Deprese a alkohol

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další »
JKk
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 1.6.12 10:57
ahoj

Ahojky všem našla jsem tuto diskusi a chtěla bych se zapojit protože mám obdobný problém, popíjím skoro každý den už několik let ze začátku to bylo vše co se našlo teď už jen víno většinou jen večer ale flaška není problém, chci se toho zbavit ale nevím jak vždy jak přijde večer mám trochu klidu tak jdu do toho, na druhý den si to vyčítám a večer do toho zase vjedu, můžete mi někdo poradit ze svých zkušeností jak potlačit tu svińskou chuť? díky za všechny názory a všem držím palce a chci jim tímto zdělit že nikdy v tom nejsou sami, problémy mají všichni jen záleží na tom jestli je chce řešit či nikoliv :mavam:

gomer
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 1.6.12 20:23
snad

Pít víno je dobré, není-li ho příliš. Piju víno, ale nikdy ne sám…

JKk
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.6.12 11:20

Hmm ale já jsem hodně často sama takže jedině že bych nalévala psovi :)

Motýlka
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.6.12 13:18

Ahoj, jsem na tom stejně jako ty. Celý den ani kapku a přijde večer a bez vína si to neumím představit. Vlastně jiný alkohol nepiju, ani pivo mi nechutná. Mám hranici, za kterou nejdu, je to 1/2l večer, ale být prostě musí. Každé ráno si říkám, že to bylo naposledy, mám už i zažívací potíže, deprese, ale do večera se vždycky dám dohromady a jedu nanovo. Takhle to táhnu už hezky dlouho. Taky bych s tím chtěla končit, ale nejde mi to a deprese se jenom zhoršují. Je to asi už zvyk, nevím jestli jsem závislá, klidně jsem přestala pít 5 měsíců a bez potíží. Žádný absťák, nic. Ale spadla jsem do toho znovu a jedu dál. Nevím jak z toho ven.
Tobě přeju aby si tu sílu v sobě našla. Vím dobře, jaké je to svinstvo a co to s námi dělá. Ničí životy naše i našich blízkých :zed:

gomer
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.6.12 13:42
motýlka

pokud jsi již vyhledala léčbu,první co se dozvíš a co je pravda,že jsi alkoholik.Je to nemoc,má to i své číslo a je to na doživotí.Není vyléčeného alkoholika. Pouze status abstinující alkoholik.Já jsem přestal ze zdravotních důvodů,ale stejně občas švindluji.Deprese mám stejně.Důvody? nevím…

Motýlka
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.6.12 15:46
gomer

Je to tak, jak píšeš. Jestli švindluješ, tak ale vlastně podvádíš sám sebe. Stejně, jako já. Proto ten vztek na sebe a proto ty deprese. Ty ale to sviňský pití vyvolává, tak to prostě je :,(

JKk
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 5.6.12 11:39

Jsem ráda že v tom nejsem sama, tak jak píšeš je to pěkné svinstvo,ale asi bude nejlepší hledat příčinu proč ty deprese přicházejí večer, začala jsem jezdit na rotopedu a uvařím si 1/2l čaje pak ho vypiju a mám pití plné zuby, ale vydržím to tak týden a pak zase jedu koupit flašku vína asi to je někde v hlavě nebo co na léčení bych asi nešla nevím jestli by to mělo nějaký efekt

gomer
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 5.6.12 22:16
Jkk

klasická léčebna je na tři měsíce.Není to kriminál,můžeš odejít kdykoliv.pozitivum je denní režim,spolek lidí co jsou na tom stejně.Ale co potom? Zažil jsem to,ale nepomohlo.Odešel jsem s poznáním,že jsou na tom jiní hůř,než já.A co pak? :,(

