít práci co by měla smysl a co by mně naplňovala, ale kde vzít , kde najít opravdový smysl života, kde vzít ten náboj , který člověk vystřelí správným směrem a zavede ho k cíli?? Už teď je mi smutno a nejraději bych se zpil do němoty, spoustu otázek a žádná odpověď… Život je příliš krátký na to aby se člověk trápil, ale jak to zařídit aby byl člověk v pohodě a chmury od sebe odpálil. A přitom je to všechno o tom, aby člověk ukázal natáhl ruku a ostatní úřijde… ale komu tu ruku podat a od koho utéct, jak to poznat.. když každý už má okolo sebe spoustu ruk, a tu mou nikdo nepotřebuje…nestojí o ni?? :roll:

hezkymak
41 příspěvků 8.11.11 22:42

A psychologa jsem byl s tím, že si mám podat inzerát, pokud chci dělat nějakou činnost s někým, např. sport, zálibu, ale toto mi připadá dost neoosbní, teď tady si umím předtavit, že bych se s některým s vás viděl i osobně a strávil s vámi pár chvil ale jak napsla Tom, je třeba zkoušet… no tak asi začnu.. pěší turistika, n. cyklo je fajn..jak třeba inzerovat?? Jako hledá se společník pro jízdu na kole, či pro společný výlet na hory ?? :-D Abych neskončil v rukách nějakého 4% :lol:

Tom69
172 příspěvků 9.11.11 00:21
Běh života

Ahoj Máku, dnes už toho moc nenapíšu, nebot brzy ráno budu kroutit volantem v rámci prac procesu. Ale dvě věci zdůrazním, protože je považuji za důležité. Za prvé o Tvoji pomocnou ruku lidé stojí, psal sis se mnou, kdy jsem na tom díky nemoci nebyl nejlépe, takže stojí....... a za druhé vidím první zásadní chybu v Tvém uvažování, naprosto jsi vyloučil možnost nevím jak to přesně nazvat, zkusím přibližně, pozitivní náhodné situace ve Tvém životě. Naprosto nepředpokládáš, že se může i při minimálním úsilí stát něco pozitivního a příznivého prostě za a náhodou a za b že si to usilovně přeješ. A at se Ti to líbí nebo nelíbí, ony se stávají nejen průsery, ale také kladné věci, velmi kladné a v těch zásadních věcech, většinou je třeba s tou náhodou opravdu hodně počítat. Počítat vlastně nejde, stačí připustit. Fakt to funguje. Konkrétně v dalším příspěvku:-). Máš smůlu chlape, at se Ti to líbí nebo nelíbí, my Tě se Stankou z těch depek dostanem, na to můžeš vzít jed:-) brou Tom

Stanislava24
72 příspěvků 10.11.11 11:16

Dobře to Tom napsal, ať se ti líbí nebo ne, my tě budeme otravovat, kým ti nebude líp a nebudeš se usmívat :D
Jo jinak, kolo je dobrý nápad, já jsem si teď konečně pořídila Orbitrec…taky jenom sedím doma nebo v kanclu na prdeli a hýbám se jenom u sporáku :DD Já chodila s kamarádkou na Zumbu, jenže jelikož to není přímo u nás ve městě, bylo většinou náročné se vracet pro malou do školky a zase zpátky na Zumbu…takže jsme toho nechali, proto jsem si pořídila i ten orbitrec, abych mohla být doma s malou, ale zároveň aspoň trochu cvičit…Koupila jsem oježděný za „pouhých“ 1800, což není vůbec špatné vzhledem k cenám nových..už se tešííííííííííííím, jak ho budu mít doma. Jinak, jestli ti psycholog doporučil jenom tohle, tak je to debil…možná by stálo za to vyhledat někoho jiného, kdo je lepší, kdo tě vyslechne a ke komu můžeš přijít i víc krát… každopádně, do inzerátu si klíďo napiš, že hledáš někoho na kolo, nebo prochajdy, nebo přesně jak jsi to psal. Možno budeš překvapený, kdo se všechno ozve… A kdyby byl náhodou nějak moc milý a šahal na tebe, budeš vědět, že máš utíkat, páč to je 4% :-P Ale jinak, náhodou, jsou to skvělí kamarádi, pro nás holky :lol:

