Deprese a jak ji zvládat

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
pumi
91 příspěvků 8.9.13 12:29
to pepina

Ahoj pepino,
je to už delší dobu, možná si vzpomeneš…
ráda slyším, že jste krizi zvládli…

tatík asi chytl „druhou mízu“ jak se říká.
chápu, že tě to deptá, ale holka ty s tím bohužel asi nic nenaděláš,
otázkou je, proč odešel, za čím šel, co vlastně hledá.
možná je to jenom nějaké gesto zraněného ega. Těžko říct, co jej k tomu vede.
netuším, jaký máte mezi sebou s rodiči vztah, jak moc se dokážete otevřeně bavit o čemkoli.
Ptala ses jej na důvod?

pepina29
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 8.9.13 14:02

Ahojky Pumi díky za odezvu. V naší rodině se bohužel nikdy city neřešili a proto jsem si ten svůj vztah tak trochu pokazila a teď se učím jak to má fungovat správně. Dnes když tu táta byl mi o nové ženě nic neřekl. Jen mi zdělil že se odstěhoval od mámi a je mu jedno co s ní bude.Po tolika letech. Když jsem se zeptala proč, tak mi odpověděl, že máma s ním není dva roky tak ať se nediví. Z toho jsem pochopila, ža ho asi máma odmítala v posteli. Mě ani tak nevadí že odešel, ale to že to neřekne mámě narovinu, ale potají -když je máma v práci-se odstěhovává své věci a sebral jí i její co se mu líbili. To mě štve ta bezmocnost. Máma mu dala svá nejlepší léta, všechny peníze co kdy měla a nemá nic.Jen splácí jeho dluhy a nemá kam jít. Nikdo ji nepomůže a já nemůžu nic dělat. Nebo nevím co mám dělat.

Lucrezia
345 příspěvků 8.9.13 14:02
Pepino ahoj

Mám na to stejný pohled jako Pumi.
Je to tátovo rozhodnutí, tyhle věci se prostě stávají. Vaše vazby se nemusejí ale potrhat, pořád to zůstane tvůj táta. Je fajn, když budeš mamce oporou, jistě to hodně bolí. Na tátu bych se tolik nezlobila, snad ví co dělá a není to jen poblouznění mladou holkou, které vyprchá zároveň s kontem tvého táty…

Lucrezia
345 příspěvků 8.9.13 14:08
@pepina29 píše:
Dnes když tu táta byl mi o nové ženě nic neřekl. Jen mi zdělil že se odstěhoval od mámi a je mu jedno co s ní bude.Po tolika letech. Když jsem se zeptala proč, tak mi odpověděl, že máma s ním není dva roky tak ať se nediví. Z toho jsem pochopila, ža ho asi máma odmítala v posteli. Mě ani tak nevadí že odešel, ale to že to neřekne mámě narovinu, ale potají -když je máma v práci-se odstěhovává své věci a sebral jí i její co se mu líbili. To mě štve ta bezmocnost. Máma mu dala svá nejlepší léta, všechny peníze co kdy měla a nemá nic.Jen splácí jeho dluhy a nemá kam jít. Nikdo ji nepomůže a já nemůžu nic dělat. Nebo nevím co mám dělat.

Máma přece nezahodila těch 30 let života. „Dala“ mu je dobrovolně, asi z toho taky něco měla, asi to dělala z lásky, a ne s tím, že kvůli tomu s ní bude do smrti ať se děje co se děje.
Rozumím tomu, že to bolí, i ten způsob tátova odchodu není úplně hezký, ale pořád je to pochopitelné (bál se přímé konfrontace, nevíme co tomu u nich předcházelo).
Je důlkežité vycházet z toho, jak to je te%ď a ne co by mohlo být, kdyby…
věci se nedějí podle našich představ. Je potřeba se vybrečet, zanadávat, to určitě ano.
A pak zvednout hlavu a jít dál. Přeji hodně síly, tobě i mámě.

pepina29
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 8.9.13 14:18

Díky za rady. Mě prostě jen nejde dohlavy, že někdo ještě našeho tátu chce.Taky typický vesnický ožrala s cholerikem co pro ránu nejde daleko. Nikdy o sebe nedbal a byl cítit na dálku A dnes přišel navoněný oholený pěkně moderně oblečený. Vím už léta že by se mámě bez něj dařilo lépe a radostněji, ale až včera jsem se od mámi dozvěděla že ji podváděl celé manželství, ale kvůli nám -3 dětem- s ním byla dál. jenže Já se před dvěma lety odstěhovala kvůli svému málem rozpadlému manželství a táta už asi měl ten pocit že ho nikdo nepotřebuje. Já se jen bojím, že mámu i s bráchama vyhodí na ulici, protože ten dům je jen jeho a za manžželství nic nepořídili…když pominu vybavení, které je po 30 letech už špatné. Já si klidně mamku k sobě vzít mohu, ale co se zvířaty co má, a co bráchové. No je to těžké moc mi to asi mozek nebere.Ale děkuji za vaše názory.

