Vynechání tepu

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 2
Jan konieczny
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 9.2.18 09:37
Aritmie

Ahoj já mám úplně to stejně zrovna teď sedím v autě spisu, protože od rána aritmie jedna za druhou už jsem stojí nešťastný prý mám vše v pořádku a jsem na neurolingvistické je mi stojí do pláče. promin za chyby nemám ani náladu je opravovat přeji ti spoustu síly ať to zvládáš jestli chceš mužem to probrat napíšu ti můj email. konieczny9@seznam.cz

Honza Praha
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 9.2.18 14:44
Aritmie

Ahoj lidi, opět takový rychlý návod, pokud si někdo nechce nechat odpálit srdeční vlásečnice nebo do sebe denně pumpovat neurol. Dejte si otázku..„Co mě štve?“ a „Co mi dělá radost?“ Pokud si odpovíte správně, tak zjistíte, že 90% denních aktivit vás štve a užírá. A když už ani svůj organizmus neposlechnete, když Vám řekne ser…na to, tak nám to řekne sám, někdy že o tom ani nevíme, ale někdy že nás to zlomí v kolenou. A proto říkám, zkuste se někdy zastavit, zpomalit, štve vás práce - změňte ji, štve vás partner - vyměňte ho, možná se to lehce řekne, ale zdraví máte pouze jedno, to co je nejdůležitější, jste pouze VY. I když jste přesvědčeni, že jste v klidu a srdce vám přesto rampluje jako o Silvestru, vaše podvědomí v klidu rozhodně není, tam se to vše totiž kumuluje. Zdravá strava je jistě dobrý nápad, ale pokud se nezmění zásadní věci, které v životě děláte a věci, co vám dělají radost zamknete do sejfu na 10 západů, bude to úžasná živná půda pro vaši Aritmii…Takže přátelé NO STRES! :dance:

umbrellka
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 25.2.18 16:06
bolest při extrasystole

Ahoj…jsem tady poprvé…jen tiše pročítám vaše komentáře a hledám pravdu…Srdeční arytmií trpím odmala. Po porodu prvního mimi se vše zhoršilo, změny na EKG, prokazatelná porucha převodního systému srdce…jenže i pořádná nálož pro nervíky. Pocity strachu, úzkosti, beznaděje…stavy, kdy se člověk bojí být sám, natož sám s dětmi…a tím omezuje své blízké…začarovaný kruh. Co ale nenacházím v žádné diskusi a žádný kardiolog mi nedokáže zodpovědět je občasná-prudká bolest v hrudníku a poté následuje jakoby silnější bouchnutí srdce. Holtera jsem měla několikrát, dokonce 14 denního, ale ani jednou se tahle „bolavá“ verze nezachytila. Nález vcelku obyčejný, jedna samostatná komorovka, ostatní SVES. Bolestivá forma je opravdu občas. Bolest je sotva vteřinová, okamžitě vymizí, ale následuje po ní divná únava…najde se někdo, kdo by mi poradil? Jsem z toho nešťastná, protože klasické extrasystoly zvládám v pohodě a ač je cítím několikrát za den, už mě neomezují…díky moc :srdce:

Honza z Prahy
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.2.18 08:26
@umbrellka píše:
Ahoj…jsem tady poprvé…jen tiše pročítám vaše komentáře a hledám pravdu…Srdeční arytmií trpím odmala. Po porodu prvního mimi se vše zhoršilo, změny na EKG, prokazatelná porucha převodního systému srdce…jenže i pořádná nálož pro nervíky. Pocity strachu, úzkosti, beznaděje…stavy, kdy se člověk bojí být sám, natož sám s dětmi…a tím omezuje své blízké…začarovaný kruh. Co ale nenacházím v žádné diskusi a žádný kardiolog mi nedokáže zodpovědět je občasná-prudká bolest v hrudníku a poté následuje jakoby silnější bouchnutí srdce. Holtera jsem měla několikrát, dokonce 14 denního, ale ani jednou se tahle „bolavá“ verze nezachytila. Nález vcelku obyčejný, jedna samostatná komorovka, ostatní SVES. Bolestivá forma je opravdu občas. Bolest je sotva vteřinová, okamžitě vymizí, ale následuje po ní divná únava…najde se někdo, kdo by mi poradil? Jsem z toho nešťastná, protože klasické extrasystoly zvládám v pohodě a ač je cítím několikrát za den, už mě neomezují…díky moc :srdce:

Ahoj pacientko :-) Dle mého sis toho prostě naložila moc a to že na extrasystoly trpíš od mala poukazuje na průšvih s rodiči nebo nějaký šok, co sis prožila, nevím. Obětuješ se pro ostatní a na sebe jsi úplně zapomněla. Tvé zdravotní problému jsou dle všeho opět klasické symptomy (červené kontroly - člověče zastav se) tvého stávajícího „života sobě na dluh“ a od toho ti žádná farmacie a chemie nepomůže. Oni totiž nepozorují Tebe, že jedeš bomby a tělo pláče (tvá duše pláče), oni všechnu pozornost dávají nemoci a pak si neví rady. Na konec tě nasypou chemií a pošlou domů s tím, že to máš chronický a do konce života. Proti úzkosti si najdi nahrávky Ivo Kroupy a ten sebedluh, když to tak řeknu, si už musíš ošéfovat sama. Hodně radosti v uzdravování :-)

umbrellka
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.2.18 12:02
...sebedluh...bolestivé extrasystoly

Díky, Honzo.
Zajímavě jsi to „uchopil“. Ale uznávám, něco na tom bude. Až na to, že si žádná příkoří z minulosti nějak neuvědomuji…vím, že úzkost je v tomto případě asi to první, co se nabízí…jenže z čeho…to už je na mě. Každopádně pořád nerozumím, proč některá extrasystola a't komorovka nebo síňovka prostě bolí… ;)

Honza z Prahy
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.2.18 16:54
@umbrellka píše:
Díky, Honzo.
Zajímavě jsi to „uchopil“. Ale uznávám, něco na tom bude. Až na to, že si žádná příkoří z minulosti nějak neuvědomuji…vím, že úzkost je v tomto případě asi to první, co se nabízí…jenže z čeho…to už je na mě. Každopádně pořád nerozumím, proč některá extrasystola a't komorovka nebo síňovka prostě bolí… ;)

Je vědecky ověřeno, že stres na člověku somatyzuje 95% všech chorob a to od hlavy až k patě. Bohužel většina lidi odevzdá svou osobni moc pánovi v bilem plášti, ktery jim u chronickych poruch a chorob většinou stejně nepomůže a navíc spíše ublíží. Takove kortikoidy, to je jako mala chemoterapie. Zkusme trochu zpomalit a věnovat se sami sobě, jde to. Zameditovat si na dech, zahodit strachy a obavy a pak budeš koukat co se začne dit. Opravdu je to tak jednoduche, jen prepnout program. Mej se krásně.

umbrellka
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.2.18 17:28
extrastahy

Díky, beru si to k srdéčku. Máš stopro pravdu. Právě jsem dočetla úžasnou psychosomatickou prvouku od Radkina Honzáka…pokusím se začít existovat podle jiných pravidel. :)

Babcaner
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 3.4.18 23:06
Odpoved

Ano mám take. Nejak uz neřeším, ale není to pěkný pocit.

Hanka1344
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 30.5.18 12:01
Věřím v lepší zítřky :)

Ahoj lidičky, také ráda přispěji svým příběhem…
Je mi 37 let a byla jsem před psychickými ataky velmi silná osobnost, cestovala jsem, sportovala, měla jsem okolo sebe spousta kamarádů, prostě vedla jsem aktivní život…
Ale zhruba před pěti lety jsem přišla o práci, do toho mi zemřel tatínek, u jehož smrti jsem byla a dávala jsem i neúspěšnou první pomoc a zhruba do půl roku po tom to přišlo… vůbec jsem nechápala co se se mnou děje,… stavy na omdlení, neustále jsem si kontrolovala tep, vynechávání tepu, bolesti žaludku, průjmy, pocení, strach ze smrti, představa že půjdu ven s kamarády mě děsila. Nejraději jsem byla zachumlaná doma v posteli a hlavně v klidu. Když všechny vyšetření co se týče žaludku a EKG byly v pořádku, pochopila jsem že jde o psychiku… a strašně jsem se za to styděla.. nikdy jsem nebyla u psychologa a už pět let s tím bojuji sama bez léků… někdy je hůř, někdy líp, strašně záleží na okolí ve kterém se pohybuji.
Stále se na sobě snažím pracovat, i když to jde pomalu, protože třeba představa že půjdu mezi lidi na jógu mě zatím děsí, ale prostě věřím, že to jednou zvládnu.
Chci jen říct, že to přijde ani nevíte jak… nemusí se to stát pouze slabším lidem nebo špatným, může to postihnout naprosto normálního a velmi aktivního člověka na kterého se prostě jenom toho sesype najednou moc.
Všem držím pěstě a držte se!!!