Tom69
172 příspěvků 16.11.11 18:41
Pro Máka

Máku, žiješ:-)? Co je nového? Jak zvládáš podzim? Koupils toho sporťáka? Máš novou babu? Jo a vyzývám Tě na virtuální partičku šachů. Jako vyzyvatel mám bílé a začínám klasicky e4. PS Jestli nás drHouse nevymaže ted tak už nikdy:-) Tom

hezkymak
41 příspěvků 16.11.11 20:52

jsem tu, jsem stále a snad něco napíšu, šachy moc nehraju…

Tom69
172 příspěvků 19.11.11 18:27
Skiing

Ahoj Máku, hezký večer, tak kam pojedeš letos na hory? Mám pro Tebe dva typy, pokud znáš a byls tak mne omluv že prudím, ale psals, abych doporučil aktivity:-). Pokud máš rád stovky kilometrů upravených sjezdovek, doporučuju jet do Passa Tonale, máš tam čtyři areály, Marileva Folgarida, Passo Tonale, Ponte di Legno, Madonna di Campiglio. Je jedno, kam pojedeš, skipas Ti platí na všechny. A ráno vyjedeš a kolem pátý odpoledne si budeš dávat uvítací slivovičku u zaparkovaného auta před apartementem. Dominantou je šestikilometrový černý padáček na Preseně. Pokud chceš zapomenout na svět, doporučuje něco jiného Saint Francois - Valmorel, jel jsem tam s Talpou, kromě upravených sjezdovek taky freeriding, celkem divočina a na vrcholcích opravdu hodně dobrý sjezdovky, řekl bych tak na hranici. Už cestou si odpočineš, je to lehátkovým autobusem, ráno jsi na místě, celý den lyžuješ, pak dostaneš klíče od apartmánu, osm dní skipas, poslední den sjezduješ, pak tak do dvou do rána popíjíš Gigondas, ap, no a druhý den dopoledne jsi zase v realitě. Varianta první luxusní apartmány, varianta dvě neluxusní, bez televize, ale garantuju Ti, že od rána do pozdního večera se nebudeš nudit:-). Tak co Ty na to? Zkusíš, nebo mám vymýšlet dál:-)? Zatím se měj. Tom

hezkymak
41 příspěvků 27.11.11 09:49

Ahoj Tome, dík za tipy, už jsem si vybral Beskydy na víkend v lednu, je tam levně,hezky a není to daleko. Jinak u mne vše při starém, někdy zajdu se psem na 2-3 hod. procházku, záleží jak se mi chce, výlety typu, o kterých píšeš jsou atraktivní, ale pro mne a mou rodinu nedostupné. Jsem rád, že si můžu zajít do lesa a tam přijít na jiné myšlenky. V uplynulých dnech jsem provolal asi 1500 Kč s tím, že bych zašel na pivo , nikdo však nemohl, nebo se vymlouval, tak že víkend jsem strávil částečně pracovně, jinak sám. Ostatní byli za zábavou, já jsem vzhledem k práci nemohl. Když to zhrnu, omlouvám se Tobě i Stáni, že píšu se zpožděním, ale píšu, když mám na to klid a hlavně , když jsem smutný. Jinak babu mám stále stejnou, jinou nepotřebuji, i když občas ano, jako každý druhý, sporťáka taky nepotřebuji a vzhledem k tomu, že Ty takhle smýšlíš, předpokládám, že si v POHO a nevíš co by. Já budu dnes uklízet, prát a s nad i vařit, abych překvapil své blízké nějakým tím žvancem. Taky si nemysli, že obsah tohoto příspěvku vystihuje přesně stav mé mysli, já jsem totiž velmi opatrný a nesděluji úplně vše, co cítím. Jak sis všiml ani nevíš odkud jsem stejně ani nevím odkud si ty. Stále se skrýváme pod anonymním pláštěm netu, i když ne docela… Vážím si , že mně píšete a odepisujete, zatím mi to sice nepřineslo žádnou změnu , ale všechny příspěvky beru v potaz. Chci říct, že mně nic nenakoplo, tak, abych zvedl prdel a udělal proto něco, tak abych nebyl sám se svými chmury. Prostě jsem si nejspíš už zvykl a není v mých silách udělat změnu, i když bych si to přál, s každou změnou však přichází i další závazky, přichází něco nového, bude to v poho nebo ne, jsem příliš nedůvěřivý a nevím co, už psaní tohoto příspěvku mi ubírá sil. Zatím ahoj, díky za příspěvky a někdy se ozvěte. :mavam:

Tom69
172 příspěvků 27.11.11 20:01
Ahoj Máku

Díky, že jsi napsal. Dneska rovněž nic objevného nenapíšu, nebot jsem prakticky celý víkend propracoval. Jen snad tři věci. Chápu, že je poměrně přiblblé, když Ti radím psa, a to ze dvou důvodů, za prvé, nevím, že psa už máš a že stejně jako já podnikáš rozmanité tříhodinové procházky po lese. Ten druhý důvod je čistě soukromý, celý život si přeju velikého temperamentního psa a až v posledních letech si ho mohu dovolit /velká zahrada, možnost zorganizovat si život tak abych se mu moh věnovat/. Stran sportáčka, mně čistě například nechávaj tyhle věci ledově chladným, což je dáno tím, že jsem za volantem denně a taky tím, že si nepotřebuju nic dokazovat. Na druhou stranu nepohrdám lidmi, kteří si ho mohou dovolit a všem ze srdce jakýkoliv luxus přeju, což je dáno tím, že jsem dobrosrdečnej:-) a taky tím, že netrpím hlady. A co je nejdůležitější, Máku, prosím Tě, do psaní se nenuť, nepiš dlouhé příspěvky,které by Tě vyčerpávaly, jen tak občas dej vědět jak na tom jsi a kdyby byla jakákoliv krize, tak moji soukromou adresu znáš. Ještě na vysvětlenou, proč jsem v této diskusi, taky se zmiňuješ ve srandě nahoře, takže nejsem ani čtyřprocentní, ani nehledám na sílu nové kamarády, ale když jsem na tom byl blbě já, tak mi naprosto všichni kolem pomohli, moji rodinou počínaje a mým šéfem konče, a protože vím jaké to je, nejsem lhostejný k lidem kolem mně. Tak, jak jsem upozornoval, dneska nic objevného, měj se hezky a drž se. Tom

hezkymak
41 příspěvků 29.11.11 10:16

pro Toma: dík za rychlou odpověď :mavam:

Stanislava24
72 příspěvků 30.11.11 16:12

ahoj kluci, ja se omlouvam, ze nepisu, je toho nejak moc…Ted mame v praci celou delegaci z Nemecka, takze jenom litam, varim kafe, vybavuju telefony a tak…Na skolu prdim, ac bych nemela, uz mi zacina horet pod zadkem…Vase prispevky ctu, jednou i odepisu, jen momentalne neni „spravna“ chvile…

Tom69
172 příspěvků 30.11.11 20:47
Zlatá slova

Taktak, tímto se omlouvám jak Mákovi tak Stáně, konec roku vždy něco příšerného. Ještě tak v rychlosti naštvat nějaké kuřáky marihuany aby řeč nestála:-) ale vyplodit něco kloudného a obohacujícího, ani omylem:-)
Takže přežijte, nejlépe jak můžete:-) Tom

Tom69
172 příspěvků 30.11.11 23:11
Nápad

Máku, zkus si něco přečíst o kryoterapii. Pokud nemáš zdravotní problémy a rozhodneš se to zkusit, možná vím, kde je problém. Mám i doma dovolenou milenku, je to čistě platonické, neb je o dvacet let starší než já a měla určité problémy, a hodně, opravdu hodně jí to pomohlo. /Je to kamarádka, můj přiblbý smysl pro humor/. Jinak to myslím vážně. Je to potřeba zkusit aspoň čtyřikrát, pak přijde teprve nějaký efekt. Ale neber že Tě někam tlačím, akorát mne to tak napadlo, třeba je to jako s tím psem, už ho máš mnoho let doma:-). Tom

Stanislava24
72 příspěvků 1.12.11 10:27

Člověče, ale myslím, že o tom jsem něco slyšela…je to to, jak jdeš do místnosti o mínus nevímkolko stupních? To jsem chtěla taky vyzkoušet:))

Tom69
172 příspěvků 23.12.11 22:27
to Hezkymak

Ahoj Máku, chci Ti jen popřát poklidné příjemné prožití vánočních svátků a vzhledem k tomu, že zde již moc nejsi, tak pevně věřím, že důvody Tvé existence v těchto diskusích pominuly. Kéž bych měl pravdu. All the best Tom.

