Jo, Zuzi to jsem byla já ta zoufalá troska a taky se tak cítím, strašně, ale strašně moc mi chybíte. Se mnou je teď zle, Ellen mi stejně neodepsala, doufám, že se nezlobí na mně, já se jí přece zastávala, nebudu už sem psát, nechci někomu svým psaním ubližovat a taky mně od Mirušky mrzí, že mně soudí, aniž by znala pozadí mého příběhu, ono dá se říct, že takových ženských je statisíce na kohokoliv, ale každý případ je jiný, nezažila to vůbec tomu nerozumí, chápu. Taky se sem Zuzi chodím dívat a své psycholožce ode mně vyřiď, že je to velmi moudrá žena, závidím ti ji, i když i ta má je fajn.  

Zdravim, dlouho jsem tu nebyla, mam zase rozbity pc, z mobilu se pise blbe a vlastne jsem ani nemela silu sem jit. Hodne me mrzi, ze jsem vas tak pohorsila, ale pisu uprimne, opravdu me myslenky v urcitych zivotnich etapach byly takove, jake byly, nemuzu za to, ale byly to MYSLENKY, ktere zmirnovaly to strasne psychicke utrpeni, kdybych byla takova zruda, za jakou me povazujete, tak uz asi sedim v kriminale, ze. Nakonec jsem vzdycky naopak sklopila usi, od byvaleho nechtela ani korunu vyrovnani za dokonceni jeho baraku, nechala tam i vsechny sve veci, uplne jsem se slozila. Jeste pul roku me tahal za nos, daval mi nadeje, schazel se s nami obema. Sorry, ale nejsem svetice, abych mu pak s laskou pozehnala a milovala jeho novou rodinu. Kazdy jsme jinak psychicky odolny, v jine situaci, chapu, ze Dasa, ktera tu nedavno psala, ze je spokojena a nema si na co stezovat se nedokaze vcitit do zoufalstvi opustenych, starnoucich a BEZDETNYCH zenskych v depresi a strachu z budoucnosti. Miruska asi to same. S tim nic neudelam a rozhodne nechci svou beznadeji nikoho deptat. Ze je mi lito, ze ostatni kolem jsou stastni a ja uz na kolenou mi prijde prirozene, ale je to fakt ze zoufalstvi. Pripadam si jak krysa zahnana do kouta, ktera už jen škrábe a kouse, když se ji snaží umlatit lopatou. Nezávidím ostatním majetky, peníze, kariéry. Fungující vztahy, dobrou náladu a hlavně asi děti, to ano, přiznávám. V dobách, kdy bylo jakžtakž fajn ani to ne. Rakovina a exekuce do každé rodiny taky není mým mottem, jak tu někdo psal - ze ho šokuje, jak dokazu přát někomu něco zlého. Ale stejne mi to asi nikdo neuvěři, nemá cenu se obhajovat. Jinak - uchýlila jsem se opět na psychiatrii, vím že pití nebylo reseni a sama uz jsem to nedokázala zastavit, prášky mi tu taky vysadí, ale silu bojovat nemám. Jsem apaticka, jen takový brecici robot. O Zdenicce vím, taky se ji nedaří Dobře.

Zdeni, psala jsem ti mail, ale nesel mi odeslat, zkusím to znovu.

Zdenicko a ellenko jsem rada ze pisete, holky ja jsem vas za nic neodsoudla, vim jake myslenky cloveka napadaji, ja si myslim ze ta moje psycholozka ma asi pravdu jak mi to vysvetlila, holky moje drzte se bude lip 

Ahojky holky,
já vám rozumím, neznamená, že jsem si to v hlavě už srovnala, ale to neznamená, že nevím, jak to s člověkem všechno zamává.
A nad tím, že to životně skončím, jsem kdysi taky uvažovala a moc nechybělo a mé přání byla skutečnost.
A to jsem byla ještě svobodná.
Takže co s člověkem dokáže udělat všechna ta životní nespravedlnost.
Nic si nevyčítejte, člověk má nárok na to se vyzpovídat a hlavně mít někoho, kdo to dokáže pochopit a nevyčítá to, jak se ze sebe snažíte dostat tu svoji bolest, kterou tak dusíte.
Já jsem jen obyčejná ženská a věkově už s trochou zkušeností, takže vyčítat vám to, je zbytečné.
Důležité by bylo zkusit si to srovnat, jak už jsem říkala a snažit se si najít nějaký koníček, který by vás bavil a dokázal i udělat alespoň trochu radost.
Tak nechám těch svých keců a všechny vás zdravím.
Pá Veselka Držte se 

Zuzi, díky za podporu, však o tobě jsem nenapsala křivého slova. Víš, ale ono je právě nejhorší, že já už přestala věřit, že bude líp. Když mi bylo do té 40ky, cca, ještě to šlo. Myslím, že tu není nikdo, kdo by stokrát spadnul na držku a stokrát dokázal vstát - tím netvrdím, že moje problémy jsou NEJHORŠÍ- ale to, že se v tom asi placam s největší rotací. Jenže když se ti blíží padesátka, ztrácíš zdraví, mladistvý vzhled, fyzickou energii, brzo mě prý čeká přechod (prohlídka u gyn) který prý všechno dost zhoršuje, psychiku obzvlášť - toho se fakt bojím - šance najít prima chlapa, který by chtěl labilní alkoholicku to už je úplná utopie, dítě nebude, ani žádného hafana si nemůžu pořídit (psy a zvířata celkově miluju), protože jsem sama a kdo by se o něj staral, když bych zase skončila ve špitále… Věkově budu za chvíli nezamestnatelna… Je fakt těžký věřit, že bude líp. Sebevraždu snad páchat nebudu, ale spíš si myslím, že všechno bude čím dál obtížnější, těžší. No, optimista jsem nikdy nebyla 

Radves, taky dík za pochopení. Já si právě myslela, že se tu člověk může vypovídat a svěřit i s hnusnymi věcmi - ale jak vidím, tak asi ne. Nemysli si, že to se mnou nezamavalo, ta Dasi reakce. Ale jelikož jsem dneska mimořádně nervní, napíšu jen, ať si jde třeba do pr…e, hlavně když jí to tam nebude tak psychicky ničit, jako zdejší diskuze Smutno je mi kvůli Jirkovi, TEN má právo být psychicky zničený, myslím že teď prožívá moc těžké časy. Snad se brzy ozve. Ach jo… Dobrou noc všem 

A po mě ti smutno není? A to jsem zrovna chtěla psát))

Nedá mi to nereagovat. Ještě jsem si nestačila zrušit posílání upozornění na příspěvky. Milá Ellen, děkuji ti za poslání do prdele. Jak sama píšeš, ty se nedokážeš postarat ani o psa. Takže bych chtěla vidět, jak se postaráš o manžela a dítě. To, že jsem napsala, že nemám co psát není tím, že nemám starosti, ale že nemám úzkosti a není mi zle. Jen své problémy neřeším tím, že začnu chlastat a zneužívat léky. To bych byla ve stejný prdeli jako ty.
Tady je veřejná diskuze a opravdu jsem neměla chuť sem psát věci, co se týkají soukromí mých dětí a manžela. Jediné, co jsem sem napsala, že synovi diagnostikovali Aspergerův syndrom. A jestli si milá Ellen myslíš, že jsem happy, tak to bych chtěla vidět, jak by se ti žilo s manželem a synem, oba autisti. Co za problémy to přináší. Ale rozhodla jsem se s manželem žít i za cenu, kterou platím. A není malá. A samotné by se mi žilo mnohem lehčeji. Mít rodinu a děti je o zodpovědnosti. Není to náplast na bolavou duši, naopak může přinést ještě mnoho stresu a strachu navíc.
Zdejší diskuze mě nikterak psychicky neničí, jen mi už nic nepřináší a naopak číst, kolik nenávisti se v lidech skýtá, to opravdu nemusím. Přitom si za to mohou sami, protože problémy efektivně neřeší a jen ničí sami sebe, potažmo okolí.

