Musím nic jiného mi nezbyde, manžel jezdí skoro dá se říct večer kolem sedmé, mám vedle tchýni ta mi teď hodně pomáhá, všechno jsem jí konečně řekla, možná se mi trochu ulevilo, potřebuju nějakou radost do života zatím jí nemám, musím se dát do kupy než pújdu do práce nastupuji v prosinci.

Budu ti moc držet pěsti, ať je ti brzo líp Renčo!! 

Dík.

A jak máš staré děti???

Ahoj 13,9,2

Ahojky,
tak k těm vedlejším účinkům, po Aurorixu a Mirzatenu nic, úplně bez nich, když jsem měla na chviličku ten Venlafaxon s Tritticem, tak jsem měla asi první týden, takové stavy, brnění a pálení od hlavy až po paty, takové, jako kdyby mi někdo stříknul kyselinu do žil, bylo to hrozné, několikrát za den, a taky mi pak hodně třeštila hlava, ale vše jen asi týden, tak už nic.
Ren máš můj veliký obdiv, zvládat tři děti, k tomu ještě takhle maličké, já přesto, že mám dva raubíře, 13 a 7, tak jsem ten týden nebo čtvrnáct dní nefungovala vůbec, fakt mi bylo všechno jedno, nemohla jsem, fakt jen chodila na wc a po donucení manželem a bolestmi žaludku, jedla, jinak fakt nic.
Jo jinak mám teď taky hodně blbé období, pořád jen spím, nebo chodím do práce, je to hrozný, ale alespoň, že ještě do té práce můžu, zatím nezvracím, ani se nedávím, tak to snad překonám, ale pořád si říkám, chci se odlepit ode dna a druhý den je zase hůř, teda přesněji, nespím v noci a dospávám to k ránu. Jsem zvědavá, jestli alespoň dneska, po celém dni v práci usnu alespoň trošku normálně. Na dnešek jsem spala hodinu, tak snad ano, ale jako každý večer, teď se mi spát vůbec nechce.
A to počasí, tomi taky dává docela zabrat, tomu jaru se letos ale vůbec nechce, už aby tu zimu přepralo

Ahojky já také nemůžu spát ani po mirzatenu, ani bez něj, dycky usnu na hodku a pak se zbudím mám to od té doby co beru AD, dřív jsem usnula sice jsem se zbudila ve čtyři ale pak jsem hned usnula, teď co je beru tak nemohu spát, jsem unavená, ale neusnu, tak nevím jestli má cenu mirzaten vůbec brát, jestli radši nějaký čaj? Dneska mám nějaký bodavý bolesti do rukou, tak musím vydržet, pa, pa

Ahojky,¨tak ten Mirzaten jsem se pokoušela vysadit, vydržela jsem to skoro čtvrnáct dní, ale bylo to ještě horší, nespala jsem už v noci vůbec, fakt celých těch čtvrnáct dní, bylo to fakt o nervy, už takhle mi je zle ze sebe samotné, že nějak nezvládám nic, jen chodit do práce, a je to od dovči, co jsem měla když Míša marodil, jak jsem byla zase týden doma a nikam nešla, tak mi bylo i zle, že jsem musela vyjet do Plzně, tak začínám mít i hrůzu z dovolené, budu si ji muset brát, jen když bude teplo, protože v tomhle mrazu a vychru se nikam nedokopu.
Fakt tě Renat obdivuji, že zvládáš fungovat s dětma, někdy si říkám, že kdybych fakt musela, že by to bylo možná lepší a nějak by mě to donutilo fungovat, ale zase nevím, co je lepší.
Tak se holky držte, zatím pa pa

Ahojky, tak už je to osmý den AD, cítím se líp mám větší chuť do života, ještě to není ono, ale snad to bude lepší a lepší, už i dva dny spím ten mirzaten si na noc neberu, tak nevím jestli dělám dobře, když mi ho taky předepsal, byla jsem z něj strašně unavená a myslím si když spím dobře že je to zbytečný. Tak budeme mít velikonoce na sněhu? Když někam jedem tak ještě nejsem ve své kůži ale tady doma se cítím o hromadu lépe, i když večer už je to horší to jsem unavená, pa, pa a napište jak se máte.