kolemjdoucí
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 30.12.11 16:10

sekret je výměšek, tak že třeba ho*no a tak je potřeba k tomu přistupovat

Tom69
172 příspěvků 27.1.12 21:56
Hezkymak

Ahoj Máku, ještě jednou to zkusím. Žiješ:-)? Viděls film Divoké včely? Kam ses duchovně posunul, mám-li parafrázovat jednoho z protagonistů filmu? All in all You aren t just like another brick in the wall, but I wish You all the best :D Tom

hezkymak
41 příspěvků 13.2.12 11:05
Ahoj Tome, neumím anglicky,

jsem stále naživu, nepočítám dneska , vlastně jsem s tím nepočítal ani předtím, a to je asi ten problém, že by se mohlo něco změnit, v mém stavu, vzhledem k mým schopnostem, vůli a chtění něco změnit jsem zjistil, že se vlastně nejsem samostatně schopný sám někam posunout, nato jsem příliš líný , nemám motivaci pro změnu, už jsem rezignoval, i v dnešním světě je mi špatně z lidí a z nálady, která panuje. Jsem klasický samec, který se doma válí a je rád , že má ženu, která vše zvládá a taky dítě, které je celkem šikovné a bez problémů se učí. Připadám si jako příživník, který dění v rodině sleduje zpovzdálí a je jakoby vyňat a trpěn vzhledem k postavení, které má. Tak si uvědomuju, že je to špatně a že bych měl dělat něco, čím bych dělal radost aspoň svým nejbližším, ale dostal jsem se do role, kterou jsem si svým chováním vyrobil a teď jen koukám, že se dostávám vlastně jsem tak nějak mimo , což asi nejsem sám, tím se utěšuju, ale v podstatě nejsem schopen s tímto stavem nic udělat, tak jde den po dni a měsíc po měsíci a v podstatě je to takové čekání na konec. Konec je však také začátek něčeho jiného, takže z toho vlstně nemám vůbec strach, jen mám strach co bude s mými nejbližšími, proto doufám, že tady budu ještě aspoň 20. let, abych mohl podpořit finančně dítě ve studiu a v dalším životě, takže se musím starat o své zdraví, tak se snažím pohybovat, prý se říká , že ve zdravém těle zdravý duch, akorát že to u mně nějak nefunguje, zdravé tělo zatím ano, duch je však poškozen. Takže jako každý den tak i nejspíš po celou dobu mého života budu chodit do práce , která mne nenaplňuje, zaplaťpánbúh za ni, abych se vrátil domů, kde mne čeká žena s dítětem, které nejspíš jsou rády , že mne mají, ale nejsem schopen jím za to být náležitě vděčný, proto řeší všechno spolu. Poté jako každý den sklouznu do streotypu, který vyústí v naštěstí prozatím sladký bezstarostný spánek. Další den se situace opakuje, práce, rodina, spánek, práce rodina spánek, sem tam návštěva matky, n. návštěva přijde za mnou asi tak 1× za 2-3. měsíce, jedná se o souseda, který žije stejně jako já akorát má tři děti, nezaměstnou uřvanou ženu a starého protivného tchána, takže mi asi ještě má co závidět, a přitom vypadá celkem spokojeně, je to prostý člověk z dělnického ptostředí, a jeho dvě děti jsou lehce postižené. A když si vzpomenu na ubohé děti Afriky, které umírájí hladem denně po 1000, tak mi začíná být lépe, říkám si, že i když jsem na tom jak jsem, tak bych mohl být taky někde pod mostem jak to lze vidět denně v TV a vybírat odpadky z popelnic, abych přežil a přitom k tomu stačí tak málo, aby člověk sklouznul na tuto úroveň. A tak si přemýšlím každý den nad svým osudem a zjišťuju, že jsem moc přemýšlivý, nad vším moc hloubám, dělám si starosti, tam kde nejsou, zbytečně na blízké křičím, ač by oni mohli křičet po mně vzhledem k mé /ne/činnosti domácí. Přitom ani nevím jak se mám dobře. Tak a teď , když to shrnu se mám vlastně skvěle a přesto jsem sám se sebou nespokojený a cítím, že nejsem v pohodě, otázka zdali jsem někdy v úplné pohodě byl. To asi bylo v dětství, když se starali rodiče, bylo to fajn, byl jsem dítě a bylo mi dobře. Tak nějak jsem se upnul na rodiče a neměl jsem potřebu vyhledávat nikoho s kým bych komunikoval. Tak jsem vyrostl a stal se ze mně dospělák bez přátel a kamarádů, tak nějak jsem si na to zvykl, ale přesto cítím v duši prázdnotu, cítím, že by tam mohlo být něco víc, víc radosti, víc podnětů, akce, víc činnosti, takové která by mi dala radost, endorfiny do krve, a vždy když si řeknu, že zkusím oslovit někoho s kým bych mohl podniknout dobrodružství/někdo by se našel/ sklouznu do svého přemýšlení, představovivosti co bude s kým bude, jak bude a nadcházející možné události ve mně vyvolají pocity, které mi říkají , abych radši zůstal doma nikam nejezdil , neblbnul a když tak si radši zašel někam na procházku sám , abych měl svůj klid a na nikoho se nemusel vázat, a tak to ve mně ve střízlivém stavu funguje, když mám něco upito, to bych lítal po všech čertech :lol: . , ale pouze do vystřízlivění.
Tak doufám, že jsem zde nikomu zbytečně nepřidělal vrásky na čele, však to nemusel číst, že , tak nazdar Tome a měj se hezky Mák. :|