Ellen, musím tě v tom podpořít, protože táhnu s tebou za jeden provaz. Máme stejné i to, že jsem padala na držku, možná taky stokrát. Pořád mi to nešlo, ale doktorka mi říkala ať to nevzdávám a zkouším pořád a pořád, ono se to jednou povede, hlavně to nevzdávej, no kdo to nezažil ten to nepochopí. Jak se říká sytý hladovému nevěří a moc mně mrzí, že Dáša nás takhle odsuzuje, vlastně všechny alkoholiky, závislé lidi na práškách a věřím tomu, že ani to neuznává jako nemoc. No, jsme všichni různí, i když my dvě třeba máme hodně společného, někdy se to tak sejde. Každý člověk si myslí, že zrovna ten jeho problém je největší, ale je to taky hodně o empatii, vcítění se do duše jiného člověka. Někdo to buď nechce, nebo to nemá od přírody dané a pak odsuzuje lidi, co mají trochu jiné problémy, než on sám. Dáši, i u tebe jde říct, že sis to způsobila sama, když je ten život o samotě tak jednodušší jak píšeš, proč sis zakládala rodinu? Třeba jsme s Ellen nenašly k sobě vhodného partnera a vdát se za každou cenu, jen abych byla vdaná a měla děti, vzít si uslintaného, uprděného chlapa, co mi bude jen krkat v kuchyni z piva, lakomého, děkuji nechci, ale nemůžeš tvrdit, že se Ellen nedokáže postarat o rodinu, kyby ji měla, na sebe jsem si to taky vztáhla, byla by jiná situace, nepily bychom a staraly se o rodinu krásně, já třeba děti miluju, ale ubíjí mně, že se na ty roztomilé broučky můžu jen podívat, nemůžu obejmout, pomazlit se, nedokážeš to pochopit, nevyčítám ti to, asi se tě dotklo, že tě Ellen poslala do prdele, tak jsi jí to chtěla vrátit. Celou dobu, celé snad 4 roky co si píšem se všichni vyjadřujeme stejně a nevadilo ti to a najednou, hloupá myšlenka, co někomu ujede z pusy, já to taky tak cítím a nestydím se za to a ano v té době jsem mu přála smrt a vnímám to nespravedlivě, že mně jeho chování zničilo psychiku potažmo celý život a on se má, a to jsem tady nenapsala ani všecko. Takže Ellčo drž se tam a neblbni už, seš hezká a pokud chceš chlapa, určitě najdeš, jen už to nepůjde jako ve dvaceti, mně hodně pomohlo smíření se se samotou a že nechci žádného chlapa, ty rozchody mně pak ničí, ano jsem ufňukaná, sebelítostivá troska, ale prostě taková jsem a budu si fňukat až do smrti, měnit se nehodlám.  

Kdo ti doprdele zaručí, že tvoje děti budou zdravé??? proč jsem si zakládala rodinu? Protože jsem chtěla. A autismu jsem netušila nic. A do té doby, než se nám narodili děti, se manžel choval sice svérázně, ale v pohodě. Co s ním dělá velký stres a co je to meltdown, jak se to projevuje, co to spouští. Proč je moje dítě zvláštní? Myslíš, že jsem si to vybrala??? Víš, jak se k takovým dětem chovají jiní??? Co za hrůzy jsme museli řešit?
Tak jestli ti vyhovuje životní styl ufňukané trosky, tak prosím. Já si naivně totiž myslela, že si tu navzájem pomůžeme ke zvednutí se ze dna. Že tu najdeme psychickou podporu ve smyslu zlepšení kvality života.
A já jsem ta poslední, co někoho odsuzuje. Jak se říká, kde je vůle, tam je cesta. Prostě to tak je. Ať se každý pak rozhodne sám.

Do prdele nikdo mi nezaručí, že budu mít zdravé děti, ani že se mi ty děti vůbec narodí, ale lidé, když zakládají rodinu, musí tak nějak počítat se vším a co se mně týče, brala bych i postižené dítě, ale vidím, že to tady fakt nemá cenu diskutovat. Já jsem si život zoufalé trosky nevybrala, stejně jako ty sis nevybrala syna autistu, kdy už pochopíš že jsme tady asi taky nemocné a když neuznáváš psychické nemoci, tak jsi do této diskuze neměla vůbec chodit, od začátku sis mohla přečíst, že tady řešíme psychické nemoci.

Co??? Já o voze, ty o koze. Kde jsi vzala, že neuznávám psychické nemoci??? Sama jí mám!!! Ale záleží na přístupu! Někdo si z toho udělá životní styl, někdo se z toho chce dostat!!! A aby si mi zase nevkládala slova do úst, netvrdím, že se z toho dá vždycky dostat. Ale jsem si na 100% jistá, že svým aktivním přístupem mohu svou kvalitu života hodně posunout.

Holky, neměla jsem teď moc času, tak jsem si to konečně pořádně celé přečetla v klidu a naznala jsem, že máte každá kousek pravdy a Dáša v podstatě celou. Napsala to naprosto výstižně a pravdivě. Každá jsme svého osudu strůjcem(Víc k tomu nebudu psát, protože Dáša vše napsala.
ALE…na rozdíl od Dáši, bych to neposuzovala tak přísně, nakonec jsme na diskuzi psychicky nemocných lidí a já vůbec netuším, jakou diagnózu, která máte a jaké se vám tudíž honí hlavou myšlenky. Jen jste to prostě daly na papír a věřím, že to byla u vás jen nadsázka. Mám k lidem větší toleranci, musela jsem v životě hodně odpustit.
Takže-nepřestala jsem sem chodit proto, že bych se nemohla vzpamatovat z toho, co holky napsaly. Začalo mě ale vadit to, že tady své intimnosti odkrýváme před plno lidmi, kteří se sem chodí bavit a to mi věřte, že je jich přehršle. Sami o sobě nemíní napsat ani řádek, ani po opakovaných výzvách.
Já jsem se tady dost „odkryla“a nemíním v diskuzi pokračovat, aspoň ne v té intimní. Leccos bych vám o svém životě taky pověděla ale tady ne.
Pokud někdo chcete pokračovat v diskuzi, kde můžeme vše rozebrat, tak si udělejte účet na facebooku, může být zcela uzavřený/a bez fotky/ pro cizí lidi a já vás pak pozvu do „uzavřené skupiny“,, kterou uvidí jen ti, co budou pozvaní. A pozvaná bude Zuzka, Zdeni, Dáša, Ellen, Radka a nikdo jiný. Stejně nikdo jiný nepíše a ostatní ať si trhnou.Tak kdybyste se náhodou rozhodly a udělaly si účet, tak tady dejte vědět a já už ostatní zařídím.
Pozdrav všem jmenovaným!  

