Určitě najdete spoustu informací na toto téma na: http://diskuse.doktorka.cz/gamblerstvi/. Je to diskuse, která už jede 10 let, ale pořád aktuální a živá, bohužel.

Ahoj, na úvod bych chtěl tady napsat lidem co se chtějí pokoušet sázet ať už na ruletní systémy, nebo na sport,,vyvarujte se toho,,. Sám jsem si to vyzkoušel a hrál jsem dotěď asi 1 rok a opravdu mi to stačí. Sice s málo penězi, ale když se to všechno nasčítá, je z toho pak pěkněj balík. Když prohrajete, máte pocit, že musíte začít jinak, jinými systémy a že musíte sázet čím dál víc. Poprvé když jsem sázel, hrával jsem ruletu online a blackjack, když jsem prohrával navyšoval jsem vždy dvojnásobek (např. vsadíte 20,prohajete 20, pak vsadíte 40,aby se vám částka vrátila i výhra navíc). Později po neúspěšném sázení na tyto 2 hry jsem přešel se stejným systémem navyšování na sport.(první sázka nevyjde,2,3,4,5,6­,7,8,9,10,už jste dejme tomu na -3000,vsadíte např. dalších 3000,aby se vám to vrátilo? Zkuste o tom přemýšlet. Už z toho máte blbý pocit co? a věřte tomu, že se tohleto tak stává a ne jednou). Někdo říká, musíš mít v tom taky přehled a ten sport znát, jinak budeš prohrávat. Je to sice hezké, ale je to blbost. Zkoušel jsem snad všechno možné tutovky, prohránce při vyšším kurzu, remízy. Někteří lidi říkají, že se tím určití lidé živí, ale já tomu moc nevěřím…

Mám 2 známé, kdo se tím doopravdy živí. Vydělají si jako slušný plat někdy v kanceláři. Ale pozor, nejsou na té hře závislí! A pro Vás a Vašeho syna mohla bych doporučit jen nějakého psychologa/psychi­atra. Protože, čím dál, tím to bude horší a kluk se může dostat do velmi velkých finančních potíží. Sázení je pro něj droga a on tím pádem narkoman… 

http://fajntip.webnode.cz/

Ahoj všem slova a domluvy byla k ničemu, když jsem sehnala pomoc a návštěvu u pana, který tento problém řeší syn tvrdil, že sázet nebude, ale bohužel sazí dal neboť výhra je silnější než kecy mámy, selhala jsem asi já cítím se hrozné, syn loni odmaturoval sehnala jsem mu prací bohužel pres agenturu a byl zaměstnaný 2a pul mesiceod te doby prací nijak nehleděl a, když tak na oko, aby mě uklidnil místo toho seděl cele dny u PC nebo se bavil s kamarády doma občas vandal mycku a venceni psa tři minuty max, největší zábava kolik vyhraju nic nepomáhá dokonce už ani nevěřím, ženy tomu mohlo byt jinak dokáže lhát tak, ze to zní už jako pravda. Atmosféra doma, byla zoufalá vyhrál i 50 000,ale za 14dni je prohrál, zatím si snad od nikoho cizího ne půjčil. Před týdnem jsem mu řekla, ze se na to nemzu už dívat jak žije já a přítel furt v práci, dokonce i jeho sestra chodí na brigádu at se zbali a jde kam chce tak šel ke svému otci ten ma duchod a do prace taky nechodí, včera přišel po pozvaní na večeři řekl, ze se domu už nevrátí u taty je klid a nic neřeší a taky vyhrál 12000 takže se cítím hrozné nevím jak dal je to moje dítě vim, bude mu 21,ale co to přinese dal mám ho rada a bolí me to strašné je to velké zklamaní nevím jak to zvládnout. 

Je duležité rozdelit gamblerstvi a sazeni na sport…gambler je nemocny clovek a musi se lecit..jeho drogou je euforie z vitezstvi…a snaha vyhrat zpet prohrane penize…ale sazenim na sport se da slusne privydelat a zmenit svuj zivot…jen je potreba stat obema nohama na zemi a ne s hlavou v oblacich a snech…je hloupost sazet za stovky kč tisice..i vic na par zapasu…sport je sport a stat se muze cokoliv..ja sazím po 10tikorunach…pres­neji kazdy pracovni den jeden ticket za 10kč…za rok to nejsou ani 3 tisice a to me finančně nijak neohrozi…Sazim 30 zapasu rozdelenych na tri skupiny po deseti..kdyz trefim vse, vyhra je 1 milion a výš.. max cca 3 miliony..(zalaží na výši kurzů…)…kdyz trefim jednu skupinu vklad se vrati desetkrat a vic..kdyz dve tak vyhra je par tisic a kdyz tri tak milion a víš…chci tim rict ze deset korun denne nikoho neohrozi.. a 15 minut denne nikomu nezere čas…ale možnost zmenit zivot tam je velika…ve sportce pravdepodobnost 1:6 000 000 ale tady je možnost vysoka…každy tyden se mi vrati klad..v prumeru jednou za mesic par tisic pri trefeni dvou skupin..a hlavni vyhra jeste neprisla..ale minuly mesic mi chybely 2 zapasy…tady clovek vidi že stacilo malo a zmenil jsem svuj zivot od zakladu…at mi nikdo nerika že 10 kč denne zato nestoji…mimochodem jsem porad v plusu a vydelavam..jsem normalni clovek chodim do prace nejsem zavysly…jen obetuji 10-15 min denne a 200 kč mesicne…lidi sazi cely zivot stejny cisla na sportku a nejsou gambleri jen zkouseji stesti..ja to same jen pravdepodobnost je mnohem mnohem vetsi…nejvetsi zlo jsou automaty ty bych zakazal ale sportovni sazeni je vpohode jen zalezi na cloveku nesmí se ztoto zblaznit…nesmi sazet jak o zivot co mu prijde pod ruku…ale staci procist par anelýz a miska vah je na vasi strane…u nejme­novane sazkove kancelare to jde a ani nemusim konkretnimu sportu rozumet…snad jsem trosku upresnil o co jde..