hezkymak
41 příspěvků 13.2.12 11:07
Tome

Divoké včely jsem neviděl, zato jsem si pustil dokument Zero/Itálie/ o událostech z 11. září 2001 o tom jak je svět na nervy z události kterou kdovíkdo zpunktoval.

Stanislava24
72 příspěvků 13.2.12 12:09

Ahoj Maku, ja mam z toho prispevku pocit, ze se vlastne tocis jen v jednom zacarovanem kruhu…je to asi neco podobne jako s alkoholiky nebo drogove zavislymi…uvedomuji si, ze maji problem a chteli by ho resit, ale jakmile prijde nejaka prekazka, vyresi ji tim, ze se opiji nebo zdroguji a kdyz se z toho opojeni dostanou, je jim ze sebe samych tak spatne, a tak sami sebe nenavidi, ze to udelaji znovu…a takto se stridaji vycitky svedomi z toho, ze nejsou tim, cim je chce mit okoli se stavy opilosti a naslednymi vycitky, ze se vybec opili, ktere ale zase prepiji chlastem…mam pocit, ze u tebe je to neco na podobnem principu…chtel by jsi neco zmenit, ale tvoje hlava a myslenky ti to nedovoli a kdyz jsi toto uvedomis, mas ty vycitky, pripadne jsi ze sebe sklamany, coz zase nasledne vede k tve necinnosti. Nechci ti rikat, co mas delat, ale asi to jinak ani nejde…Z tvych prispevku citim strasnou bezmoc, davku rezignace nad vsim, ale i velkou sebelitost a to me stridave naplnuje pocitem chtit ti nejak pomoct, ale i hnevem nad tim, ze se litujes a ze si sam rezignoval…ano, kecy o tom, jak se vlastne mas proti jinym lidem dobre, jsou sice hezke, ale funguji jenom v pripade, ze to tak skutecne prozivas, kdyz jsi opravdu vnitrne spokojeny s tim, co mas…coz ty ocividne asi nejsi…zkus se zamyslet nad tim, jak vychovavali tvoje rodice tebe…a ne jen z pohledu jejich syna, zkus se na to podivat jako nezainteresovany clovek odnekud z daleka…co vidis? neni tvoje chovani v nekterych situacich totozne s chovanim tve mamy nebo taty? Cemu te tvoje rodice vedli jako maleho? Podporovali te v necem? V konickach, zajmech? Jak te hodnotili obecne? Povzbuzovali te, kdyz se ti neco povedlo, nebo meli tendenci ti rikat, ze za nic nestojis? Ve vychove a v blocich, ktere ta vychova zpusobila, je mnohe schovane…Moje kamaradka rika, ze zivot plyne v jakychsi kruzich…Vetsina lidi se toci v nejakem kruhu a az kdyz se nauci neco, co ma, tak se posune dal…ale jelikoz lidi maji tendence upadat do stejnych stereotypu chovani, casto se z toho kruhu vymotat nemuzou…proto nektere zeny potkavaji stale stejny druh muzu a naopak, proto ti osud do cesty privadi stale stejne lidi…mozna ti maji neco ukazat, neco co ty sam nevidis a vlastne tim, ze si uavreny sam se sebou, ani sobe tu moznost se neco dozvedet nebo naucit, nedavas…ono, byt sam se sebou je dobre, ale musis s tim byt vnitrne spokojeny…Taky me napada…mluvis o tomto vsem se svou zenou? Zkusil jsi si s ni o tom promluvit nekdy? Nevim, jestli jsi to psal nebo ne…Ale mozna by jsi byl prekvapeny, co jeden otevreny rozhovor dokaze…ale otevreny, v klidu a bez emoci a klasickych vycitek…Nevim, jetli vis, co jsou to rodinne konstelace, ale myslim, ze by ti mozna mohli trosku pomoci…Jde o druh „terapie“, ale terapii bych to nenazvala…jsou lidi, co stavi konstelaci jinym lidem…sejde se skupina lidi, kteri se neznaji a postavi se konstelace na jednoho konkretniho cloveka, takze lidi, ktere neznas, hraji tve rodice, sourozence atd…vetsinou v prubehu vyplynou na povrch veci, ktere mas hodne hluboko v sobe, nebo prijdes na neco, co jsi si nechtel ve vztahu k rodine pripustit…myslim, ze to hodne pomaha. Neni to o tom, ze najednou se vsechno zmeni a ty budes v pohode, ale spis o tom, ze clovek pochopi urcite svoje bloky, ktere ma vytvorene rodinou a uz i to samotne je rozhybani..A o to asi v tvem pripade jde, myslim, ze potrebujes nekoho nebo neco, co by te nakopnulo a posunulo nekam…aby jsi se sebou zacal neco delat…mam namysli, aby jsi se mozna dostal z toho kruhu, ve kterem bloudis ted…