Taky jsem vás chtěla trochu „zvednout“, sdělit vám, že to jde z tuha ale že se snažím být aktivní, nepodléhat, posílala jsem fotky přírody a sama sebe, že to jde, i když mi taky není dobře…
Třeba jsem byla v Bratislavě na celý den i s tou neskutečně bolavou patou jsem upajdala skoro 16 km.Bylo to bezva, člověka to zvedne, adrenalin…

Dobrý den, beru dva měsíce lyricu 1× denně 75 mg, po 14 dnech mě začala pobolivat hlava, po měsíci už poboliva neustále. Nemáte někdo zkušenosti, za jak dlouho se to srovná a jestli bolest hlavy lyrica způsobuje?

Pepo, mě hlava nebolí ale mrkni do vedlejších účinků, možné je všechno. Zvlášť, když se bolest stupňuje(

Lidicky moji, nehadejte se ja myslela ze si tady vsichni rozumime a mame se radi ale ja jsem asi naivni bytost. holky ono to je slozite kazda mince ma rub a líc, mit deti je radost ale i starost a kdybych vedela ze budu psychicky nemocna asi bych do toho nesla, syna jsem mela kdyz jsem byla fit pak mu byly tri roky a ja onemocnela, kdyz mi bylo zle nemohla jsem se mu venovat, trápí me ze nemuzu chodit do prace a vydelavat penize abych mu pomohla do zivota, porad se o neho bojim, kdyz jde nekam pařit cele noci nespim, a asi ho hodne seru s tim kdy prijdes, kde budes, sms a volani kdyz se nekde zdrzi a to uz je plnolety. dási maš muj obdiv starat se o postizene deti musi byt 100× narocnejsi
pe-pa bolest hlavy muze byt asi jeden z mnoha vedlejsich ucinku, drzim palce at je lip
pozdrav kocourkovi  

Ahojky lidičky,
zdravím všechny, a jak už to bylo řečeno, nehadejte se.
Na to je vždycky času dost.
Musíme se usmívat a snažit se, si život co nejvíc zpříjemnit.
Stačí drobnost, která vám dokáže udělat radost.
Naučme se najít v sobě i to dobré, né brát jen ty záporné věci, které na vás
i někdo jiný neustále pere.
Pak to vždycky skončí jen hádáním a kritikou, jak je někdo špatný, aniž by o něm věděl víc.
No dost.
K té Lyrice, tak bolesti jsem žádné neměla, jen když mi to zvyšovali na 220 ráno
i večer, tak jsem se cítila jako na houpačce.
Pak mně to snížili ráno na tu 150, teď už to jde.
Pokud by ty problémy trvaly, tak nejlepší je to konzultovat s lékařem.
Budu končit, už jsem po dnešku celkem utahaná, makala jsem až do večera.
Tak se držte a příště se raději věnujme příjemnějším věcem.
Zdraví Radka 

Myslela jsem si, že už sem nikdy nenapíšu, ale musím.
Dášo, to co jsi mi napsala působí na mně hrubě, ponižující a urážlivě. Já si ze své nemoci životní styl nedělám, něco takového bych si já vůči tobě, ani nikomu tady nedovolila vypustit z pusy, jěště řekni, že si svou nemoc vymýšlím a invalidní důchod jsem dostala neprávem, ale co se divím, tohle bude zase tvůj životní styl a způsob chování k jiným lidem.

Uf, tak už je mi trochu líp, jsem klidnější, už jen jeden diazepam na spaní a to už půjde dolů snadno. Trochu mě mrzí, že jsem se tu takhle projevila, za normální situace jsem paradoxně až nezdravě nekonfliktní typ a neumím se ozvat, ale nelituju toho, alespoň se Dáša hezky odkryla, jo, jasně, mít rodinu je o zodpovědnosti, proto si Dáša, psychicky nemocná, vzala psychicky nemocného manžela a se vší zodpovědností si pořídila dítě a teď se lituje, že děcko - světe div se - je taky psychicky nemocné. Ale naštěstí Aspergeruv syndrom je lehčí forma autismu a v dospělosti s tím člověk dokáže celkem normálně fungovat, pracovat, jen ve vztazích mívá potíže. Kdyby měla těžkého autistu, tak to už je jiná, takoví lidé jsou opravdu mimo a v dospělosti třeba i agresivní, nezvladatelní. (dobrý dokument na netu je Děti úplňku). To je hlavně poznámka pro Zuzku, jak psala o té péči o postižené dítě - aby si nepředstavovala takové hrůzy jako děti po mozkové obrně, ležáky, děti na plicních ventilátorech atp. To je pak opravdu tragédie, to uznávám.

Zuzanko, mně je moc líto, stejně jako tobě, že se tu takhle stekame. Ale začla s tím Dáša, která NIKOHO NEODSUZUJE , jen se jí to nějak na chvíli asi vymklo, no, stane se. Kdybych nebyla zrovna tak psychicky rozsekaná a na dně, tak bych nad tím mavla rukou, ale co už. Nerada bych, aby to tu skončilo, poznala jsem tu lidi, které mám ráda a zažila i dost legrace, pochopení, podpory, myslela jsem, že ostatní to mají stejně. Tak uvidíme, jak to dopadne. Každopádně, kdyby to tu mělo krachnout, pro mě jsi téhle diskuze a citlivá duše, která to asi v dnešním drsném světě nemá vůbec jednoduché.

Mirusko, a to víš, že po tobě by se mi taky stýskalo Ten nápad s facebookem mi ale moc nevyhovuje, já jsem sociálními sítěmi nedotčená, teda pár měsíců jsem měla založený profil, ale neumím s tím pracovat a nijak mi to nechybí. Proč myslíš, že se sem chodí spousta lidí bavit na náš účet? Já bych řekla, že jsme všem ukradený. A i kdyby, stejně je neznám, je mi to jedno. Co myslíš tím, že jsi sem psala intimnosti Žádné debaty o sexuálním životě jsme tu nevedli, ne? Mně teda přijde že nejvíc ze svého života jsme tu na sebe napraskaly já a Zdenička. Ale svou fotku bych sem nedala, to je fakt.

Zdeni, ty prosím prosím neblbni a piš dál. Kvůli některým lidem fakt nemá cenu se urážet, nestojí za to, a sama jsi psala, že bychom ti chyběli. (což se není čemu divit ) Vždyť pro mě je to skoro zázrak, že jsem poznala takový svůj „klon“. Přece mě v tom nenecháš. Slibuju, že jestli se do nás zas začne někdo navazet a odsuzovat naše zoufalé přežívání v tomto vesmíru, klidně ho pošlu kamsi stejně jako Dasu. I když nerada, jelikož jsem v podstatě slušně vychované děvče a ani si nemyslím, že by k tomu došlo.