Ahojte, již 3-4 týdny beru na deprese Citalon 20mg 1× denně Ansilan při potížích a na spaní Zolpidem. Dřív jsem nespala víc jak 2 hodky denně a nyní usnu a pak se vzbudím a vezmu prášek a stejně třeba usnu nanejvýš tak 1 hodku. takže asi spím max. 4-5 hodin denně. Stále mám psychické potíže, těžkou depresi, stavy úzkosti, nemám chuť do života, přemýšlím o sebevraždě a dokonce jsem napsala a pak roztrhala dopisy. Nevím jak dál, psychiatr mi říká, že to chce čas… ale já již nemůžu, mám doma 3 děti, nemám práci, dluhy a nyní jsem zjistila že i přítel má šílené dluhy… je to začarovaný kruh. Celý den jsem malátná a zblblá… Rodiče nemám, prostě nikoho, přestěhovala jsem se a tak ani kamarádky tu nemám. Je mi 41 let a mám za sebou život plný útrap a již to prostě můj organismus nezvládl a skolaboval a přešlo to v těžké deprese. Ex manžel kdyby se to dozvěděl tak mi vezme i děti. Toho se bojím. Je jim 15,7,4 roky… Nejvíce mi vadí, že od 3 ráno již nespím a trápím se…

Reni tak to je paráda, že je ti líp! Já tento týden nic moc, ale snažím se a čekám, že zas bude líp.

Misko drž se, zabírá to pomalu, určitě to bude lepší!! A budeš i dýl spát!

Já v minulosti asi před 2 lety brala prášky ale vysadila jsem je a k lékaři nešla, myslela jsem, že to všechno zvládám sama… naivka… je tolik AD, že nechápu, když nespím v noci tak v těch co beru já je hlavní nežádoucí účinek nespaní… a když jsem to řekla doktorovi, tak říkal, že to nemám z léků ale z deprese, ale já nespím již 4 měsíce…

Ahojky,
Renat to je super, že se cítíš o tolik lépe, já bych to s tím Mirzatenem udělala asi stejně, dokud spíš, buď za to ráda.

Misko, mrzí mě, že je ti takhle těžce, ale ad opravdu potřebují hodně času, aby zabrala, když jsi je brala před vysazením, taky ti zabírala tak dlouho? Já bych řekla, že to po vysazení zabírá trošku dýl, alespoň u mě to tak bylo, tak prosím vydrž a bude lépe.
Já si byla včera pro další prášky, no to jste nezažily, paní dr mi třičtvrtě hodiny vyprávěla o všem možném, tak pět minut jsme řešily mě a to že bych s tím spaním měla něco dělat, že při depresi je spánek důležitý a že spát se má v noci. Ale co bych s tím měla dělat, to už mi neřekla, zatím jsem toho tento týden moc nenaspala, teď je pro změnu nemocnej malej, večer má teploty, 38,5 až 39,5, tak mi to nedá a jak se hne ho kontroluju, na pondělí jsem nespala vůbec, šla na ranní, pak byla s malým, tak jsem jen chviličku podřimovala u televize u něj, na úterý jsem spala asi hodinu, pak se malej zase začal převalovat, no a na dnešek jsem si pospala od půlnoci do dvou a pak po práci asi od půl jedenácté do půl jedné, tak snad už dneska budu spát trošku víc. Ale ta doktorka mě fakt dostala, prej něco s tím dělejte

Tak nyní se chystám k psychoušovi, vůbec se mi tam nechce, bojím se, že mi zase jen napíše další prášky nebo zvýší dávky… potřebovala bych to s někým rozebrat tu situaci… doktor se mě jen zeptá, zda to řeším… ale vlasntě co mám řešit, když mám v hlavě takový zmatek a nechuť…