Tom69
172 příspěvků 13.2.12 18:38
to Mák

Ahoj Máku, jsem strašně rád, že jsi se ozval a že jsi v zásadě v pořádku, i když, k výraznému posunu nedošlo, ale obousměrně, což je super. Stáňa Ti tady radí celkem zajímavé věci, já to ještě zkusím z úplně jiné strany. Je třeba odstranit organické příčiny, pokud se nějaké náhodou nevyskytují. Byl s někdy v poslední době u lékaře? Máš v pořádku krevní tlak, nemáš cukrovku, není tady něco shnilého ve státě dánském? Psychika se pak brání tím, že podvědomě utlumíš fyzické aktivity. Druhá možnost jak jsi na tom s kouřením, alkoholem, práškama? Jen to blbý kouření, když jsem, jak jsem Ti psal, seknul s šedesátkou ze dne na den loni v květnu a k tomu /nebyl důvod/ jsem sek i s alkoholem, každý laik si řekne, to je jen o vůli, kulový o vůli, to Tě tak komplexně rozhodí, půl roku jsem se z toho lízal. A funguju. Takže jak jsi na tom? Podotýkám alkohol je svině, to, co Ti večer dá Ti ráno vezme. Pak je tady třetí patro. Tady by to chtělo nějakou drogu. Nemyslím pervitin, a nemyslím ani psa. To už tady bylo. Ale třeba změnit životosprávu. Samotný fakt dlouhodobého dodávání vitaminu c ve velkém množství, b komplexu, selenu a zinku, ohromně nabudí životní sílu, fyzické funkce. Švihnout k tomu nějakej žen šen, nějakej sportovní stimulant, či tak něco. Takže stručně za a vyloučit nemoc za b vyloučit zlé drogy za c vyzkoušet hodné drogy. No a pak je tady další patro, jak psal doktor House zpočátku, burn out syndrom. Pokud je to tak, s tím si sám neporadíš. Taky to nemusí být burn out syndrom, ale zvýšená hladina emocí. Ale i to je třeba nějak korigovat. Prostě, jestli máš ještě chut psát, zkus se zamyslet v tomto směru. Mimo jiné, dost si píšu s lidma v diskusi Deprese a jak ji zvládat, hodně jsem tam pochopil a hodně jsem se tam naučil. Když tak jukni. Ale kdyby to na Tebe bylo moc, tak se na to vykašli. Měj se hezky, Máku Tom