Kocourku, chybí tady mužský element, vrať se, potřebujeme abys nás tu zkrotil!!!

Radves, moudrá slova, někdy je to těžké, radovat se z maličkostí, když je člověk na dně a vidí všechno černé, ale začínám si uvědomovat, že se z toho dna snad dá trochu zvednout, i když postoprve a napáchané škody jsou tentokrát u mě fakt velké…

Dobrou noc

Ahojky holky, tak si říkám, že dnes změním téma.
Nevím jak vy, ale ráda chodím do lesa, nejen na procházky, ale i na houby a to jsem takový fanda, že je to tak od února, minimálně do listopadu, ale někdy to je po celý rok a letos jsem byla skoro tři měsíce bez možnosti, což bylo pro mně utrpení.
Teď už se chystám konečně jít na houby.
Známá teď tráví týden v Českém Švýcarsku u příbuzných a posílá mi fotky. Moc jich nezná, tak posílá a snažím se jí jen poradit, ale jsou to krásné úlovky.
Dcera mi je taky posílá, tak chci jet k ní o víkendu, bydlí v Jizerských horách, koupili si tam chalupu, už je to nebavilo bydlet v bytovce, chtěli mít svůj domek. Trochu závidím, ale to jen žertem. Mají na rekonstrukci práce až, až a to už pro nás není.
Takže doufám, že si trochu vyčistím hlavu.
A hlavně užiju vnoučat.
S němi je pořád toho stráveného času málo, rostou hrozně rychle.
Takže jestli budu mít čas ještě v týdnu, tak jdu do lesa i u nás, jinak hurá v sobotu, tak pokud se na houby vypravíte, chci určitě slyšet jaké byly úlovky
Přeju příjemný příští týden. 

Ahoj,
Ellen já se neurážím, z toho jsem už dávno vyrostla, trochu jsem měla pocit, že tu nejsem žádaná, když jsem svým psaním pohoršovala, ale to víš, že by mi to tady chybělo, dyť my si tu vážně píšeme už 4 roky, beru tady všechny jako rodinu. Ne, ale teď jsi mě svým psaním pohladila po duši, dneska tady půl dne chcalo a já jsem v těžké nepříjemné náladě, něco před depresí, no ve středu jdu k psychiatrovi, já už nevím, co mu mám furt povídat, on se usměje řekne tak jak a já blbě, no a tak to je pokaždé, tolik bych mu někdy chtěla říct, jo, je to v pohodě, spánek dobrý, ataky nejsou, ale dneska jsem sjela zase 10 lyric, já nemám jinou tabletku na krizi, BZD si hned zblajznu během 2 dnů, a tobě vysadí všechno, to jako budeš čistá??? Ne, přála bych ti to moc, už by sis to kurňa ženská zasloužila. Raďo o houbech už jsme mluvili, strašně mi to vždycky v tom lese voní tou houbovinou, já mám tu vůni moc ráda. Psycholožka mi dala za úkol zajít si do lesa u nás nad barákem, ani nevím jestli to splním do 25.9., teď jsem tam nebyla, já nevím, kdyby tak byl les tady u nás ve městě. Park tady je velký, ale to není ono, tam není ta vůně. Zuzi, ty vůbec na takové věci nemysli, že bys nešla do toho, abys měla kluka, byla bys sama, onemocněla bys stejně a byla bys v prdeli, opuštěná, každý se na bezdětné kouká jako na vadné. Tak máš aspoň kluka, chápu ten strach, já bych nespala celou noc než by přišel domů z pařby, ale to asi všechny maminy.
No, něco si budu muset provést s tím Nickem, já to tu vážně chtěla skončit, ale kde najdu takovou fajn partu lidí, Miruš ty napiš, klidně i s fotkama, my s Ellen si závistí okoušeme všechny nehty, ale největší radost by mi udělal Jirka, aspoň větičku, věřím, že si sem chodí číst. 

Holky já jsem si teprve teď vzala biseptol, měla jsem ho užít v 20:00, pak se divím, že po mně vyskakujou beďary, když to nežeru jak mám…  

Ellenko moje zlata ja rikala ze bude alespon o kousek lip, moc ti to preju, a vubec se neomlouvej za to co jsi napsala, ja teda verim te sve psycholozce ze se cloveku vkradaji nekdy takove myslenky, koukni na me ja chtela po kocourkovi pujcit 2 miliony uz to nebudeme resit. zdenicko zmen si ten nick zoufala troska urcite nejsi, ja jsem strasne rada za syna miluju ho z celeho srdce ale jak pisu je to hodne narocne pro me jako psych. nemocnou bytost a co ted predvadi za posledni dobu tak bych mu dala nejradeji pres hubu. rádo ja na houby nechodim bojim se sama v lese ale podel lesa chodim na prochazky a tu vuni miluju, zrovna vcera jsem byla, mirusko napis jak se mas a jestli jsi zacala resit tu lyricu kocourku ty nam taky uz napis vim ze mas hodne starosti s tatinkem ale jsme tu pro tebe a vy ostatni taky 

No, tak jsem to zkusila dát to co jsem měla. Zuzi, na kluka se vyprdni, abys mu dávala přes hubu, buď ráda, že je zdravý a že sem tam něco provede, no bóže, kdo ne, jsi mě měla vidět, když jsem pila první ligu, co jsem vyváděla. Kolem toho lesa chodíš se psem? Já jsem dneska byla nečekaně u mojí psycholožky, psala mi sms, vykecala jsem se tam, říkala jsem jí o tom co tu řešíme, a ona, že souhlasí s tvou psycholožkou a že to chce čas a pak se tady ti lidi zase možná přidají. Všechno chce svůj čas, slíbila jsem jí, že budu dávat pozor ať mi nedojdou ty důležité léky, že si to budu nějak zapisovat co mi dochází, co kdy beru, no jako totální pako, ale já fakt, hodně zapomínám, bude mi na netu hledat nějaký denní stacionář, ale mi je třeba najít si práci a ne se potloukat po stacionáři. Musím se doktora zeptat co bude s tou rukou, že si musím hledat práci, Ráďo a co z hub děláš, zavařuješ je, sušíš?? Já je mám ráda v mase, polívce a houbovou omáčku, mňam, už jsem vařila i houbový guláš a byl dobrý, možná lepší než s masem. Ellen a Miru, pište, kocourka už ani nezmiňuju, stejně každý napíše jak potřebuje a chce, to se nedá vynutit. Pa. 