Čtu zde Vaše zkušenosti a zážitky s gamblery a je mi z toho dost smutno, protože to, co píšete, je ve srovnání s tím, čím jsem si prošla a stále procházím já, úplné nic… Když jsem byla na mateřské dovolené a starala jsem se 2 měsíce na chatě o děti, manžel si v té době zažádal o dvě půjčky, jednu v hodnotě 150.000,– Kč a asi po 2 měsících o druhou - 200.000,– Kč. Během pár měsíců tyto půjčky CELÉ prosázel, byly i dny, kdy si šel vsadit bez mrknutí oka 9.000,– Kč… Samozřejmě jsem o ničem neměla ani tušení!!! Nejsmutnější na tom je, že půjčky si vzal za trvání manželství, přesto nikdo v bance roku!!! - ČESKÉ SPOŘITELNĚ - nepožadoval podpis manželky. Kdyby se dostal do platební neschopnosti, také by šli exekutoři pouze po jeho majetku? Jasně že ne. Jste manželé, tečka. Při téhle částce by to byl už byt či chata, protože tuto sumu by jen nějaké vybavení a elektronika nepokryla. Ztratila jsem v něj absolutní důvěru, i když účty teď spravuji já, stejně mu už nikdy nemohu věřit. A když někomu nemůžete věřit, můžete ho milovat?? Držím si odstup, bojím se zklamání, další bolesti… Bojím se o děti, o střechu nad hlavou… Naše manželství pochopitelně prostoupily hádky, výčitky z mé strany, protože tohle se nedá ani odpustit, ani zapomenout. Nejsmutnější na tom všem je, že jsem za 4 roky, co měsíčně odchází 8.000,– Kč pryč na splátky těchto dluhů (které strašně schází v rodinném rozpočtu!!), neslyšela jediné vysvětlení, omluvu, lítost… Špatně usínám jen já, trápím se a přemýšlím, co dál, zatímco on lehne a spokojeně spí. Neuvědomuje si, jak se člověk může cítit vedle někoho, komu nemůže věřit, jaká je to bezmoc, zoufalství, stres, beznaděj a jak jsem úžasná, protože jsem mu přesto dala šanci… Když se pokouším něco řešit, vždy má jedinou odpověď „NO TAK SE ROZVEDEM!!!“. Jak já bych mu to z celého srdce přála, volovi. Aby si konečně uvědomil, co udělal a jak ublížil. A alespoň jednou v životě nesl za své počínání zodpovědnost. Chtěla bych partnera, se kterým budeme plánovat společnou budoucnost, nové bydlení, hezkou dovolenou…, místo toho, abych žila s egoistickým a naprosto nezodpovědným člověkem, který žije jen sám sebou a jeho sny jsou asi jen hospoda a pivo, cigarety, TV a hokej a sázení. Místo, aby se cítil provinile, začal hledat chyby na mně, asi tak uleví svému svědomí (má-li nějaké vůbec). Jako „poděkování“ za péči o děti a domácnost jsou neustálé výčitky, že nic nedělám apod. Ono je i dost těžké v takovém prostředí a podmínkách fungovat na 100%, hrát si na bezchybnou kalupinku, hospodyňku, vychovatelku a kuchařku a řešit stále jen úklid, když má člověk hlavu plnou starostí. Funguju jen kvůli dětem. Aby nestrádaly a měly vše, co potřebují. Žiji pro ně… Zajímalo by mě, jak by mou situaci řešil někdo jiný, jak by se cítil, jestli by tu šanci také dal nebo šel raději hned od toho. Pořád si říkám „kvůli dětem“. Ale i to musí mít nějaké hranice. Budu ráda za každý názor…

Tito lidé musí navštívit odborníka.

Ahoj,

mam podobny problem, vzal jsem si pujcku ca 500 000 Kč a vše prosazel, nevim jak skoncit, furt menim system a nevim jak ven. Mám malou holčičku, partnerka o nicem nevi, furt verim ze to nejak pujde, ale ty splatky me strasne zatezuji. Mam velky plat, ale 2/3 jde na splatky. Radim kazdemu, ktery chce hrat, at se na to vykasle, semlelo mi to a porad hledam cestu ven, prestat ale nemohu. Jeden den prohraju, nadavam si silene a druhy den uz hledam jak alespon „za malo“ zase vsadit - ted to preci vyjde, vzdyt je to tutovka…

Mejte se.

Přítel mé sestry také hodně sázel, nebral si sice půjčky, ale hrál měsíčně za cca 10 000 Kč, což při jeho platu bylo opravdu hodně. Sestra to zjistila a řešila to s jeho rodiči a nakonec ho dokopali k odborníkovi, který mu pomohl. Už 8 měsíců nesází, tak snad to zůstane takto. Já si vsadím maximálně jednou měsíčně na Lottolandu na eurojackpot a jen doufám, ale co jsou 4 stovky oproti 10 000.

Pěkný článek na závislost na sázení a hazardních hrách

Zdravím, můj tatínek tak rád sazí na sporty, ale určitě si nemyslím že by na tom byl závislý, sazí tak 1-2 týdně, s tím že na to občas zapomene