hezkymak
41 příspěvků 14.2.12 12:53
Pro Stanislavu

Ahoj táňo, díky za pohotovou odpově´d, také si připadám jak v kruhu,kdyz u mne přijde překážka zkouším ji přeskočit, co se týká práce, myslím tím vyřešit, stejně to za mne nikdo jiný neudělá, když doma něco nefunguje zkouším tomu přijít na kloub, někdy se to povede jindy ne, nebo udělám víc škody jak užitku a potom mi dá víc práce přivést věci aspoň do stavu, ve kterém byly před mým zásahem, takže nejsem žádný Ferda mravenec.
Koníčky nemám, jelikož jsem nebyl veden k činnostem, které by mne po zbytek života naplňovaly a pomocí kterých bych mohl relaxovat. Je to o tom, že otec měl koníčka, ke kterému mne nevedl asi proto, že potřeboval relaxovat sám a já jsem se nijak zvlášť nesnažil se něco nového naučit. Radši jsem seděl doma a koukal na TV atp. Nebyl jsem nikdy „do světa“ V dětství jsem koktal a někd stím mám problém i nyní , jedná se vždy o psychicky náročnější vypětí , nebo činnost související s okamžitým nenadálým rozhodnutím navíc v přítomnosti více lidí se můj probém stupňuje.
Se ženou o svých problémech již nemluvím, mluvil jsem, nyní již ne, nechci ji zatěžovat stále stejnými věcmi, asi mně do jisté míry nechápe a myslí si , že bůh ví proč jsem divný. Taky nevím o čem bych se s ní měl bavit, ona také nevhledává spol. jiných lidí , stará se o domácnost, baví se především se svou sestrou. Šel bych na spol. terapii ale jedná se o to, že mám strach z prozrazení a následný výsměch, nebo pohrdání ze strany okolí.
Potřebuji někoho n. něco co mne nakopne, přesně jak to píšeš, pouze nevím jak uskutečnit tento kopanec tak, abych se cítil bezpečně, tak aby poté co mne někdo nakopne se na mne někdo jiný nekoukal skrz prsty a přitom se hlasitě nesmál.
Mám pocit, že ve svém kruhu bloudím od dětství, že život žiju jen povrchně a okrajově, že to co ve mně vězí se ještě neprobudilo , spí to ve mně a čeká na probuzení. Neumím si s tím poradit, tak to stále pokračuje, na veřejnosti působím jako sebevědomý muž , ve skutečnosti jsem v nitru malé ustrašené dítě, co hledá pomocnou ruku.

hezkymak
41 příspěvků 14.2.12 13:03
Pro Toma,

Nejsem alkoholik, nepiju, neberu drogy, nejsem závislý na lécích, tlak mám 120/80, mám pouze nadváhu jako skoro každý, hledal jsem zde radu ohledně toho, jak se dostat k člověku kamarádu, který bude mít se mnou společnou řeč, což je těžké jelikož takový člověk, který by měl ke mně blízko by musel být v takových sračkách jako já , ale v tom případě by mi nepomohl, musí to být někdo kdo je chápavý s velkou dávkou empatie , musí mít vlastnosti studny a musí mít pochopení pro mé rozhodnutí a můj stav, takový člověk se najde snad pouze mezi odborníky na psychiku, čili lékař, ten je však zase spoután svou prací a bere člověka jako výzvu pomoci mu ale jen v rámci pracovní doby. Takže člověk tápe a bloudí jak kosmický odpad ve vesmíru po nějaké dráze. Čili snažím se najít někoho kdo mne nakopne, dá mi možnost navodit si kladné emoce, zážitky, bez pomocí léků a alkoholu, ale přitom mám strach abych nenaletěl někomu, kdo si bude povídat za mými zády s jiným , jaký jsem cvok apod. a následně tuto informaci rozhlásí po celém okolí. Takto radši zůstávám v ulitě schovaný před světem a v klidu, což taky není dobře.

Stanislava24
72 příspěvků 14.2.12 13:10

Muzu vedet, odkud jsi, kde bydlis?