Zdeničko, to jsem ráda, že jsem tě aspoň trochu potěšila. Jestli jsi tu nežádoucí (tím pádem i já), stačí napsat, myslím jako aby to ostatní dali najevo, já bych se sem taky nerada cpala nevítaná. Ale myslím, že to tak není a v tomto musím zase Dasu ocenit, že prostě napsala, že jí to tu ubližuje a odchází, ale nesnažila se nás z diskuze nějak vystipat. (jen si klovla, bohužel pro mne opravdu v hodně blbou chvíli). S tím psychiatrem to mám podobný, tady jsou navíc vizity každý den a odpověď „je mi blbě“ nestačí, páčí že mě horem dolem co konkrétně a je z toho výslech na dvacet minut, protože čumím jak vrána a nevím co říct. Tak aspoň dneska jsem mohla kniknout že jako už trochu lepší, doktor mi řek že je to na mě i vidět a byl očividně potěšen. Je tu totiž nový, takový roztomilý mladý blondacek, fakt nádhernej a sympatickej chlap a je vidět, jak je občas nejistý, tak aspoň se bude moct před primářem blýsknout, že pohnul s takovým zasekanym pařezem jako jsem já. Já jim tu zatím dost stavkovala, psycholožce jsem řekla do očí, že mi nikdy žádný psycholog nepomohl a že nemám zájem, aby se mi věnovala, na skupinové terapie že taky chodit nechci (psycholog je tu dobrovolný), pracovní terapie jsem vždycky pretrpela (a bylo to vidět), všechno mi přišlo zbytečný a beznadějný. Jo, prášky mi tu vysadí, takže budu zase „čistá“, ale když vidím jak to dopadlo minule, tak to opravdu nehodlám riskovat. Jestli mi začne být po čase zas tak psychicky zle, je JEDINÁ věc, kterou nechci a nesmím udělat a to napít se. Ostatní je teď pro mě podružné. Blbý, ale tak to je. Udělám cokoliv, budu snad i cvičit (ach Bože!), jíst zdravě, venčit psy z útulku, modlit se, mlátit hlavou do zdi, šlapat chodník nebo si prostě vezmu Neurol. Já už mám z toho chlastu tak neskutečnou hrůzu, že si to neumíte představit. Co jsem teď zažila (a málem nepřežila), proti tomu jsou prášky odvar z fusekli.

Radves, já na houby nechodím, protože blbě vidím a v tom přítmí, co je v lese je prostě nevypatram. A stejně nevarim, takže co pak s nima. Jedině si nasbírat nějaký muchomůrky, ty neprehlidnu a o určitém využití bych věděla, ale nebudu se radši rouhat. Moc ráda jsem ale chodila na borůvky. Jenže to už je tak dávno… Poslední roky než jsem se stačila vypravit, bylo po borůvkách. Les mi dělá moc dobře, vím to, ale jsem taková mršina líná… potřebovala bych ho mít rovnou za barákem. No, je toho dost, na čem bych mohla zapracovat.

Zuzko, neumím si tě vůbec představit, jak se zuřivým výrazem dáváš někomu „přes hubu“ Jestli já jsem tě nepodcenila…

Dobrou noc všem

Ahojky děvčata,
píšu až dnes, protože včera jsem tady, do té krásné přírody a samozřejmě i chalupy s kamarádkou a dvěma psími raubíři dorazila odpoledne.
No ten čas, který tady člověk stráví, je moc krátký na to, aby stačil všechno projít.
Dneska jsme si udělali jen takový krátký výlet, na tři hodinky, ale na ty hřiby, co jsme nasbírali to bohatě stačilo a to jsme ani hlouběji do lesa nešli, jen po lesní cestě, ale bylo to super.
Jinak u nás jíme houby celá rodina a běžně je nosím i lékařům a sestřičkam, protože se jen zmíním a vždycky mně o ně poprosí a důležité je, že opakovaně, ať to jsou sušené, tak zavařené a ty dělám opravdu dobré.
A v mrazáku mám taky podušené.
Děláme od polévek, omáček, různé maso na houbách, čalamády, a ještě jsme se za ty léta nepřejedli.
Prostě mně je naučila sbírat moje babička u které jsem trávila prázdniny.
Oni všichni pracovali v lese a barák byl přímo u lesa.
Takže mně naučili mít vztah k přírodě a hlavně si ji vážit.
Zítra jdeme na celodenní výlet a pejsci s námi, uvidíme kdo večer padne první.
Všechny Vás moc zdravím a užívejte ještě to babí léto. 

Ahoj holky,
už jsem se konečně zase přihlásila. Včera jsem byla u psychiatra, on je tak hodný, jo Ellen a napsal mi na spaní zase amytriptylin, nejenomže jsme klonované, ale máme i stejnou medikaci. Napiš až se ti bude chtít kdy půjdeš domů. Včera jsem se bavila s bratrem, že bychom mohli jet někdy na Visalaje na hřiby, on mi říkal, že jestli prý v sobě zase něco nemám, že mluvím z cesty, parchant jeden, nevadí, já si pojedu sama s důchodcema od nás tam jede MHD každé ráno mraky důchodců, přidám se k nim a zajdu si. Nikdo se mnou nechce, jedna kámoška se vymlouvá, že má práci na zahradě, druhá chodí do práce, tak je kašlu, ale jestli se jim tam někde ztratím, tak budou mít, je sice fakt, že já chodím strašně pomaličku a nikomu se na mně nechce čekat, tak asi proto, asi mi utečou i ti důchodci, no nevadí. Byla jsem včera i na převaz a napsal mi další dvě pixly biseptolu, lidi já ta svoje játra obdivuju- napsala jsem to dobře, zase jsem to zapomněla. Jinak Ráďo, ty kyselé houbičky bych mít nemusela, ale jinak všechno, i když věřím, že děláš dobré ty zavařené, ale my to nikdy moc nejedli, měla jsem to asi 2× v životě a ještě kupované. No, dneska nevím co budu vařit, asi jenom brambory na cibulce a okurkový salát, nenechala jsem si rozmrazit maso, mohla bych to rozmrazit narychlo v teplé vodě, ale to je to maso vždycky nějaké divné, já to raději rozmražuju pozvolna, nebo si dám ještě volské oko. Lyricu jsem měla obyčejnou dávku, ale nějak mi přijde, že mi chybí, nechtěla bych brát stabilně víc, ptala jsem se ho včera na to a on mi říkal, že se může stát, že některé léky když se berou roky, ztratí účinek, no něco v tom smyslu žblekotal. Venku svítí sluníčko, asi se půjdu aspoň projít. 

Ahoj zdenicko treba te uvidime ve zpravach az te budou hledat na tech houbach jo a kolem toho lesa chodim se psama oni milujou prochazky, ja teda vyuzivam krasne dny a jsem porad venku az bude zima bude to pro me utrpeni fuj jak ja se netesim, ja vubec nevim jak tam ellenka je uz dlouho a jak tam jeste bude nevim jestli to tu psala ale jsem rada ze ji je o kousicek lepe

Ahojky holky, tak se zítra budu odpoledne vracet domů, ale ani se mi moc nechce odjíždět.
Je tady nádherná příroda a procházky s kamarádkou a těmi dvěma fenami, to je relaxace.
Tak zítra dopoledne ještě krásná procházka a zase zpátky domů, spíš do toho stresu, běhání po lékařských kontrolách do Prahy, co mně čekají. No až mi běhá mráz po zádech.
Cestování v rouškách, hygiena v dopravě není zrovna ta nej, takže sebou desinfekci.
Už to začlo nanovo.
To nám v tom klidu moc nepomůže.
Začne podzim, tak to pak budou večery s knihou v ruce.
Ale doufejme, že to babí léto nějaký den vydrží a bude krásně, ať ještě dostáváme nějakou tu energii do těla.
A houby, samozřejmě že ty zavařované ládují hlavně chlapi, výjimečně i ženský, ale já je mám ráda pod masem, pěkně dušené, ale výborné jsou sušené v bramborové polévce.
Jak se říká, 100 lidí, 100 chutí
Tak děvčata hezký večer. 