pumi
91 příspěvků 8.9.13 14:33
@Lucrezia píše:
Mám na to stejný pohled jako Pumi.
Je to tátovo rozhodnutí, tyhle věci se prostě stávají. Vaše vazby se nemusejí ale potrhat, pořád to zůstane tvůj táta. Je fajn, když budeš mamce oporou, jistě to hodně bolí. Na tátu bych se tolik nezlobila, snad ví co dělá a není to jen poblouznění mladou holkou, které vyprchá zároveň s kontem tvého táty…
@pepina29 píše:
Ahojky Pumi díky za odezvu. V naší rodině se bohužel nikdy city neřešili a proto jsem si ten svůj vztah tak trochu pokazila a teď se učím jak to má fungovat správně. Dnes když tu táta byl mi o nové ženě nic neřekl. Jen mi zdělil že se odstěhoval od mámi a je mu jedno co s ní bude.Po tolika letech. Když jsem se zeptala proč, tak mi odpověděl, že máma s ním není dva roky tak ať se nediví. Z toho jsem pochopila, ža ho asi máma odmítala v posteli. Mě ani tak nevadí že odešel, ale to že to neřekne mámě narovinu, ale potají -když je máma v práci-se odstěhovává své věci a sebral jí i její co se mu líbili. To mě štve ta bezmocnost. Máma mu dala svá nejlepší léta, všechny peníze co kdy měla a nemá nic.Jen splácí jeho dluhy a nemá kam jít. Nikdo ji nepomůže a já nemůžu nic dělat. Nebo nevím co mám dělat.

PEPINO,
u nás se taky nikdy city nějak neřešily, až s mojí depresí jsem přišla na to, co mi v životě vždycky tak chybělo - nikdy jsem neslyšela - mám tě rád/ráda… v tom je ten zakopaný pes.
teprve až s mými stavy, jsme si všichni tu skutečnost uvědomili všichni a teď se pomalu snažíme to změnit…

Musela jsem to být já, ta silná a říct to nahlas. Věř mi, nebylo to vůbec lehké…

asi pro každého je to těžké, sdělit své city nahlas.
a hlavně nevyčítat, bavit se o tom tak nějak s nadhledem,

pokud říkáš, že ti odpověděl, že mamka ví proč - asi mu něco ve vztahu chybělo a možná to hledá jinde.

Věř holka, že nikdy není vina jen na jedné straně, svůj podíl na tom mají oba partneři… ( možná to zní tvrdě, ale takhle to vidím já)

Samozřejmě nesouhlasím s tím, počkat, až je partner v práci a posbírat si věci -toto je u mě výraz slabošství a neumět přiznat se.

a to, že je mamka sama přeci není pravda - má přece vás - děti, i když už jste dospělí a máte své.

Lucrezia
345 příspěvků 8.9.13 15:19
Pepino

Táta vyhodí mamku na ulici? Proč si to myslíš? Vždyť jsi psala, že si sebral věci a odstěhoval se. Tak asi má kam jít.

Víš, být s mužem jen kvůli dětem…myslím, že je to tak trochu omluva za to, že věci nechci změnit. Děti přece zůstanou dětmi svých rodičů i po rozvodu. Větší problém tam bývá právě to bydlení a majetek, který by se rozvodem musel řešit.
Nicméně ještě rozvedeni nejsou, třeba se dohodnou…má táta ještě vyživovací povinnost na kluky?

Luckajk
296 příspěvků 8.9.13 16:18

Ahojky holky,
Pepino, do vztahů rodičů bohužel nevidíme i když někdy bohu dík, ale tak nějak souhlasím s holkama a stejně si to musí vyřešit samy a jestli byl táta takovej, jak jsi psala, tak to pro mamku bude možná i vysvobození. Můžeš ji jen podpořit a říct, že jsi tu pro ni.

Pumi, jsem ráda, že už je ti lépe, když je člověku nejhůř, tak ani nevěří tomu, že mu ještě někdy bude líp, ale na štěstí ty prášky většinou po nějaké době zaberou :)

pepina29
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 8.9.13 18:45

Děkuji holky že jste tu pořád takové pohotové, i když sem už nechodím dlouho. Lucrezia kluci jsou naštěstí dospělí ale jeden má velké dluhy, že na samostatné bydlení nemá a ten druhý je rozvedený a vypočítavý o kterého se máma nemůže opřít. Prostě jsme se jim nevyvedli ani jeden. Já se do toho asi plest nebudu myslela jsem že ano, ale když jsemse dneska nezmohla na nic :roll: tak to jindy lepší asi nebude. Já se včera kvůli tomu pohádala se svým bratrem-rozvedeným-a on nakonec byl hnusný na mámu takže jsem to jen zhoršila. Jen mě to štve ale že na tom mají svou vinu oba to jsem si jistá. Nikdy to není jen na jedné straně. Myslím si že se odcizili na tolik že to už nepůjde spravit, ikdybych se přetrhla a navíc nejsem 5 leté dítě.