Honza z Prahy
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 30.5.18 22:24
Bim bam

Ahoj Hanko, přesně jak říkáš. Přijde to tak, že lidé ani netuší…Z bušení si nic nedělej, v dnešní uspěchané době na toto trpí každý třetí. Tva sebereflexe je skvělá. Nechci vůbec radit, ničím takovým jsem si zatim neprošel. Ale pokud mohu jen něco napsat, odluč se od minulosti, nenech se ji trápit. Zahoď ji…O tom že extrasystoly odejdou, nepochybuj. Jsou dočasné. Doktory neposlouchej, ti potřebují jen dalšího pacienta. Pa H

Hanka 1344
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 1.6.18 22:57
Vím

Ahoj Honziku, děkuji za Tvou reakci a věř, ze mi taková slova moc pomohla…Vlastně tato diskuze byla první krok, kdy jsem otevřeně byla schopná napsat své problémy a jaké ničivé ataky se uvnitř mně dějí… pi peti letech.. Nikomu bych nepřála zažít nic podobného… Dneska jsem se otevřela i svým kamaradka, proč jsem chtěla odejít v půlce divadla, zrušila schůzky a podobně… jejich chápána reakce me strašně podpořila, stejně jako tva zpráva a ja se díky tomu cítím o mnoho líp. Děkuji! :srdce:

Acisej
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.7.18 13:07
tak jsem tu po roce:-)

ahojky. loni jsem zde psala příspěvek ohl extrasystol, a dost mě to trápilo, někdy každý druhý tep vynechání, třeba 20× do minuty,celou noc,jakmile jsem přijela do nemocnice, hned to naskočilo…nyní to mám méně,vysadila jsem mirtazapin, ale stavy úzkosti, bušení srdce, sem tam ta arytmie mě zatím neopustila a tak moc ráda už chci být bez…stále mám jako nouzovku neurol, piji bylinky a nevím, jak na sobě zapracovat. byla jsem u psycholožky, čeká mě druhé sezení, tak uvidíme, zda se zpracují emoční témata…a pak se třeba vše srovná, vím, že jsem se poslední dobou stala posedlá kontrolou tepu i tlaku, netuším, jak z toho ven. vím, že vše je v hlavě…ale nějak mi to nejde :nevim: :zed: , přestala jsem cvičit, a chtěla bych začít, ale ještě jsem se po 2 letech k tomu nedopracovala:-(..a jak to máte vy tu? mějte se bájo :srdce:

Honza Prague
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.7.18 21:46
Bim Bum Bam
@Acisej píše:
ahojky. loni jsem zde psala příspěvek ohl extrasystol, a dost mě to trápilo, někdy každý druhý tep vynechání, třeba 20× do minuty,celou noc,jakmile jsem přijela do nemocnice, hned to naskočilo…nyní to mám méně,vysadila jsem mirtazapin, ale stavy úzkosti, bušení srdce, sem tam ta arytmie mě zatím neopustila a tak moc ráda už chci být bez…stále mám jako nouzovku neurol, piji bylinky a nevím, jak na sobě zapracovat. byla jsem u psycholožky, čeká mě druhé sezení, tak uvidíme, zda se zpracují emoční témata…a pak se třeba vše srovná, vím, že jsem se poslední dobou stala posedlá kontrolou tepu i tlaku, netuším, jak z toho ven. vím, že vše je v hlavě…ale nějak mi to nejde :nevim: :zed: , přestala jsem cvičit, a chtěla bych začít, ale ještě jsem se po 2 letech k tomu nedopracovala:-(..a jak to máte vy tu? mějte se bájo :srdce:

Ahoj, abych to úplně vyvoslil :-) Představ si, že je pondělí ráno a máš maturovat. Kliďas mávne rukou, přejde to a nějak proleze. Citlivější typy, jako je většina zde, dostane ráno průjem, možná už i večer :D V noci neusnou a ráno je na zvracení. Stres jede na plné obrátky, zvedne se mu tlak a už to jede. Ale pozor, tento stres není špatný, ba i dokonce užitečný. V pravěku zachraňoval životy (bojuj nebo zdrhni), je to klasická obrana na útok. Ale druhá věc je stres dlouhodobý a chronický. Příkladem (rozchod s přítelem, samota, ztráta zaměstnání, narození, úmrtí, manžel idiot, táta idiot, idiot kolega v práci atd atd,…) Ale vždy má tento stres a to ze 100% důvod a tento chronický stres, či pohnutka z mládí pak na Tobě dále somatizuje (každý to má jinak, každý jsme výjimečný) chronické nemoci. Nejčastější příklady = motání hlavy, arytmie, ekzémy, lupénky, zákalky, vysoký tlak, cukrovka, pískání v uších, teď lavina diskomfortu na úrovni psychiky. Každý druhý baští neurol a ADčka. Tzn. všichni pouze potlačují své životní problémy a valí je před sebou, neřeší a dál jedou! bomby! Ale doba to holt chce…Bohužel lidská duše, brečí. A pokud se člověk nevrátí sám k sobě, nezačne dělat věci co mu činily v mládí radost a neoklepe ze sebe ty balvany, které ani nevím proč, lidé táhnou svojí volbou na hrbu. Pak ze ozvou věci horší a nějaké bušení bude jen sladká vzpomínka.