Tak místo CITALONU 20 beru MIRAKLIDE 10 mg zatím 1× ráno kdyby se to nezlepšovalo tak 2×… nemáte s těmito AD někdo zkušenost? k tomu večer ANSILAN a na spaní Zolpidem… tak si připadám jak feťák… k tomu zvládat sama 3 děti… bože snad to zvládnu… práci jsem nenašla žádnou, už nemám ani sílu hledat. Máte někdo zkušenost s tím MIRAKLIDE? díky…

Dobry den vam vsem co se uziraji pocity, pocity smutku, nestesti a utrpeni ze zivota.mam deprese, mame obrovske dluhy, rodinu co na nas kasle. hodnekrat jsem brala ruzne leky, ktere mi na cas pomohli ale jen na cas.vim,ze vsechno je nase vina, to jak to mame.neni prace, penize jen deti na ktere se kazdy den divam a rikam si, jak to bude dal, kdyz jim nemuzeme dat vsechno co potrebuji a slova ktera znaji jsou;nejsou penize promin. tohle neni prece zivot a trva to strasne moc dlouho. omlouvam se vsem.

To: pudlice
to znám děti to mají stále na talíři. Já si kvůli bývalému příteli, který vlastně ani nechtěl dělat brala půjčku… jsem kráva co na to doplatila. Sama práci nemám, nyní ještě ty šílené stavy po nových lécích… 3 děti a do 20.4. mám 500,–kč. Nejstarší je na gymplu chce zaplatit exkurzi… a já mu povídám, že nemám ani na léky pro něho-astmatik. Dnes jsem brečela jak želva, protože se mi rozervali zimní boty a tak mám tam igeliťáky… No katastrofa… Mám myslet pozitivně… ale to je jako kdyby alkoholikovi dali flašku před něho a řekli nepij!!!

@miska72 píše:
Tak nyní se chystám k psychoušovi, vůbec se mi tam nechce, bojím se, že mi zase jen napíše další prášky nebo zvýší dávky… potřebovala bych to s někým rozebrat tu situaci… doktor se mě jen zeptá, zda to řeším… ale vlasntě co mám řešit, když mám v hlavě takový zmatek a nechuť…

Smím vědět jak návštěva dopadla?
Co myslíš, že by ti vlastně nejvíce pomohlo?

Jak jsem psala hned výše… nasadil mi silnější léky… asi kdyby mi někdo poradil co mám dělat… ale to musím sama… nemám nikoho kdo mi poradí.. kdo na mě dohlédne… to si musím v hlavě udělat sama ten pořádek, ale je to právě to nejtežší…

Dobrý den všem se stejným problémem
mám deprese mnoho let..po vyhledání asi před 3 lety psychologa jsem se zhroutila..a nakonec jsem ty návštevy ukončila..snažila jsem se bez AD…a vypadnout z prostředí, který mě ničí..ale nikam neutečete s tím co je v hlavě…pomáhá mi být anonymní..protože mému okolí..přátelům dělám starost…ze stranny manžela je lhostejnost…mám syna drogově závislého, kterého hrabu dlouhou dobu a přestávkama že je naděje…byl 2× na léčení..ted už to vypadalo, že je opravdu velká naděje..ale minulý týden mi sebral auto a zmizel a zase v tom lítá..starší syn. který mi yl oporou se už na to jak mě ničí nechce dívat a odepsal mě s výhružkou, když mu zase pomužu. že ho už se se mnou přestane stýkat…vím, že to myslí dobře a má toho už dost…mám panickej strach…že se stane to nejhorší…vím, že nekalého syna je třeba už nechat dojít na dno..ale plácám se v tom…obě děti jsou mým smyslem života a najednou jsem sama…nespím jen čučím nic mě nebaví…nechce se mi žít…

Ahojky, dnes jsem se opila byli jsme na kremaci zastřelil se kamarád, byl po bouračce rok v nemocnici pak ho pustili dom a psychycky to nezvládl, vím že se to na AD nemá kdo ví jak mi bude zítra, jani ozvi se jak se máš? mě AD docela zabrali žádné vedlejší účinky už nemám někdy mi je mizerně ale tu chuť do života už mám, pro mé děti, těším se každý den kdy barunka vstane 2 roky a budem si spolu hrát je tak roztomilá napištte pa, pa.