Ahoj holky
to je hrozné s tím coronavirusem mám z toho dost velký strach, tady v obchodě jsem byla asi jediná s rouškou, lidi to nedodržujou, kde to není napsáno na dveřích, že nepouštějí bez roušky, tak se to nenosí, je to děs. Ráďo až se vrátíš, napiš kolik hub jsi našla aťˇti mám co závidět. Ellen ty už pomalu ale jistě se budeš ubírat k domovu, nebo už jsi doma? Zuzi, to by byla sranda, kdyby mně hledali, určitě by tam uvedli, že trpím psychickýma poruchama a že není vyloučeno, že jsem tam někde neskočila ze skály, brrr . To radši ať mně nikdo nehledá. Dneska jdu na větší nákup, pojedu autem s bráchou a pak mi s tím pomůže nahoru do 2. patra, s tou rukou jsem úplně vyřízená, chtěla jsem pomalu umýt okna, po jednom za den, ale mamka s bráchou po mě řvali, že až budu mít zdravou ruku, no asi to nechám na vánoce, trochu to pak přejedu stěrkou a hotovo. 

Ahojky holky,
tak už jsem na cestě domů, sice se mi stýskalo, ale musím říct, že tu bylo kouzelně.
No nasbírali jsme hodně hřibů a skoro všechny byli nádherný praváci.
A to jsme ani nesbírali všechny co jsme viděli.
Taková úroda hub, jako je letos, dlouho nebyla.
Ještě jsme došli včera odpoledne do lesa, ale jen na procházku a nasbírala jsem ještě domů čerstvé, pro mamču, ať si taky pochutnají.
Teď jsme akorát zastavili a nastoupili lidičky s vrchovatymi koši hřibů.
No zítra jedeme k mladým, na návštěvu a samozřejmě jdeme do lesa.
To jsou Jizerky a u nich rostou taky, tak se těším, ale hlavně se těším na ty naše dva vnoučky, prostě mi chybí.
Tak si budu ještě užívat.
No a po neděli zase práce.
Zatím všechny zdravím a přeju krásný víkend.
Radka  

Zdeni ja byla taky v obchodu a musim rict ze se to u nas dodrzuje jen asi tri lidi jsem zahledla co ji nemeli, na okna se vyser stejne jsou jeste mouchy ja to taky necham na pozdeji a hlavne venku je krasne tak se mi nechce surovat okna jo a to je jedna vec kterou nemam rada a ze na baraku mame oken hodne, zdeni ja si to vcera predstavovala jak by te popisovali v televizi pomalu se plouzici houbarka promin ze si delam legraci
rado kdyz je nekde hezky strasne rychle to utece a zase zpatky domu, s tema doktorama ti to nezavydim, hlavne na sebe davej pozor ohledne toho covidu,
ellenko, mirusko, kocourku moc vas zdravim 

Holky zdravím, napíši v neděli, pořád lítám, zítra jedeme do Vídně.
Jsem ráda, že je vám všem trochu líp.
Tak zatím!  

Ahoj lidi,
venku je kosa, zrovna větrám a drkotám zubama, Zuzi, včera mně napadl verš " PLOUŽÍCÍ SE LESEM, KOŠÍK HŘÍBKU NESE " jako básník bych si nevydělala ani na slanou vodu, ale asi bych se lidičky zbláznila sama v lese, já jsem strašpytel. Miruš, ve Vídni jsem kdysi byla s tím kreténem, byli jsme tam v listopadu a pak jsem toho litovala, dělal si tam ze mně srandu, utíkal mi a tak, ale to bylo před 22 lety, od té doby jistě i Vídeň prošla změnou, určitě tam budete nakupovat, tak ať něco hezkého koupíš. Já jsem pozvaná od bráchy na oběd na výpečky se zelím a bramborem, aspoň nemusím vařit. Možná se tam vyjdu podívat kousek do lesa na ty hřiby, tam se neztratím, lítala jsem tam od mala.  

Ještě mně napadlo: Ploužící se lesem, košík hříbků nese a strachy se třese. To jsem já.  

Jééééé miruska mirusko uzijte si viden ja nejsem cestovatelsky tip hlavne porid nejake foto rada se podivam, zdeni nahodou jsi basnik verš krasnej to se mas ze nemusis varit ja budu mit obed za chvili hotovy a pak jdu delat neco ven ale mas pravdu rana uz jsou hodne chladna brrr

Zdravím všechny píšící i čtoucí. Včera jsem napsala sáhodlouhé psaní a spadl mi internet, grrrr 

Zdeni, moc chválím nový profilový obrázek, krásný, takový optimistický. Je vidět, že už je ti taky trochu líp, tedy snad. Mně se pomalu vrací síla, jsem teda pořád každé dopoledne hodně depresivní, ale už to zdaleka není to totální dno. Zabojujem, co ty na to. Žádné zoufalé trosky, už jen zoufale praštěný ženy středního věku. Jinak velká škoda, že bydlíš tak daleko, já bych na ty houby s tebou ráda šla. Ty se plouzis, já nevidím a nemám orientační smysl, byly bychom excelentní houbařská dvojka. A jako ztracené dvě psychicky posahane potenciální sebevrazedkyne bychom to třeba dotáhly až na Primu do krimizprav 

Už přesně nevím, kdo se ptal, ale jo, už se mi pobyt v nem.snad chýlí ke konci. Počítám ještě tak týden. Ale už jsem si tu celkem zvykla, já mám adaptační dobu všude 14 dní, to už mám vysledovane. Dostávám už jen čtvrtku diazepamu na noc, tak snad se s tím doktoři už nebudou tak crcat. Jenže. Dostala jsem na víkend propustku a musím říct, že to byla dost hrůza. Úzkosti jak prase, od pěti ráno min.do deseti, nebyla jsem schopná nic pozřít, uklidit natož vyrazit někam mezi lidi. Akorát ti moji kocicaci zlatí mě drželi nad vodou, vůbec se ode mě nehnuli, první noc mě ani nenechali moc vyspat, pochodovali mi po peřině, chtěli hladit, predli… Ten chytřejší mi dneska před odjezdem zalehl tašku, pochopil že zas odjíždím. Ach jo, chudacci malí. Já jsem taková kr.va Odpoledne jsem ještě byla u našich, máma byla zas nepříjemná, ne že by po mně rvala kvůli té recidivě, spíš ryla jak se neumím o nic postarat, udržovat barák atd. a predhazovala mi opět mojí dokonalou sestru, jak ta je akční, co všechno zvládá a organizuje a dorazila to větou „ještě že tu D. máme…“ Opravdu psychická podpora. Nejlíp kdybych se asi splachla do záchodu. No nic, mám to za sebou. Hlavní je, že táta byl šťastný, že jsem ty 2 a půl dne doma zvládla, jsem si jistá, že měl dost nahnáno. Jo Radves a máš pravdu, byl taky na houbách a říkal, že našel samé pravé hřiby. Žádnou jinou houbu, ani prašivky, prý potkal jen hribky. Zvláštní.