Tvoje hlídání tlaku mě připomíná, když jsem si před lety pozoroval panenky :D Jedna byla vždycky širší :D :D Holt pokud se člověk nezaměstná a je navíc naprogramovaný od rodičů, kteří to dělají taky:D Není pomoci :D

Zkus se nad tím alespoň zamyslet a pamatuj. Nemoci jsou v hlavě ;-) Přirozené, je být zdravý. Takže pohoda a džes :dance:

H.

Acisej
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.7.18 12:08
jak z toho ven?

Ahojky, napsal jsi to suprově a pravdivě, tlak jsem si kontrolovala vždy jen u babi, která měla tlakoměr, nějak jsem to ani neřešila, pak co babi odešla, jsem si ho vzala, a to byl průser…Po 3 měsících se mi spustila panická ataka, do toho mě čekala větší operace a je to 2 roky a nějak to neumím v sobě zpracovat. Vím, že bych měla tlakoměr vyhodit nebo prostě třeba schovat a nekontrolovat se, ale to něco uvnitř mě nutí, vím, že ne, někdy to vydržím pár dní, pak se mi udělá ouvej a zase v tom lítám, hubnu, nemám chuť k jídlu, poslední práce byla očistec, nyní jsem na úp a hledám jinou. Do toho jsem sama se synem a ještě v insolvenci…Snažím si to nepřipouštět, dřív jsem to zvládala, ale teď mi to nejde se odrazit ode dna, přitom bych moc ráda, toto je ubíjející jinak. S práškama máš pravdu, nejsem jejich zastánce i přesto si někdy zobnu… :zed: . Nechci si stěžovat, beru jak to je, jen nevím, jak začít, jak to v té hlavičce otočit. Pouštím si meditace, čtu různé příspěvky, bohužel i ty o zdraví, které jsou někdy ještě horší, neboťse člověk lekne…Věřím, že začnu fungovat normálně, ale něčím si to oddaluji, měla bych věřit svému tělu, sobě…mít víc sebevědomí a přitom jsem vnitřně stále vystresovaná a nevím proč:-(…někde tam něco mě drží, jak přijít co, a propustit to…pěkný den :)

Honza Prague
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.7.18 10:11
....

No, nejsem žádný psycholog, ale ptáš se jak z toho ven a přitom jsi sama popsala všechny okolnosti, které tvé problémy způsobují, odpověděla sis. Sám jsi svůj psycholog :palec: Dle mého se v tvém případě stačí se k nim postavit čelem a začít je řešit. Jen vícuc :D Jsi bez práce, samoživitelka, dluhy, strach o sebe o syna, nemáš čas na sebe a láska partnera v nedohlednu. Tvoje úzkost, bušení a nechuť k jídlu je více než samozřejmá. Protože tělo nemá jinou možnost, jak na tvůj ne úplně komfortní život upozornit. Tělo se jen brání, neměj mu to za zlé, je to přirozené.
A to co bych udělal v tvém případě já, abych se zbavil stavů, které jsou vyloženě zbytečné. Pouze bych otočil ty životní okolnosti, které jsi krásně popsala. Když přijdeš o nohy, s tím už nic moc nenaděláš. Ale najít si práci? Poradit se v bance co s dluhy? (pomohou ti rádi) A dokonce věřím i tomu, že tvé kamarádky nebo známí znají hodného chlapa v tvém okolí, co hledá v pohodě ženskou. Protože život bez lásky?…to dost dobře nejde.

Tak a máš po úzkosti, začneš pěkně papat, skoč si s kámoškou do sauny nebo na bazén a plánuj svoji klidnou a veselou budoucnost. Udělej si čas pro sebe, dělej to co ti dělá radost. Nic víc v tom není :)

Nemusí se změnit vše teď hned, ale začít to měnit.

Hezký víkend

Stránka:  « Předchozí 1 2
Váš příspěvek