Ahojky, tak s tou chutí do života je to moc dobře, a třeba ti zítra nic nebude, já to sice zkusila jen jednou, hned dva dny po sobě a nejen že jsem se i přes hodně vypitého alkoholu neopila, ale hlavně mi nic nebylo ani druhý den. Po ad mám taky sešupy, teď jsem pár dní marodila já, v úterý jsem prostě nevstala do práce, chřipka, horečky, hlava se mi motala, tak jsem dva dny prospala a je mi ok a zítra už jdu, tak jsem dneska měla zase žaludek jako na vodě, že jdu zítra do práce, ale jinak už je mi celkem dobře, tak se holky taky držte, zatím pa pa

Renatko je super že aspoň trochu ti to pomohlo!! Dnes jsem tak nad tím uvažovala, že se s depkou peru už 5 let no hruza, jsem z toho nešťastná Teď mám zrovna to svoje nechutné období a zase mě bolí hlava. Bolívá Vás taky často hlava? U nás v okolí se teď stalo několik podobných nepěkných věcí jako s tvým kamarádem Reni, nevím co se to děje…jo a já si taky občas nějaký alkohol dám a v pohodě

Ahoj Jani, hlava mě nebolí to už musí být ale mě zas bolí nohy, bylo to v pohodě(alkohol).Myslím že jednou za čas by to nemělo vadit, trošku se odreagovat a přijít na jiné myšlenky, myslím na vás, Jani a Lucy a ozvěte se pa, pa.

Renčo a jak tě ty nohy boli??

Ahoj holky, tak se přidávám k tomu, že když mi není úplně ok, tak mě ta hlava bolí taky, teda u mě asi spíš z toho nevyspání, protože mi to spaní v noci hrozně chybí. Ale nohy a ruce asi ne, jen mi brněly po Venlafaxonu, ale že by mě bolely, to spíš jenom po práci, tak zatím pa pa

Ahojky holky jak se máte?

Ahojky, hlásím, že celkem dobře. Dneska jsem byla u homeopatky, dělá vše možné, homeopatii, numerologii, esoteriku, minulé životy, prostě to paní nějak kloubí vše do hromady, tak mám v hlavě celkem zmatek, než si to všechno srovnám, ale věřím tomu, že už bude jen a jen lépe. Dostala jsem kapičky a že by bylo dobré, abych šla na srovnání energií na konstelace, tak uvidíme, jak to vyjde.
No a co vy ostatní, jak je už hned v létě? Doufám, že se máte tak hodně fajn, že se tady nikdo neozývá

Ahoj všem jak se máte?

Ahojky, jak se všichni máte Jani nikdo nepíše, také nemám ten čas, jsme pořád venku, když je hezky, dnes se to trochu pokazilo celý den tady pršelo, AD mi zabrali až se tomu sama divím žádné úzkosti strach je to super, konečně mám radost ze života, okopala jsem zahrádku, nasela zeleninu, fakt super uvidíme jak dlouho je budu brát nechci nic uspěchat ale chci se prášků brzo zbavit, napište Luci, Jani pa, pa a užívejte sluníčka… 

Ahoj Reni taky je mě teď lepší tak se snažím užívat si to, ale prosím tě nevysazuj to brzo nebo se dostaneš do ještě většího srabu!! Které AD jsi vlastně dostala nemůžu si to vybavit? Jsem ráda že je ti tak líp!!! Jana