Luckajk
296 příspěvků 8.9.13 20:05

Pepi
neboj, taky jsme si tady všichni prošly svým a proto jsme asi takové jaké jsme. To žes sama došla k tomu, že se do toho nebudeš plést je jen dobře. Stejně vám asi nezbývá nic jiného než si na to zvyknout.

dudlikduda
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 8.9.13 21:45
ahoj

Ahojte všichni
Tak se po nějaké době vracím na tyto stránky, abych se podíval jak se vám všem daří. No myslím si, že by to mohlo být lepší, ale v dnešní době to asi jen tak lepší nebude. Mě je už líp, sice některé dny jsem nepoužitelný, ale je to o hodně lepší, než to bylo loni v zimě. Dost mi pomáhá práce a začínám si dělat radost různými věcmi. Vždy jsem snil o tom, že si pořídím větší akvárium s rybkama na relax a to se mi teď splnilo. V pátek mi ho přivezli, tak jsem celý víkend zařizoval a jsem spokojený a šťastný.
Tím chci jen napsat, kdo má chmury, udělejte si radost a dopřejte si toho co máte rádi a neužírejte se věcmi, které málokdy změníte. Bohužel
Všem přeji hodně síly a brzkého uzdravení

adelalhfdhj
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.9.13 11:16

Klarkomam to same co ty a to je mi teprve 14 mesic sem bLa v nemocnici protoze uz sem fakt nemohla mela sem vysoky tlak, tep, tlak v hlave neustLe se bojim o svuj zivot a namlouvam su nemoce, hen mne treba boli ruka a bojim se ze mam rakovinu kosti je to hrozne, brala sem 2 mesice antidepresiva, prasky na spani a na uklidnenu mela sem i poruchu prijmu potravy

pumi
91 příspěvků 10.9.13 22:12
zdarec

Tak jak válčíte bojovníci?

Lucrezia
345 příspěvků 10.9.13 22:39
bojovat s depresí...
@pumi píše:
Tak jak válčíte bojovníci?

U mě dobrý. Dlouhodobě. Mě spíš občas trápí fyzické příznaky…ale říkám si, že to bude už sešlost věkem. :D

Jak u Tebe? Daří se?

pumi
91 příspěvků 10.9.13 23:03
hoj Luc

U mě dobrý ;-)
sešlost věkem? hmm, už si pomalu zvykám :roll:

zatím se mě drží dobrá nálada, tak si to užívám :P

Luckajk
296 příspěvků 11.9.13 11:05

Ahoj holky,
tak u mě zatím taky dobrý, ťuk ťuk, dokonce zatím i v pohodě zvládám docela stresík kolem první třídy, se až divím. Mám trošku obavy z podzimu a zimy, ale říkám si, že když mi to vlastně začlo v květnu a s práškama jsem vlastně končila za rok v květnu, tak teď to nějak zvládnu, prostě chci a musím a hotovo. Tak mi držte palce, zatím pááááááááááá

Baraaaaa
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.9.13 22:42
Partner má deprese

Ahojky,

prosím o radu, už nevím, co si počít…Jsem bezradná, ikdyž jsem o depresích přečetla dost a mám i kámošku psycholožku, která mi pomáhá.
Partner má deprese, před 10 měsíci se se mnou po 11 letech rozešel - v podstatě to bylo v depresivním stavu, kdy nevěděl co se děje a tak to raděj ukončil, přisuzoval příznaky deprese (ztráta citů, zájmu o mě,…) tomu, že mě už nemiluje.
Před půlrokem jsme se k sobě vrátili, bylo to v době, kdy měl klidovou fázi ale po měsíci až doted se u něj projevují silněji a silněji deprese.
Navštěvuje psychologa, ale ne dostatečně často. Velmi často mě od sebe odhání a říká mi, at si najdu někoho lepšího. Je to těžké to ustát, když vám to říká chlap, kterého znáte 12 let. Ale snažím se ho držet, ikdyž to vždy není lehké…máte někdy zkušenosti s depresemi u partnera/partnerky? Jak se k vám chovají? Jak jim můžeme pomoct?
AD odmítá, nechce navštívit psychiatra. Ale podle mě jsou to nyní těžké deprese, co zažívá, hrozně mě ničí, když vidím, jak se trápí.

