měla byste si s ním v klidu sednout a říct mu, co vás trápí a že už jeho žárlivost překračuje všechny meze. měl by si uvědomit, že něco s ním není něco v pořádku a měl by to začít řešit

Žárlivost se dá léčit a chorobná musí,jinak to zničí i vás!!!Klidně se nejdřív poraďte u psychologa sama bez partnera a on vám poradí co dál.Nebojte se toho nebo budete nešťastná po celou dobu vztahu,ale i po něm.Hlavu vzhůru a do boje!!!!!Držím vám palce!  

Váš přítel vám asi moc nedůvěřuje, pokud vás tolik kontroluje. Trpím žárlivostí stejně jako vás přítel, potřebuji vědět každý krok svého přítele a bojím se, že mi zahne nebo že píše, volá nebo jakýmkoliv jiným způsobem se kontaktuje se ženami. Ničí mě to. Bojím se, že když se jde s kamarády napít, tak „oblejzá“ ostatní slečny. Proto jsem s ním několikrát byla na jeho akcích, kde se nadměrně pilo, a je pravda, že by nic takového neudělal. Od slečen si dával veliký odstup, nekomunikoval s nimi, jen se mnou nebo se svými kamarády. Když se můj přítel napije, je upřímný, nic neschovává a řekne mi vše narovinu. Ale to řešit nebudu, protože jsem teď trochu víc odbočila od tématu. V klidu si s přítelem sedněte, a začněte s ním o žárlivosti mluvit. Mluvte pravidelným tónem, ne žádným, který v některých slovech vypadá jako ironie, vztek nebo lítost. Řekněte mu co mu vadí, proč vás kontroluje a poté se ho zeptejte, jestli vám věří. Dál už je to na vás Přeji hodně štěstí!

ahoj, můj přítel je uplně to samé, někdo se na mě podívá a stějně za to můžu já a to už rači chodím s hlavou dolů a opravdu žádné náznaky mu nedávám. Jsme spolu přes 3 roky a máme 2 letého syna a do ted slýchávám jestli je vůbec jeho. Kdyby to šlo tak mě snad nechá i sledovat. vymýšlí si uplně absurdní situace kdy ho podvádím. odejde na pivo mě doma zamkne nemám klíče pak se v noci vrátí a ptá se kde je ten milenec uplý blbosti a mě přesvědčuje že on má pravdu. a nejhorší je že ještě jezdí na lodi a měsíc není doma a to je hrozný. Jinak to je užasný otec a clap a miluji o ale on si svou nemoc nepřipoušt a léčit se nechce tak nevím co s ním mám dělat snad se t časem srovná musíme být trpělivé

Sedněte si s přítelem a promluvte si s ním, ukažte mu, že vám může důvěřovat.

Ahoj, potrebovala bych poradit. Mam svuj prvni vztah. Drive jsem par znamosti mela, ale vsechno bylo kratkodobe. Od te doby co jsem se svym pritelem tak jsem zjistila ze trpim silenou zarlivosti, jsem paranoidni a myslim ze mi furt ve vsem lze. Meli jsme mensi krizi, kdy jsem prisla na par veci co mi delal za zady od te doby mu nedokazu verit. Kdyz jdu treba do prace tak si hned myslim ze jde za jinou, cely den nad tim premyslim a vecer se zbytecne pohadame. Chci vedet vse co dela. Kontroluju mu potaji postu, zpravy. Strasne moc se milujem a ja si zbytecne ublizuju sama sobe. Uz me to nebavi, nevite jak se toho aspon trosku zbavit. Pro info trpim psychickymi vykyvy nalad. Dekuju za jakoukoliv rada

Ahoj, je mi 22 a mam 26 letou přítelkini která má dítě. Žárlím na každý její krok, chlapy, atak…proste to co tu popisujete. Máme se hrozně rádi, já jí, ona mě, chcem spolu bejt, ale moje žárlení pomalu ale jistě ničí náš vztah, nevimk co s tim…mluvily sme o tom dost dlouho. a vyříkali sme si pár věcí…bojim se že o ní příjdu. A ona s e bojí že příjde o mě. To mi ale nestačí. Jsem už zoufalej Děkuji za odpověd