Ahojky holky,
tak hlásím, že jsem se konečně dokopala k homeopatce, byla jsem tam 25.4. a v neděli jsem byla na konstelacích a je mi úplně super, že jsem pomaloučku začla vysazovat ad, jsem na poloviční dávce a je mi fajn. Já byla v poslední době, nebo vlastně skoro celou dobu hrozně unavená, nemožná, neuměla jsem to popsat až když jsem to tam viděla a hlavně viděla úplně přesně své vlastní pocity, holky, já byla úplně v šoku. Na nic z tohohle jsem nikdy moc nevěřila, dokud jsem to neprožila do slova na vlastní kůži. No ale hlavně, že už zase úplně normálně funguju a nemusím se do ničeho nutit. Moc bych vám to všem přála, aby vám už bylo taky jen a jen dobře. Nebojte se, taky na mě dneska padl ráno trošičku splín, ale s tím, co jsem zažívala se to prostě nedá srovnat, byla to jen horší nálada, kterou jsme rozehnali odpoledne, byli jsme v cirkusu a moc se nám tam líbilo, já snad po dvaceti letech a měli tam desetitýdení tygřátko, no miminko nádherný sametovoučký ňuňací, jen mě bývalému velikánskému koňákovi tam hodně chyběli velcí koně, měli tam jen poníky, co na nich na konci vozili děti, ti ani nevystupovali a principál měl vystoupení místo s lipicány s nějakými minikoníčky, byli sice taky hezcí, ale velký kůň je velký kůň. Holt i v cirkuse se musí šetřit, no.
Tak hodně jen a jen krásných dnů a zatím pa pa

Příspěvek upraven 11.05.13 v 22:05

Luci napiš mě něco o tom.

Ahojky, no bylo to nejdříve jako kdybych vlezla někam mezi moc dobré herce. Nejdříve jsme si všichni, co jsme tam byli stoupli do kroužky, představili jsme se a chytli jsme se i s paní za ruce, abychom spojili energie. No a pak už jsme jen jeden po druhém šli, vybrali si čtyři z toho kroužku, jednoho za sebe, druhého za fyzické, třetího za psychické a čtvrtého za duchovní tělo, po místnosti jsme je rozestavěli tak, jak to cítíme my, no a oni se pak přemísťovali tak, jak se v nás cíta ta těla, no a já opravdu měla psychiku hrozně rozlítanou a utlačovala mi fyzické tělo, bylo z ní hrozně unavené a utlačovala ho a vyčerpávala. No prostě jakoby zahrali to, co jsem cítila, jen to nedokázala pojmenovat. Původně jsme byly s paní domluvené na soukromé konstelaci, jen my dvě, vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, tak jsem u toho nechtěla mít cizí lidi, no ale nakonec jsem fakt moc ráda, že jsem to mohla takhle vidět. No a samo, že si ti ostatní do určitých rolí vybrali i mě, paradoxně, samo nejčastěji do psychického těla, no vůbec jsem si nedovedla představit, jak se dokážu vcítit do těch ostatních, ale nevím jak, ale fungovalo to, a u jedné paní mi bylo fakt strašně zle, nemohla jsem se ani pořádně nadechnout, hlava mi třeštila, no kdybych to nezažila, tak bych tomu asi nikdy nevěřila, ale hlavně že mi je z tohohle pohledu opravdu už dobře, uvědomila jsem si hodně věcí až mě to zaráží a po pravdě už se moc těším na další, která bude zhruba za tři týdny

Ahojky jani beru to co ty 10 citalex a stačí mi to teď jsem měla honičky babička po mrtvici a dědu jsme vezli do nemocnice do toho se nám stratil pes ale naštěstí vsechno dopadlo dobře dnes jsem nespala bolí mě nohy ale tu radost do života mám

Vážená K., co jste tu psala v dopise Magdě je sice všechno moc pěkné a dá se s tím souhlasit, jedná-li se o vzpruhu sebevědomí a sebedůvěry, ovšem v případě vážné nemoci, a tou deprese (nikoliv depka-neplést si to!) skutečně je, jsou léky skutečně třeba. Chybí-li Vám totiž serotonin či jiná chemie v těle, je zcela logické tyto chybějící látky tělu dodat, aby fungovalo, jak má.