Leny 9
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.10.13 11:13

Ahojte vsichni, pridavam se ke skupine bolavych dusi. Taky me ta nemoc jiz nekolikrat schvatila. Poprve kdyz mel muj prvni syn rok, byla jsem v takovem stavu, ze jsem jiz nebyla schopna ani vstat z postele a normalne fungovat. Nakonec sem byla hospitalizovana v PL a musim tedy uznat, ze to byla ta nejlepsi vec co v souvislosti s lecbou potkala…Dostala sem se z toho sice bolestive, ale docela rychle…Hrozne mi pomohli a ja jim sem neskonale vdecna…bohuzel ted, cca po 4 letech se to vratilo podruhe, a to v dobe, kdyz ma muj druhej synacek taky skoro rok…Samozrejme sem se dle predchozich zkusenosti zacala okamzite lecit, ale je to jiz cca 2 mesice co jsem na Olwexyi (venlafaxin) 150 mg a stavy uzkosti se vraci…muj dotaz na devcata, holky ci pani, ktere tady jsou:-) Stalo se nektere z vas, ze v dobe menstruace se deprese rapidne zhorsovala? Ja ma totiz pocit, ze uz jsem vzdy tak cca 14 dni uplne v pohode a pak najednou uplnej prodat cca 1 den nez dostanu menstruaci. Pak je tyden totalniho silenstvi, bezmoci a dusevni bolesti, sebeobvinovani, ze nejsem dobra mama a manzelka a vsechno dalsi co jiste sami moc dobre znate…nedokazu si to vysvetlit a docela me to teda stresuje, nevim zda se da na tohle zvyknut, ze budu kazdej mesic 7 az 10 dni uplne…Díky za Vaše dotazy a postřehy

ren117
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.10.13 12:02

Ahojky už jsem tu dlouho nebyla také jsem začala pomalu vysazovat, dnes beru čtvrt za pět dní už asi měsíc, nevím jestli to má nějaký učinek nebo jen můj pocit, Lucko četla jsem že ty taky musím to tady prvně pročíst fakt jsem tady dlouho nebyla pa, pa mějte se všichni moc fajn.

ren117
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.10.13 12:06
už mě to nebaví

Jani, jak se máš?

Luckajk
296 příspěvků 15.10.13 21:04

Ahojky, Ren, to mám fakt radost, já jsem od 1. června bez léků a jsem zatím na štěstí v pohodě, mám trošku strach z podzimu a zimy, ale chci věřit tomu, že to bude dál v pohodě.
Moc držím všem palce, aby to měli alespoň tak relativně v pohodě jako já :mavam:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.10.13 14:43

Dobrý, den. Prosim vás o radu, z ničeho nic mě začal strašne bolet moč. měchýř. A chtělo se mi jakoby čůrat a docela dlouho sem to zadržoval, protože sem nemohl kde to vypustit. Ale strašně to bolelo, pak jsem to vypustil a furt to bolí, už tak 1 hodinu a furt to strašně bolí ten měchýř. Bojím se, aby se mi třeba neprotrhl nebo tak :/ nebude to nic vážného? Poradte mi, ( je mi 16, kluk)

Lucrezie
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.10.13 15:53
močový měchýř
@Anonymní píše:
Dobrý, den. Prosim vás o radu, z ničeho nic mě začal strašne bolet moč. měchýř. A chtělo se mi jakoby čůrat a docela dlouho sem to zadržoval, protože sem nemohl kde to vypustit. Ale strašně to bolelo, pak jsem to vypustil a furt to bolí, už tak 1 hodinu a furt to strašně bolí ten měchýř. Bojím se, aby se mi třeba neprotrhl nebo tak :/ nebude to nic vážného? Poradte mi, ( je mi 16, kluk)

Zajdi na pohotovost, nejspíš máš zánět jako bejk. Kdyby to bylo prasklé, už tu nepíšeš. Taže klid a běž si pro antibiotika.

Honzas
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.10.13 11:41
@Baraaaaa píše:
Ahojky,prosím o radu, už nevím, co si počít…Jsem bezradná, ikdyž jsem o depresích přečetla dost a mám i kámošku psycholožku, která mi pomáhá.
Partner má deprese, před 10 měsíci se se mnou po 11 letech rozešel - v podstatě to bylo v depresivním stavu, kdy nevěděl co se děje a tak to raděj ukončil, přisuzoval příznaky deprese (ztráta citů, zájmu o mě,…) tomu, že mě už nemiluje.
Před půlrokem jsme se k sobě vrátili, bylo to v době, kdy měl klidovou fázi ale po měsíci až doted se u něj projevují silněji a silněji deprese.
Navštěvuje psychologa, ale ne dostatečně často. Velmi často mě od sebe odhání a říká mi, at si najdu někoho lepšího. Je to těžké to ustát, když vám to říká chlap, kterého znáte 12 let. Ale snažím se ho držet, ikdyž to vždy není lehké…máte někdy zkušenosti s depresemi u partnera/partnerky? Jak se k vám chovají? Jak jim můžeme pomoct?
AD odmítá, nechce navštívit psychiatra. Ale podle mě jsou to nyní těžké deprese, co zažívá, hrozně mě ničí, když vidím, jak se trápí.