Stanislava24
72 příspěvků 14.2.12 13:29

Vim, ze se mi to rika velice lehce, ale…vykasli se na to, co si kdo mysli…lidi (hlavne tady v cechach a na svk) maji tendenci koukat na ostatni skrz prsty a resit misto svych problemu ostatni lidi…Kazdy kouka, kdo co kde udela, aby ho mohl pomluvit, ale vis co…takovi lidi ti nesotji ani za myslenku…navic, na druhou stranu, priznejme si, ty jsi taky nikdy nepomlouval nikoho? Nevim, asi jsem typ cloveka, kteremu je jedno, co si o nem okoli mysli…kdyz me okoli a kamaradi budou chtit brat a budou mit radi, tak mne proste brat budou, kdyz ne…tak za to nestoji a hotovo…lidi je na svete strasna sposta, mraky…moznosti seznameni je xz…tucet…vim, ze i toto je receno velice nadnesene ale je to tak…jenom nas strach a nase bloky nam nedovoli se seznamit, oslovit cloveka na ulici atd…Ono totiz, ja verim tomu, ze svet je takovy dumyslny system nahod, ktere nahodami nejsou…V idealnim pripade by jsi mel ve svem zivote potkavat lidi, co te maju necemu naucit, nebo ti neco ukazat a kdyz se tak stane, tak se zase z tveho zivota vytratit…pripadne v nem zustat, pokud tomu osud a vy budete chtit…ale velke mnozstvi z techto setkani se neuskutecni prave kvuli nasim blokum a strachum…vzdyt…nestalo se ti nikdy, ze jsi nekde ve meste, na ulici, nekde potkal cloveka, ktery ti byl na prvni pohled neuveritelne sympaticky, ktereho jsi mel chut oslovit? Tak to je, myslim si, ono…v idealnim pripade, bys to udelal, a mozna se neco dozvedel…mozna taky ne, nic neni stoprocentni, ale mozna ano…mne sa toto stava porad a hodne malo krat se ja sama dokazu uvolnit natolik, abych toho cloveka oslovila…i kdyz nekde vnitrne citim, ze bych to mozna udelat mela…vsechno je jenom o strachu…proto jsem se ptala, jak te vychovavali tve rodice, protoze rodice castokrat vychovavaji deti ve strechu, tak jak byli vychovani oni…to je porad „nelez tam, upadnes, nedelej to, ublizis si“… „nerikej nic, kdyz mluvi dospeli“…a taky…" vsichni jsou spatni, nikomu se neda verit" atd…to vsechno ma neskutecny vliv na osobnost, kdyz to takto poslouchas cele detstvi…ani vlastne nevim, co tim chci rict, jenom tak asi pisu vyplavene myslenky, jak jdou…mne napriklad hodne lidi rika, ze jsem az moc samaritanska a naproti tomu jsem si nasla partnera, ktery nikomu neveri, ktery potka cloveka a hned se taky uzavira do sebe…nejdriv me to strasne stvalo, ale casem jsem prisla na to, ze mozna jsme se my dva prave proto potkali, abych ho ja naucila se trochu otevrit svetu a on mne zase, abych byla aspon trochu obezretna…nevim…kazdoapdne, vlastne nejdulezitejsi a nejblizsi clovek by mela byt prave tva zena a dcera…to jsou lidi, kteri s tebou snasi vsechno, souziti, denni stresy, vsechno…paradoxne se casto k tim nejblizsim lidem chovame nejhur…proc? protoze je zname a myslime si, ze oni nam odpusti vzdy a ze se na nas nebudou zlobit…pritom cizim lidem bychom si nedovolili rict nic zle…proc? nevim, ale kdyz se nad tim clovek zamysli, melo by to byt prave naopak…mozna ani nevis, co se deje v hlave tve zeny, kdyz si s ni nepovidas..mozna nevis, mozna by s tebou sla velice rada na nejakou terapii, mozna i ona veri vic duchovnim vecem, buh vi,…ale zaklad je se o tom bavit, vzdyt vy dva byste nemeli pred sebou de facto tajit nic…zijete spolu, sdilite jednu postel, milujete se, jite spolu, sdilite kazdodenni starosti a radosti, to je ten nejblizsi clovek a kamarat, kteremu by jsi se mel otevrit…no dobre, asi to bylo zase trochu nadnesene…mozna by stacilo, kdyby jsi si dokazal o tu pomoc rict,…jestli sve zene, nebo nekomu jinemu…i to je dulezite, aby clovek dokazal o pomoc pozadat…jo jinak, ted mne napadlo, ono koktani je casto prave znamkou nejakeho vnitrniho bloku z destvi, mozna se ti jako diteti stalo neco, co si z pameti vytesnil, ani o tom nevis…vsechno nas ovlivnuje, dokonce i vyvoj v brisku matky…od tohoto je velice dobra kineziologie…a teda, souhlasim i s tim, co psal Tom, jen jsem se k tomu nejak nedostala, nejak jsem se zamotala do myslenek…maku, pokud mas chut, jeste pis, klidne, budu cist, a budu ti porad o hlavu otloukat, ze mas vyhledat pomoc, pokud si nevis rady sam :D Hezky den Ti…a napis:)

Stránka:  « Předchozí 1 2 3 Další »
Váš příspěvek