Holky jak se daří??

Já na tom byla dost dlouho dobře.
Nechápu ten propad. Nějak to na mě přišlo a navyšuji léky, což zas se brání tělo (než. účinky).
Chodím do práce nadopovaná léky proti bolesti hlavy, zvýšeným AD, a do toho teď i Rivotril. Přitom se objektivně nic zvláštního neděje. Jen jsem zase začala mít pocit bezesmyslnosti a upadala do svých hlubin, které už znám. Více než léky by mi pomohla krátkodobá podpůrná psychoterapie na přechodnou dobu. Kéž by to tak šlo, domluvit se jen na několik sezení, ale teď když to potřebuji.
Máme v práci skvělou psycholožku, ale ta je tak vytížená, že nemám odvahu ji ještě více přetěžovat.
Chjo
Jak se máte momentálně vy?
Působí na vás to počasí? Já nevím co to jaro letos zase blbne. nechce se mu moc…

Ahojky, Luc to mě moc mrzí, asi to opravdu bude tím počasím, už fakt nesnáším déšť, ale hlásím, že jsem tři dny bez ad, jen teda ten Mirzaten na noc jsem si skoro ve čtyři ráno vzala, protože to na spánek ani zdaleka nevypadalo a dneska musím fungovat, manžel je do tří v práci, a odpoledne jedu na další konstelaci, tak jsem trošku spát potřebovala. Taky jsem od pátku asi zavedla noční uklízení, normálně jsem šla spát někdy před půlnocí, do dvou jsem neusnula, tak mi bylo bohužel jasné, že přes den nebudu moc použitelná, tak jsem normálně vstala a uklidila celou kuchyň, no a ve čtyři jsem šla spát, už jsem měla konečně pocit, že usnu, no a ještě po páté jsem jukala na hodiny a pak konečně usnula do ani ne půl deváté, kdy přijeli manžel s malým, měli noční spaní ve školce, no tak jsem se jen nasnídala, vypila kafčo a úplně vyřízená se přesunula do ložnice a spala asi do jedné. Už mě to fakt štve, mám další homeopatika, tak jsem si naivně myslela, že to bude konečně trošku lepší, po prvních jsem normálně spala přes týden, no tak teď bohužel, ještě uvažuji, že se stavím v lékárně, děda si koupil něco na spaní čistě přírodní, nenávykové, chtěla bych zase začít darovat krev, tak se musím poptat, co by nevadilo, Mirzaten by asi vadil i když už ho beru jen tak jednou nebo dvakrát týdně půlku, stejně mi nezabíral, když jsem ho brala pravidelně, no a psychouška mi jen řekla, ať si koupím čaj na spaní, no to fakt nemělo cenu tam dál chodit.
Tak se holky držte, a hlavně co nejvíce sluníčka, zatím pa pa

Příspěvek upraven 03.09.13 v 11:01

Jo, u nás občas vysvitne, ale je hrozně stydlivé. Nevím proč.
Ty bereš Mirzaten jen občas? A to ti zabere na spaní?
To tvoje spaní, jak popisuješ, to je fakt hrůza, s tím se nedá fungovat.
Mně se občas taky stalo, že jsem neusnula prostě celou noc. Ani minutu. K ránu bych samozřejmě spala, když jsem už musela vstávat…děs běs.
Ale jinak mně stačí méně spánku, tak 4-6 h je celkem O. K.
Jdu dnes do práce, mám hlad, ale nemám chuť k jídlu-to dělá to navýšení léků. To zas přejde. Ale já když nejím, tak se klepu a mám hypoglykemii. Takže cosi sníst musím. Teď jsem zkoukla šílený film, kdybych věděla, že mě to tak rozhodí, tak na to nečumím.
Už chci večer, a do postýlky…
Pa a opatrujte se tu všichni

