Ahoj.
Je mi 30 let a zhruba od nějakých 18 let mám sociální fóbii.
V počátcích jsem měl problémy v obchoďáku platit u pokladny, jíst
u stolu s více lidmi, nebo třeba hrát karty v hospodě. Nejhorší však
byly situace, kde se bylo potřeba nějakým způsobem projevit před více
lidmi. Škola pro mě byla utrpení (zkoušení u tabule). V nejhorších
situacích se to projevovalo extrémním napětím, třesem celého těla
(včetně hlavy), roztřeseným hlasem atd. a především soustavným strachem
z nadcházejících situací.
A teď proč píšu v minulém čase - dnes už strachem zase až tak
extrémně netrpím a žádný panický záchvat jsem již neměl celkem dlouho.
Je to mimo to, že žiji zdravě a sportuji způsobené tím, že žiju rutinní
život, ve kterém mě jaksi nemá moc co zaskočit.
Jednou za čas se však samozřejmě naskytne situace nová, ze které mám
strach jako malé dítě. Nedávno to bylo dělání svědka na svatbě,
přičemž jsme se bál toho, že se budu tak klepat, že se nebudu schopen
podepsat u oltáře (kvůli tomu jsem i navštěvoval psychologa).
Samozřejmě, že to bylo úplně v pohodě a celou situaci jsem zvládl
úplně v pohodě - nicméně minimálně půl roku jsem se kvůli tomu
strachoval až jsem nespal. No a teď je to pracovní porada, kterou mám
v úterý. V hlavě jsem si vytvořil příběh, jak tam budu sedět, někdo
se mě na něco zeptá a já se celý roztřesu, zčervenám a nebudu schopen
souvisle a srozumitelně mluvit… a celý víkend kvůli tomu nejsem schopen
fungovat, protože na to myslím a mám skličující strach - ačkoli to
nakonec dost možná bude úplně v pohodě.
Máte někdo podobné starosti? Dokážete se nějak uklidnit, nebo se s tím
strachem vypořádat?