To že vidíš jak se partner ničí a v podstatě s tím nemůžeš nic moc dělat, je samo o sobě depresivní… Bohužel, problém je v chemické nerovnováze v mozku. oči vidí a uši slyší správně, ale mozek tu informaci zpracuje zabalenou do temných barev. Těžko ho přesvědčíš, že situace je jiná, když ji přece vidí.
Je třeba se pokusit změnit chemii v mozku. Pomáhá změna stravy, musí být zdravější, omezit tuky, sladkosti a alkohol. Více zeleniny a ovoce. Denní jídlo rozdělit na více částí. Hodně pomáhá pohyb, opravdu zlepšuje náladu. Stačí procházka, ale pravidelně. Muž potřebuje mít úspěch v práci a v sexu (místo sexu může být koníček :-) ). Ale pokud chodí k psychologovi aspoň občas, měli by ta témata probrat. Zkus se opatrně zeptat, o čem se vlastně spolu baví, jestli třeba není na místě změnit lékaře.
Samozřejmě, pokud je ve vážné depresi, pomohou hlavně AD, aby viděl, že ty chmury nejsou venku, ale vevnitř. Pokud AD odmítá, snad bych poradil kannu, (Sceletium tortuosum - Kosmatec břivý). Je to nenáročný, krásně kvetoucí sukulent. V méně vážných případech člověku opravdu uleví. Ač je deklarován jako bezpečný NIKDY jej nekombinuj s AD. Nejlépe se poradit s lékařem.
Přeji ti hodně trpělivosti.

Petra888
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 8.11.13 18:03

Predesly byla reakce pro LENY9

ja13
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.11.13 18:57

Zdravím - máte překyselený organismus, nedostaek vitamínů a minerálu a to je problém s vašimi depresemi. Proboha, jenom nezačněte dlabat prášky. Ty tak akorát - a promiňte mi to - oblbnou váš mozek, potlačí příznaky, ale nebudou hledat příčinu. A do budoucna to můžete mít jetě horší. Jeslti chcete znát další názor nebo postup, klidně se ozvěte. Děkuji a pěkné dny

Petra888
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.11.13 19:44

Zdravím ja13..klidne se dalsi informace dozvim :) a jsem rada, ze se to da resit jinak nez praskama..poradite prosím

ja13
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.11.13 20:17

Napište mi na můj mail pokud chcete… zdravi-krasa1@seznam.cz

Petra888
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 11.11.13 19:34

Zdravim ja13,napsala jsem Vam na email. Dekuji

Bianečka
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.11.13 16:23
Bianka

Potřebuji poradit jak se mám zbavit depresí, úzkostná porucha. Jak jsem zjistila léky které jsem užívala tak jsou navýkové. Jako je Neurol, Asentra, Myabene. Jediné z čeho mi není tak špatně tak je Sirup na úzkostné stavy.Tyto stavy mám už od srpna. A nevím jak z toho ven.

Lucrezia
345 příspěvků 13.11.13 18:32
úzkosti

Bianko,
z těch léků, cos popsala, je návykový jen jeden, a to Neurol. Miabene a Asentra jsou Antidepresiva, ale na úzkostné poruchy ne každému AD pomůžou. Mně třeba nepomohla. Pokud ti pomáhá sirup, tak je to super. Předpokládám, že je to volně prodejný bylinkový přípravek typu NovoPasit apod.
Tak ho klidně ber, jen se nesmí kombinovat právě s AD.
Ty léky, co píšeš, ti určitě psal psychiatr, můžeš se o tom pobavit s ním? Ten asi nejlépe zná tvou situaci i anamnézu.

ja13
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.11.13 21:03

Léky a do ještě ty psychiatrické nikdy nikomu nepomohly. Ty tak dotáhnou k sebevraždě. Problém je úplně jinde. klidně mi napište na můj mail můžeme to řešit, pokud chcete.

Honzas
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.11.13 18:25

To Petra888: Škoda že se na ta videa nemohu dostat (píše mi to, že mé zemi jsou nedostupná) :-( Co se niacinu týče, velmi zajímavé informace jsou tady: http://www.doctoryourself.com/…Niacin01.pdf Osobně jsem zkoušel 500mg a musím říct, že ten flush (zčervenání) je docela nepříjemné :-) Ale byl jsem pln energie.