Jo dík, to spaní je fakt děs. No a Mirzaten, když jsem ho brala každý večer, tak jsem po něm stejně nespala, tak jsem ho tenkrát přestala brát úplně, ale to bylo ještě horší, taky jsem se začínala klepat z nevyspání jak drahej pes, tak jsem ho zase brát začla asi po čtrnácti dnech, no a zase, první dva dny jsem spala a pak zase nic, tak si ho teď beru tak jednou nebo dvakrát týdně, když už začínám z nevyspání padat na pusu, nebo přesněji se snažím těsně pře tímhle okamžikem, tedy když mám ranní, tak si ho třeba vezmu ve středu a v sobotu večer, a takhle mi to zatím funguje, že po něm usnu. Nějak nedokážu vůbec vypnout, teda dopoledne bych prospala každý den, i po ranní když přijdu kolem deváté, vykoupu se, něco pojím a jdu tak do dvou tří spát a kolem 11. dopoledne i usnu a spím, pak bych nejraději ani nevstávala, ale představa té probděné noci je občas dost skličující. No co už, kamarádka, když měla depresivní období po dost traumatickém období, tak říkala, že nespala dva roky, tak už mi zbývá jen asi něco kolem roku, no, ještě skusím něco z lékárny z bylinek, jestli to zabere.
Držte se, pa pa

Zdravím vás všechny, co máte stejný problém jako já.
Snažila jsem se nemoc skrývat, přemáhat se, ale nakonec mě deprese dotlačila do takové fáze, kdy jsem už byla fyzicky i psychicky neskutečně vyčerpaná a dokonce jsem začala uvažovat o sebevraždě. To mě dost vylekalo. Vnutila jsem se tedy k psychiatrovi (chtěl mě objednat až kdoví na kdy) a už 2 týdny beru cipralex. První týden půl, pak celou. Údajně má po dvou týdnech zabírat, ale já zatím necítím zlepšení. Je to jako na houpačce: pár hodin je lépe, tak honem něco doma udělat, pak přijde zas to vnitřní napětí, pocit jakoby mi někdo právě zemřel a já se dám do pláče. Večer bez stilnoxu nejde usnout a ráno vstanu tak nejdřív v 9, jednou jsem ležela skoro celý den.
Ale co mne hlavně trápí:
Lékař mne chtěl kvůli těm mým sebevražedným myšlenkám dát hospitalizovat do špitálu, to jsem odmítla. A tak mám jen neschopenku. Manžel si vzal dva týdny dovolené a byl doma až doteď se mnou.
Ve firmě pracuji něco přes 4 roky a nikdy jsem na neschopence nebyla, až teď. Každou chřipku jsem přechodila, řešila jsem to v nutném případě krátkou dovolenou. Dokonce jsem loni chodila do práce se zánětem jícnu. Věřte, nic záviděníhodného.
Už po týdnu nemocenské mi volala nadřízená, prý kdy „plánuji“ přijít zpátky do práce a jestli mne ta práce nebaví, ať to řeknu rovnou, ať si už může hledat náhradu. Cítím se jak v pasti, z které není cesta ven. Po tomhle se mi tam opravdu už zpátky nechce, navíc je to práce hodně stresová, ale při výpovědi dohodou dostanu podpory jen 45%. No a je mi 47, bojím se, že neseženu práci. Achjo 

Ahoj, přečetla jsem si Tvůj příběh.
Je to opravdu těžká situace. Ale dokud se nedáš dohromady, opravdu nemá smysl jít do práce, asi bys tam stejně nefungovala.
Je úplně super, že Tě manžel podporuje, to je dost zásadní. Jak on se dívá na tvé rozhodování kolem práce?
Mně to připadá, že jsi hlavně unavená, vyhořelá, a potřebuješ především nabrat síly a věnovat se taky sobě. Odpočívat a ne se stresovat (což jde asi těžko, když máš starosti). Ale zatím je čas, hlavně se hýčkej a nechej hýčkat, dopřej si vše, co potřebuješ, ono se tělo zregeneruje. Pak to budeš moci řešit. Tyhle stavy nejsou na dny, spíše na měsíce. Půl roku bych klidně čekala.
Firma se nezboří-a jestli jo, asi to tak mělo být…
Držím pěsti.