Zuzanko posílám pozdrav, myslela jsem na tebe když jsem o víkendu chcipala vedrem, že ty jsi asi jako rybička ve vodě , já už se pomalu modlím za pravý podzim. A v zimě chci konečně sniiiih!!! No jo, nejsem zkrátka normální.

Tak pá všem

Čaute,
holky také se už těším na ústřední topení a sychravo, aspoň ti lidi už budou zalezlí v baráku, když už je ani nezabrzdí takový nárůst covidu. Ellen asi bychom si v lese užily, já jsem taky totiž bez orientačního smyslu, na dálku ale vidím, na blízko ne, takže bychom měly obě otřískané hlavy od stromů?? No to je dobře, že se už toho svinstva zbavíš, je fajn že i lyricy, já bych i ty bzd dala, ale lyricu nevím. Já už nejsem po ní ani taková žravá, ale na čokoládu se jednou za čas neudržím. Nicméně chtěla bych lyricu snížit na takové 2 denně to by myslím šlo, ať mám aspoň nějakou jistotu. Mně ani ta megadávka totiž nijak nezabírá, mám to spíše psychické, mám pocit, že jsem si něco vzala. No ale jak říkám, ještě mně čeká smrt mámy, tak vůbec nevím co bude, netroufám si to vůbec domýšlet. Teď ale je můj bratr čím dále víc na mně protivnější, nevím co mu dělám, někdy mi připadá, že se na mně podívá a nejraději by mně zabil, něčím ho prostě irituju a když se ho zeptám, tak řekne že nic, ale ten tón, jakým se se mnou baví, bych vám nepřála slyšet. No, sourozenci, ještě, že je máme . Zuzi, do čtvrtku se ještě budeš rochnit v teplíčku na zahrádce tak si to koukej užít. Ráďo hříbky asi rostou, ale tady u nás nad barákem není ani ta prašivka. Asi tu není ani nějaké to podhoubí, nebo nevím na čem to záleží. Dneska jdu s rukou na převaz a nějak mně to pod obvazem bolí, tak nevím na co tam zase příjdou, až mně to rozbalí. Tak se mějte a užívejte si babího léta. 

Ellenko ja jsem tak strasne rada ze ti uz je lip, zabojujem to je krasne od tebe slyset fakt to vis ze ti bude doma chvili uzko me taky bylo kdyz jsem prisla z lecebny ale brzy se to srovna, zdeni vyuzivam kazdeho slunecneho dne, pak napis co ti doktori rekli na ruku
mirusko jak bylo ve vidni, jo a kocourkovi pozdrav 

Take beru lyriku 75mg ale co se mnou děla to je hruza nejhorší na tom je že doktorka mi nevěří, mamkřeče, zacpu, bolení břicha, nejhorší je že slintam a hlavně v noci ve spanku, a také mi to hodně nadymá a tlači na pateř jsou to hrozné bolesti

No, někomu to bohužel může způsobovat problémy, potom je nejlepší ať ti doktorka léky vymění za něco slabšího, třeba neurontin je slabší. Jinak pokud jsi si jistý(á), že to je fakt od lyricy tak tě nikdo nemůže nutit ji brát, ani formou toho, že ti nebude věřit, prostě ji nechceš a tečka, dál bych to neřešila. Holky ahoj, mám to tady nějak pomotané, je mi strašné vedro, na zítra hlásí ráno - stupňů, já se zblázním takové skoky. Mám smutnou náladu, doktor mi včera řekl, že jestli se mi to ještě jednou objeví na té ruce, tak to budou zase řešit chirurgicky, to vyčištění. Když si pomyslím, že mě to zase čeká, mám chuť chcípnout. Promiňte mi, ani nevím, co mám dále psát.

Tam patří 5-6 stupňů.

Holky ahoj!
Jak píšete ty verše, tak mě zase napadlo-Šel dědeček v lese, prdí až se listí třese:-)))
Já bych s vámi do party nemohla, hříbky mě nic neříkají, nemáme je rádi a hlavně-já bych ani za jeden neručila, nebyla bych si jistá. A pak ty následky, mám až husí kůži)))
Ale věřím, že pro někoho fajn koníček.
Zuzi, ještě do čtvrtka a už ti končí sezona, má být prý změna počasí. Teď mě dost mrzí, že jsme nejeli koncem srpna nebo začátkem září do toho Chorvatska. Všichni si to moc chválí, že je to teď fantazie.
Já furt lítám, jak taky jinak. Pořád nějaké akce, když je tak krásně. Pivní slavnosti, udělala jsem rekord a vypila třetinku piva ale pokecala s kámoškami z netu.Pak rockový koncert jednoho kámoše od mládí, jsem s ním i s jeho manželkou vyfocena. Pak zase návštěva u té kámošky, co má velký bazén, tentokrát jsme byly tři. A taky ta Vídeň, Zuzi:-)),byla bezva ale fakt náročná. Bylo tam velké horko, nepodařilo se nám zaktivovat mapku na mobilu, takže jsme pořád museli používat naši chabou němčinu. Byli jsme na Maria Hilfe strasse, v Prattru, Schonbrunu/nevíte jak se píše přehlasované o? )A večer jsem lehla do postele a extrasystoly jak prase. Fuuuj(Drželo mě to ještě druhý den. Jinak už mám za sebou dvě ozáření paty, ve čtvrtek třetí a poslední, tak uvidíme. Je to nepříjemný pocit, chodit na tu onkologii na ozařování, mezi těžkými pacoši. I když kdo ví, co člověk tahá v sobě(((Někdy si připadám, jak časovaná bomba.

Zdeni, pěkně se ti ta ruka, sakra, táhne. Museli ti tam zanést nějakou infekci(((Tak držím palce, ať nemusíš na operaci.
Ellen, ještě dobrý, jste ženy středního věku, já už stará bába. A musím říct, že se tak i cítím. Vydrž tentokrát, ono to snad odezní a bude ti líp. Hlavně by jsi potřebovala podporu rodiny, když už ne partnera((Tak s edrž!
Zuziku, pošlu ti něco z mých akcí v Brně a něco z Vídně a ať se ti to teplo pak ještě vrátí. Pro mě tedy může skončit. Jenže zase příjdou podzimní změny tlaku a bude to se mnou cvičit. Ach jo.
Pořád jsem na té Lyrice 50-0-50,čili na ho.nu((Nevím, jestli se pochlapím něco měnit.((((((((Když teď je mi hnusně, jak mě bude, když s tím začnu šibovat. Já už na to fakt nemám(((
V té Vídni normálně konopí oficiálně v obchodech. Myslím se dám na drogy a bude, abych aspoň zbytek života trochu užila))
Jinak mě překvapilo, jak je Vídeň špinavé, smrduté město. Ne že bych tam ještě nebyla ale mám pocit, že to šlo nějak dolů vodou
Rady, tobě přeji pohodu, radost s vnoučaty a hodně hříbků!
Když jsem jela ve vlaku do Vídně Regio jetem, tak jsme jeli v Astře a pustila jsem si na sedadle před sebou Iluzionisty. Vzpomněla jsem si na Kocourka, opakovaně musím konstatovat, že je to super film.
Holky, musím končit. Ráno to ozařování, tam i zpět, přes kopec, pěšmo a teď vaření a valím k otci, vzniklo nějaké nedorozumnění ohledně obědů, nechala jsem mu je vozit, nechci už aby lezl do auta. V únoru, ve stejný den jak mě, mu bude 89!Ještě nedávno jezdil.Jak spadl na tu hlavu, není to ono.
Tak s emějte!  

