Dobrý den,tak jsem se ze zoufalství podívala na internet a našla jsem si
něco o únavovém syndromu.
V prúběhu asi deseti let trpím příznaky únavověho syndromu. Za těch
deset let jsem jen asi 4× dostala odvahu a popsala jsem své příznaky
obvodnímu lékaři. Bála jsem se totiž,že mi řekne ať si dojdu
k psychiatrovi,nebo,že je to jarní únava a v horším případě,že jsem
simulant. Taky,že to tak dopadlo ve všech případech až na toho
simulanta.
Snažila jsem se tedy řešit to po svém. Cpala jsem do sebe vitamíny horem
dolem,energetické nápoje,kávu,procházky,jiným pohledem na
problémy,zlehčováním starostí,dostatek spánku.
Mám stavy,že když mám vstát z postele do práce,a nebo o víkendu, a to
vstávám i v 10 hod. brečela bych ,jak jsem unavená. Přemáhám
se,přesvědčuji sama sebe,že musím. A musím!! Běda,když bych zůstala
v té posteli o víkendu déle!! Nevstanu a jsem schopná prospat se až do
neděle,to mám vyzkoušené. A od pondělka do pátku jsem stejě unavená.
Prostě jediné co mě drží při tom,abych byla schopná fungovat doma,chodit
do zaměstnání je,že musím!!!!
Dnes je víkend. Udělala jsem to nejnutnější doma,více nejsem schopná.
Bolí mě celé tělo,unavuje mě se učesat,zvednout ruce,vstát ze židle a
o depresích snad ani psát nemusím.Občas je mi lépé a tak honem rychle
dělám věci na které vím,že příště už nebudu mít sily.A takhle to
mám skoto pořád. Střídají se u mě stavy,kdy to jde normálně a pak
bum,je mi k uzoufání,do pláče z nemohoucnosti vstát,dojít se
učesat,vyčistit si zuby,najíst se.
Nemáte někdo nějakou zázračnou radu co s tím? Já už vyzkoušela
všechno, ale nakonec mám pocit,že si budu muset nějak pomoci stejně sama.
Přesvědčováním samu sebe,že z té postele,židle, vstát musím!!!!