Dobrý den, rád bych zanechal odkaz na svuj web, kde pojednávám o tom, jak jsem se sám dostal z depresí a co mi pomohlo. Rád odpovím na Vaše dotazy. http://deprese5.webnode.cz/ Přeji hezký den 

Ahoj, pokud můžu poradit, v homeopatii je spousta léků na různé strachy, úzkosti i deprese. Také jsem si tím prošla a ted jsem vpohodě a můžu normálně vegetovat 

Ahoj bojovníci,
hlásím návrat po hodně dlouhé odmlce.

Ahojky lidičky,
tak jak se všichni máte? Hlásím, že jsem od prvního května začla ad postupně vysazovat, od 1. června ůplně bez, ještě tak do půlky prázdnin jsem nespala v noci a pak najednou ze dne na den už zase skoro normálně i spím, tak je to super, jo a je teda fakt, že jsem z ad na chvíli přešla na homeopatika, našla jsem si paní homeopatku v Plzni a asi mo pomohla, teda mě hlavně ta konstelace, teď už jsem od půlky srpna i bez homeopatik i když bych ještě neměla, paní říkala alespoň půl roku, ale jaksi nezbývají korunky, teď je bohužel důležitější nakoupit vše klukům do školy, malej včera začal také v první třídě, no tak maminka musí počkat, ne naštěstí jsem fakt v pohodě, teda asi tři krize, jedna docela horší, zase sevřenej žaludek a tak, skoro tři dny, pak jsem si nějak dokázala říct a dost, tohle už máš za sebou a ono to na štěstí fakt zabralo a dalo to pokoj, tak všem držím palečky a dejte vědět, jak zrovna je 

Psala jsem tu před dvěma měsíci (Tímto bych chtěla poděkovat Lucrezii za podporu), to jsem byla v tom nejtěžším období. To už je naštěstí pryč (aspoň doufám).
Co se týká depresí, AD časem zabraly, musela jsem však zvyšovat dávky a to až na 1,5 denně. Občas se úzkost vrací, ale určitě už ne v takové intenzitě jako před těmi 2-3 měsíci. Ptala jsem se lékaře na vysazování, ale na to si prý ještě počkám. Mám totiž stále problém s usínáním, bez stilnoxu nezaberu.
Začala jsem navštěvovat psycholožku, aby mi pomohla najít ztracenou sebedůvěru, sebeúctu.. Tak snad se nám to časem podaří.. Zatím jsem zjistila, že nenacházím žádný důvod, pro který si sama sebe vážím.
Co se týká práce, přeci jen jsem podepsala tu výpověď. Ten stres a nátlak bych dál nezvládala. Hledám si teď práci novou, posílám žádosti. Zároveň odpočívám, jezdím do hor, relaxuji.
Tak lidičky, hlavu vzhůru, zase bude líp!!
PS: Je tu někdo z MS kraje?

Ahoj lidi. Už jsem tu delší dobu nebyla a ani nevím zda tu jsou heště lidi co mě znají. Dnes se cítím velmi vyčerpaná. Prošla jsem si nevěrou svého muže, ale po dvou letech jsme to i díky manželské poradně zvládli. Jenže teď to samé udělal můj otec mamce. S tím rozdílem, že on odešel a máma bydlí v jeho domě společně i s mými dvěma bratry. Táta se odstřih a po dnešní návštěvě jsem totálně na dně. Nevím co si o tom myslet, když po31 letrch manželství vše zahodí a jde za jinou ženskou. Co mám dělat jak se tomu mám postavit?