Je to namíchaný. Vídeň, u kámošů na chatě, Bratislava, u kámošky, rockový koncert tatd. Mrknětě, jestli chcete, večer máznu. Tak páááá!

@Acrylát píše:
Holky ahoj!
Jak píšete ty verše, tak mě zase napadlo-Šel dědeček v lese, prdí až se listí třese:-)))
Já bych s vámi do party nemohla, hříbky mě nic neříkají, nemáme je rádi a hlavně-já bych ani za jeden neručila, nebyla bych si jistá. A pak ty následky, mám až husí kůži)))
Ale věřím, že pro někoho fajn koníček.
Zuzi, ještě do čtvrtka a už ti končí sezona, má být prý změna počasí. Teď mě dost mrzí, že jsme nejeli koncem srpna nebo začátkem září do toho Chorvatska. Všichni si to moc chválí, že je to teď fantazie.
Já furt lítám, jak taky jinak. Pořád nějaké akce, když je tak krásně. Pivní slavnosti, udělala jsem rekord a vypila třetinku piva ale pokecala s kámoškami z netu.Pak rockový koncert jednoho kámoše od mládí, jsem s ním i s jeho manželkou vyfocena. Pak zase návštěva u té kámošky, co má velký bazén, tentokrát jsme byly tři. A taky ta Vídeň, Zuzi:-)),byla bezva ale fakt náročná. Bylo tam velké horko, nepodařilo se nám zaktivovat mapku na mobilu, takže jsme pořád museli používat naši chabou němčinu. Byli jsme na Maria Hilfe strasse, v Prattru, Schonbrunu/nevíte jak se píše přehlasované o? )A večer jsem lehla do postele a extrasystoly jak prase. Fuuuj(Drželo mě to ještě druhý den. Jinak už mám za sebou dvě ozáření paty, ve čtvrtek třetí a poslední, tak uvidíme. Je to nepříjemný pocit, chodit na tu onkologii na ozařování, mezi těžkými pacoši. I když kdo ví, co člověk tahá v sobě(((Někdy si připadám, jak časovaná bomba.Zdeni, pěkně se ti ta ruka, sakra, táhne. Museli ti tam zanést nějakou infekci(((Tak držím palce, ať nemusíš na operaci.
Ellen, ještě dobrý, jste ženy středního věku, já už stará bába. A musím říct, že se tak i cítím. Vydrž tentokrát, ono to snad odezní a bude ti líp. Hlavně by jsi potřebovala podporu rodiny, když už ne partnera((Tak s edrž!
Zuziku, pošlu ti něco z mých akcí v Brně a něco z Vídně a ať se ti to teplo pak ještě vrátí. Pro mě tedy může skončit. Jenže zase příjdou podzimní změny tlaku a bude to se mnou cvičit. Ach jo.
Pořád jsem na té Lyrice 50-0-50,čili na ho.nu((Nevím, jestli se pochlapím něco měnit.((((((((Když teď je mi hnusně, jak mě bude, když s tím začnu šibovat. Já už na to fakt nemám(((
V té Vídni normálně konopí oficiálně v obchodech. Myslím se dám na drogy a bude, abych aspoň zbytek života trochu užila))
Jinak mě překvapilo, jak je Vídeň špinavé, smrduté město. Ne že bych tam ještě nebyla ale mám pocit, že to šlo nějak dolů vodou
Rady, tobě přeji pohodu, radost s vnoučaty a hodně hříbků!
Když jsem jela ve vlaku do Vídně Regio jetem, tak jsme jeli v Astře a pustila jsem si na sedadle před sebou Iluzionisty. Vzpomněla jsem si na Kocourka, opakovaně musím konstatovat, že je to super film.
Holky, musím končit. Ráno to ozařování, tam i zpět, přes kopec, pěšmo a teď vaření a valím k otci, vzniklo nějaké nedorozumnění ohledně obědů, nechala jsem mu je vozit, nechci už aby lezl do auta. V únoru, ve stejný den jak mě, mu bude 89!Ještě nedávno jezdil.Jak spadl na tu hlavu, není to ono.
Tak s emějte!

Sakra, proč je to dvakrát?

Ahoj holky,
Miruš, máme to v růžovoučkém rámečku, ne to ti tam asi ňák skočilo. Holky dneska má být chladněji a je pařák jako sviňa, trošku možná sem tam foukne větřík. Dneska jsem byla na alergologii a jsem o 330,–kč lehčí, vám to možná nestojí za povšimnutí, ale pro mně je to balík, a to jsem jí říkala, že všeho mám dost, jako tabletek a foukátek. Ale nafoukala jsem prý špatnou spirometrii. Máme na počítačiasi 10 svíček a když foukáš tak je sfoukneš a mně pořád ještě 3 svíčky hořely, a to jsem úplně dofoukla. No, blíží se podzim a já na podzim klempíruju s průduškama kvůli smogu. Jinak je venku ale krásně, myslím na výlety a tak. Ellen napiš zase něco ze života pacienta v PL, nebo jsi už doma?? To by byla pecka, my bychom tě hlídaly, každý den bys napsala že jsi ok jo?? Ráďo a co ty už jsi definitivně doma, nebo ještě někam jedeš?? Miru, já jsem viděla jenom některé fotky, byla jsem na netu až ráno a to už zmizelo. Zapékám kolínka ala co dům dal, všechny zbytky dohromady zamíchat a zapéct. 

Ahojky holky,
všechny zdravím, už jsem doma a snažím se pracovat, jen jsem začla nějak chraptit a trochu mně škrábe v krku, tak dělám hřebíčkový odvar a kloktání každou chvíli, tak doufám, že to přestane.
V úterý jdu k zubařce, sednout si na hodinu do křesla.
Mám super doktorku, bude mi zase opravovat spodních 6 předních, ale neplatim ani korunu, že si to obhájí, díky onemocnění, které mám a to škodí zubům. Nevěřila jsem tomu dřív.
Tak se jí to snažím alespoň nějak vrátit.
Jinak teď, jak jsem začala pracovat, tak se moc do lesa v týdnu nedostanu, ale zajdu si na chvíli na zahrádku, sednu a relaxuju.
O víkendu určitě pofičime do lesa na houby.
Výlet do Vídně tajně Zuzi závidím, ale určitě přeju. Muselo tam být pěkně.
Co ta ruka Zdeničko, ještě to pořád zlobí, to mně mrzí, snad to nebude potřeba čistit chirurgicky.
Elen, tebe jak Zdenička psala budeme hlídat a když budeš mít problém, tak se raději vyzpovidej nám, my tu holka od toho jsme.
Holky, měli bychom teď na podzim, co nám bude začínat, přemýšlet nad nějakými klidnějšími a příjemnějšími chvílemi.
Tak pište, pište.
A jdu zase pracovat.
Tak zatím pá