Pokud máš problémy kolem menstruce, příčin může být více. Každá sama o sobě je zvladnutelná, dohromady ale mohou člověka „přeprat“. Zkus týden předem užívat kyselinu kaprylovou, pokud máš za studena lisovaný kokosový olej, tak 4 lžíce - má ten samý účinek. Nebrat na noc, neusneš. Aby nelítaly tak hormony je výborný Chřest hroznovitý (Šatavari). Na nízký tlak si udělej čaj z lékořice, uklidní i žaludek.

Petra888
4 příspěvky 20.11.13 14:44
Honzas

To je divny, ze ti to nejde pustit nebo jsi jinde nez v CR? :) Dekuji za rady urcite vyzkousim :)

Elisa852
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.11.13 18:34
deprese, co s tím?

Ahoj, našla jsem tohle vlákno skoro náhodou, snažila jsem se najít nějaké fórum zabývající se depresí už dlouho, ale nic jsem nenašla, takže vůbec nevím, jestli sem píšu správně… Je mi 23 let a trpím depresí… asi už od základní školy, záchvaty pláče a neuvěřitelného stresu se projevily na střední, na vysoké začaly asi opravdové deprese. Problém je, že podle všech jsem na tohle mladá, je mi 23, tudíž asi nemohu mít deprese… Chodila jsem ke dvěma psychiatričkám - poprvé, když jsem řekla mamce, že mám asi deprese, v místě trvalého bydliště. Dostala jsem prášky. Poté VŠ a Praha. Samozřejmě to nepomohlo, domů jsem jezdila málo. Když jsem se jednou sesypala. spolužačka mě donutila se objednat k jiné lékařce v Praze (a za to jsem jí moc vděčná, je jediná, která pro mě kdy něco takového udělala… ostatní si myslí, že mám depku, nechápou, že to je něco víc). Předepsala mi jiné léky, udělala mi testy. Léky opět nezabraly. Poté odešla a já nějak nenašla sílu se objednat k někomu jinému. Jenže už mi to přerůstá přes hlavu. Léky neberu žádné, lékaře nemám… Nálada jsou takové výkyvy… někdy je to lepší (dobré to není nikdy…), takže jsem schopná pracovat, učit se, někdy (jako třeba teď) je to horší. Sedím a brečím, všechno mi přijde beznadějné, proč vlastně ráno vstávám z postele? Proč se učím, proč chodím do práce… nic mě nebaví, nemám koníčky, nemám přátele… A tak tu tak sedím a svěřuju se úplně cizím lidem, protože už prostě nevím, co mám dělat a asi potřebuju, aby mi někdo poradil, kam jít a co dělat. Chápu, že mám život, o kterém se dětem v Africe může jen snít, ale s tím, co se děje v mojí hlavě, každý večer přemýšlet nad nesmyslností mé existence, pak se doplazit do školy, do práce a zase zpátky. Pak znovu… Někdy mi dá opravdu zabrat vstát z postele, jsem unavená a straním se lidí. Pak si přijdu osamělá. Rozum říká, tak běž ven, ale ono to nějak nejde, když tam jdu, chci být doma. Jsem doma, chci být venku, nemůžu si pomoct… Ale nevím, kam jít, nemáte někdo nějaké zkušenosti s někým v Praze, kdo by mi pomohl? Ne předepsal léky, které nezabírají, ale opravdu mi pomohl? Taky mi někdo říkal, že se to spraví až s věkem, že to tak prostě je kvůli stavbě mého mozku, takže stačí přetrpět 10 let a pak to bude lepší? :nevim:

Lucrezia
345 příspěvků 20.11.13 20:10
...

Eliso, čtu tvůj příspěvek, a je mi z toho smutno.
Je ale úžasné, jak se s tím pereš, jak se nedáš, jak si uvědomuješ, že jen léky nepomůžou… Že jsi moc mladá na depresi…fakt šílená kravina, ale to taky tušíš. Spíš mi přijde líto, že už tak mladá máš takovou zkušenost.
Jsi myslím výborně motivovaná k psychoterapii, protože si uvědomuješ, že potřebuješ opravdu pomoci a ne jen zahnat příznaky.
V Praze je tolik možností. Vždycky je lepší jít na doporučení někoho, než do neznáma, ale zas nikdy nemáš jistotu, že to co sedne jiným sedne i tobě.

Moc bych ti přála, abys našla svou cestu k vyléčení. :srdce:

Petra888
4 příspěvky 20.11.13 21:01
Elisa852
Honzas
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.11.13 17:22

Milá Eliso, deprese je v podstatě složení chemie v mozku. Opravdu se v průběhu času mění. Takže je opravdu možné, že se to zlepší samo.

