Deprese v rodine:(

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
SoulmateCZ
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.6.20 13:18
Deprese v rodine:(

Vsechny vas zdravim, jdu si k vam pro radu, nebo nazor. Mama (64let) trpi jiz minimalne nekolik mesicu mozna i let depresi..postupne se to zhorsuje.Mela vzdy problem s alkoholem. Alkohol ji vzdy pomohl utikat od reality. S tim mela problemy uz kdyz jsem byla mala.Mela slozity vztah k vlastni matce…a tez vztah s mym bratrem neni dobry. Stejne tak jeji partnerske vztahy.. Kazdy z nas ma za sebou nejaky nelehky pribeh ktery nas poznamena..Nechci ted zachazet do detailu co tomu predchazelo. Momentalne situace je takova, ze chce vicemene porad jen spat, je stale unavena..nechutenstvi k jidlu..je schopna i nekolik dni nejist..nedokaze se na nic soustredit a vse ji rozciluje..neustale se ji honi minulost v hlave a neustale ma negativni myslenky. Vcera mi rekla, ze si nepreje zit a ze by radsi umrela..vecer byla zase normalni. Uz nekolik tydnu nechce chodit ven..na zadne prochazky a nikam mezi lidi. Prestala varit, uklizet a o cokoliv se starat. Vetsinu dne jen prospi nebo prolezi. Pro me to jsou jasne priznaky tezke deprese. Ja doma neziji a navstevuji mamu tak jednou za 2 az 3 mesice. Zije s partnerem, ktery ji obsluhuje..stara se o cely dum (protoze ona neni schopna - nemuze), vari pro ni..zajistuje nakupy atd. Kdyz se zminim o tom, ze by mela vyhledat odbornou pomoc a ze ji s tim rada pomuzu tak na me zacne kricet, ze nikam jezdit nebude a zadne tablety jist nebude. Jeji pritel je toho nazoru „ze to zase bude dobre“ pricemz ja se ptam sama sebe jestli je slepy??Postupne se to jen a jen zhorsuje a dost pochybuji o tom, ze se to samo od sebe zmeni.Mou pomoc nechce a nejlepe ji mam nechat na pokoji.Sama vi, ze je „nemozna“ tak to rekla..ale v zadnem pripade nechce k „cizimu“ cloveku do ordinace se vyzpovidavat. Jsem docela ztracena. Nevim co jineho by mohlo pomoci a nechci to jen vzdat a cekat kdy si nekde neco udela :,(.Musim to opravdu takhle akceptovat? Je nejaka pomoc i pro cloveka, ktery to sice na sobe poznava, ale nikam do ordinace jit nechce? Jak bych se mela zachovat:/? Lide mi rikaji, ze uz jsem udelala tolik a ze musim zit vlastni zivot..coz se snazim..ale nejsem schopna si rict..„ok udelala si maximum a vic nemuzes“..bojim se toho ze az tu nebude tak budu zit v pocitu, ze jsem neudelala maximum proto ji pomoci.Ani nevim jak presne zni muj dotaz na vas..rada si prectu vas nazor na situaci..nebo treba i nazor lidi, kteri deprese maji nebo meli..co jim pomohlo nebo pomaha..jak by se meli lide v okoli chovat. Opravdu se to mesic od mesice jen zhorsuje.

Na tento dotaz zatím nikdo nereagoval, buďte první!

Váš příspěvek