Je dobře, že chceš něco změnit. Jestli nemáš žádný tip, zkus rodinné konstalace. Těžko říct, jestli Ti sedne. Přesně jak píše Lucrécie, nelze na dálku určit co Ti bude vyhovovat. Nicméně se dostaneš mezi lidi, můžeš je pouze pozorovat a až budeš sama připravená, začit řešit i své problémy. Nebo taky nemusíš :-)

Jitule72
1 příspěvek 26.11.13 00:06
JÁ TO ZVLÁDLA

Napíšu svůj příběh. V loni na podzim jsem začala mít zvláštní stavy mysli, které se však stupňovalo hned mi nedošlo že se jedná o deprese, pořád jsem jen ležela na nic jsem neměla náladu, nemohla jsem jíst, přestala jsem o sebe dbát i denní hygiena byla problém, úzkostná panika jakmile jsem opustila svůj pokoj, po lécích jsem měla další problémy. Psychiatr nepomohl, v nemocnici jsem měla pocit že když mě nikam nemohou zařadit tak jsem si to vymyslela. Sebevražda mi najednou připadala jako něco co ukončí mé trápení. Pak jsem začala hledat kdo mi pomůže. Pomoc jsem našla u netradiční terapeutky, po třetím sezení jsem si od ní odnesla živou vodní žábu. Nejdříve byla v láhvi a já se na ní stále dívala, bylo to něco jiného než jsem do teď poznala. Deprese hned nezmizela to ne, ale už 24 hodin se zkrátilo. A třeba jen 10 minut jsem díky té žabce na své trápení zapomněla, začala jsem o ní pečovat jak jen jsem mohla a i když mě to vrátilo zpět tak to nevadilo. Žabička není tak křehké stvořeníčko jak si někdo může myslet, ale zvládne i chvilku nejíst a na víc jí to prospěje. Žila jen v okurkové láhvi a baštila kousek masa za tři dny. Už jsem nečuměla do zdi, ale na žábu!!! Postupně jsem se zlepšila natolik že jsem pomalu vysazovala léky samozřejmě pod dohledem. Nyní již 14 dní žádné neberu, Žabička má nové akvárium a já sehnala práci. Prosím všechny aby bojovali jak se dá a nevzdávali to. Paní terapeutku seženete na s bazaru a určitě to stojí za to, aby jste se začali zase těšit na zítřek. Seznamte se s žábou DRÁPATKA VODNÍ.. Pa :srdce: :srdce: :srdce:

ja13
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.11.13 20:14

Ach jo, zase ty tablety! Lidi, roč se jimi cpete a zbíjíte ve?

Lukas Meier
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.11.13 20:32

Ja13: Léky, které nabízím, mohou lidem pomoci překonat životní problémy. Pokud by je neužili, nebyli by v duševní pohodě a problémy by nakonec vyřešili třeba ještě hůř! Po vyřešení problému je mohou vysadit.

Lucrezia
345 příspěvků 26.11.13 20:33
hmmm

Asi proto, že si už jinak nedokážou pomoct a nikdo jiný jim také nepomůže.
Kdyby existovaly opravdu funkční léky na depresi, nemuseli by se lidé cpát opiáty a sedativy, aby ten hnus deprese vydrželi.

ja13
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.11.13 20:49

Dá se to řešit i jinak než opitáty. Ale bohužel lidi věří spíše bílým plášťům a tak dlabaj co dlabaj… a pak jsou z toho a to oběcně (USA ap.) sebevraždy, rodinné vraždy, střelba ve školách. Bohužel tam asi spějeme taky.

Lucrezia
345 příspěvků 26.11.13 22:03

Jak se to dá řešit? To je na nobelovu cenu, tohle zjistit.

ja13
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.11.13 22:25
@Lucrezia píše:
Jak se to dá řešit? To je na nobelovu cenu, tohle zjistit.

To nikdo řešit nechce! je potřeba z lidí a zdravotních pojišťoven that prachy jistou f…lobby. To vás nenapadá?

Lucrezia
345 příspěvků 26.11.13 22:38

Nemocní to řešit chtějí. Co jim poradíte?

Honzin0
1 příspěvek 2.12.13 11:21
Žába

Minulý týden tu psala Jitule svoji zkušenost a mě napadlo to prostě vyzkoušet.
Tu paní jsem si našel a absolvoval jedno sezení, no nebylo to špatný nic jsem neočekával, z mé apatie mě to nedostalo, je fakt že moc nespolupracuji tak uvidím jak to bude dál při dalším sezení. Něco se asi ve mě trošku změnilo. :zed:
Vodní žábu jsem si však koupil a je to bomba!!!
Mám ji zatím v okurkáči. :srdce:
Co mě překvapilo je že moje máti ji chce také je s ní vedle.
Možná to není tak úplně blbý na depresi si pořídit žábu. Já to aspoň vyzkoušel, protože hledám cestu ven. :jazyk: :jazyk: :jazyk:

Romikin
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.12.13 16:45
je potřeba z lidí a zdravotních pojišťoven that prachy

Toto může napsat člověk, který nepoznal problémy s depresí apod. Jsem Roman je mi 48 let a nikdy bych nevěřil, že budu potřebovat pomoc od psychiatra. Bohužel v dnešní uspěchané době kdy nám zaměstnavatel propouští lidi a jejich práci nám hází na naší hlavu, tak se není čemu divit. Můj dlouholetý kamarád tento stres neřešil a v dnešní době je v blázinci. Ráno jsem s ním mluvil a odpoledne jse se dozvěděl že je s ním hotovo. Proto jsem už na nic nečekal, protože i moje vedoucí je na práškách a doporučila mě ke kterému psychiatrovi jít. Hodně jsem o tom uvažoval (co lidi až se to dozvědí apod.), až jsem se rozhodl a navštívil jí. Po jednom sezení usoudila že mám abnormální stres, v noci jsem nemohl spát, neustále jsem přemýšlel zda jsem v práci něco nezapoměl, nebo že ráno nesmím zapomenout, ani jsem neměl chut na sex a jsem s manželkou 24 let až se jí to zdálo podivné a začala mě podezírat z nevěry. Od doktorky jsem dostal cipralex 1× ráno a večer Xanax po 14 dnech ještě na noc Prothiaden 25. Potom jsem to řekl manželce, vysvětlili jsme si plno věcí, já ze sexu nic nemám i když erekce funguje. Už to bude rok co beru tyto léky atěším se na snížení dávek i když tuším, že se některých léků nezbavím. Díky těmto lékům žiji klidnější život jak v práci, tak doma. Ve vyostřených situacích mám rychlou pilulku a to Rivotril. Celý život pracuji a věřím, že i ostatní z příspěvků, které jsem dnes začal číst, pracují a paltí si zdravotní pojištění. Proto si myslím že je lepší pilulky, nežli skončit v blázinci. Na pilulky si doplácím a pojištovny to tolika nestojí, ba naopak. Jsem rád, že existuje takové forko a rád se podělím a těchto problémech. Mám dotaz kdo bere tyto léky jako já, jestli má problém se svěděním těla a špatném hojení ranek, nerad bych zjistil, že by mě i přemohla cukrovka. Budu vděčný za každou odpověď či radu. R.

Romikin
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.12.13 16:49
je potřeba z lidí a zdravotních pojišťoven that prachy

Toto může napsat člověk, který nepoznal problémy s depresí apod. Jsem Roman je mi 48 let a nikdy bych nevěřil, že budu potřebovat pomoc od psychiatra. Bohužel v dnešní uspěchané době kdy nám zaměstnavatel propouští lidi a jejich práci nám hází na naší hlavu, tak se není čemu divit. Můj dlouholetý kamarád tento stres neřešil a v dnešní době je v blázinci. Ráno jsem s ním mluvil a odpoledne jse se dozvěděl že je s ním hotovo. Proto jsem už na nic nečekal, protože i moje vedoucí je na práškách a doporučila mě ke kterému psychiatrovi jít. Hodně jsem o tom uvažoval (co lidi až se to dozvědí apod.), až jsem se rozhodl a navštívil jí. Po jednom sezení usoudila že mám abnormální stres, v noci jsem nemohl spát, neustále jsem přemýšlel zda jsem v práci něco nezapoměl, nebo že ráno nesmím zapomenout, ani jsem neměl chut na sex a jsem s manželkou 24 let až se jí to zdálo podivné a začala mě podezírat z nevěry. Od doktorky jsem dostal cipralex 1× ráno a večer Xanax po 14 dnech ještě na noc Prothiaden 25. Potom jsem to řekl manželce, vysvětlili jsme si plno věcí, já ze sexu nic nemám i když erekce funguje. Už to bude rok co beru tyto léky atěším se na snížení dávek i když tuším, že se některých léků nezbavím. Díky těmto lékům žiji klidnější život jak v práci, tak doma. Ve vyostřených situacích mám rychlou pilulku a to Rivotril. Celý život pracuji a věřím, že i ostatní z příspěvků, které jsem dnes začal číst, pracují a paltí si zdravotní pojištění. Proto si myslím že je lepší pilulky, nežli skončit v blázinci. Na pilulky si doplácím a pojištovny to tolika nestojí, ba naopak. Jsem rád, že existuje takové forko a rád se podělím a těchto problémech. Mám dotaz kdo bere tyto léky jako já, jestli má problém se svěděním těla a špatném hojení ranek, nerad bych zjistil, že by mě i přemohla cukrovka. Budu vděčný za každou odpověď či radu. R.

Anežka 1979
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.12.13 12:50
...

Hlásím se do „klubu“ pociťuji to dlouho, už fakt nemůžu nad vodou mě drží mladší dcera a strach ze smrti. Ale tohle není taky k žití.

Stránka:  « Předchozí 1 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 53 Další »
Váš příspěvek