JKk
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 6.6.12 10:45

Hmm a dalo ti to alespoń něco? kromě toho že jsi poznal že jsou na tom někteří podstatně hůř? Já si myslím, že přestat můžeš jen když ty sám budeš chtít a budeš mít hlavně motivaci přestat a žádná léčebna ti nepomůže 3měsíce je dost krátká doba na změnu celého životního stylu, domnívám se že pokud bude chlast na každém kroku tak se toho nezbavíme nepiju tento týden a jsem nervózní jak stará pana, všechno mě štve a nemůžu spát tak nevím co je lepší..... :think:

ater
3 příspěvky 17.7.12 13:35

Se zájmem jsem přečetla všechny příspěvky na toto téma, a musím se s nimi ztotožnit, bohužel ne s těmi, kdo píšou, že problém s pitím už vyřešili a těm moc gratuluju, ale patřím k těm, kteří si problém uvědomili a snaží se ho řešit, takže jsem na začátku cesty… před měsícem a půl jsem zašla na protialkoholickou poradnu, a dohodla se na léčbu přípravkem campral, měl by tlumit chuť na alkohol, ale mám pocit. že to nefunguje, i když se opravdu snažím, zase se opiju, naposledy včera(((( celou noc jsem nespala, vyčítala si to a ještě je mi špatně.
Jak bojujete s tím, že vás přepadne chuť na alkohol, jak odoláváte???

JKk
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.7.12 10:58

Říká se tomu odborně craving, neutišitelná chuť na alkohol, musíš mít hlavně motivaci s tím přestat najít si něco co tě baví chodit do fitka nebo jinou zábavu a když tě to chytne uvař si čaj do velké konvice a nalévej si jako by jsis nalévala chlast a u toho začni něco dělat třeba péct buchty nebo uklízet nebo něco co tě hlavně baví, mě to pomáhá :) zkus to a napiš jak jsi na tom jo a hlavně někoho kdo tě v tom podporuje to je taky důležité říct někomu co máš za problém a že potřebuješ pomoct

Gomer
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.7.12 06:39
Gomer

Stále trvám na tom, že nejúčinnéjší lék je strach. Mně se alkohol odvděčil nabouranými játry a loni jsem byl dvakrát na gastroskopii kvůli prasklým jícnovým varixům. Nepřeju nikomu. Zvracíš krev, pak sanitka a hodinu se za plného vědomí dusíš na sále, v jícnu hadici tlustou jako palec.Tak jsem se začal bát. Od prosince 2011 obcházím hospody a regály s chlastem obloukem.Hele, vždyť strachu využívá i antabus - taky strach z bolesti. Existují i jiné strachy- ztráta přátel, zaměstnání, dětí…nevím co dál dodat…

ater
3 příspěvky 19.7.12 14:32

Uvařila jsem si před chvílí kotel čaje a šla sem na net hledám pomoc a a podporu adoufám, že i já časem budu schopna podat pomocnou ruku, momentálně ale se nacházím ve stavu zoufalství a deprese… :cert:

Gomer
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.7.12 09:06
ater

Napiš mi na gomer@seznam.cz možná mám řešení :?:

JKk
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.7.12 11:50

Při depresích je nejlepší jít ven mezi lidi třeba obejít výklady ve městě nebo jít někam do parku courat kup si třeba něco malého co tě potěší jen pro sebe a bude ti lépe vím o čem mluvím nebo jestli máš nějaké zvíře psa kočku nebo něco jiného tak běž s ním ven nebo vyčisti akvárko a mluv s rybyčkama, ale nezůstávej sedět na zadku to ti nepomůže, všechno je to běh na dlouhou tra´t a jen ty musíš chtít nikdo jiný po každém týdnu bez alkoh. si něco pěkného kup a´t máš z toho radost za ty prachy co by jsi utopila v chlastu a jinak souhlasím s tím strachem, našli mi taky nějaký problém a mám strach dokonce i narozky jsem slavila s vodou tak se drž a napiš jak to jde :)

ater
3 příspěvky 20.7.12 14:06

Nemám vůbec chuť někam chodit, ani číst, ani koukat na TV, nikam mezi lidi, nemám chuť, ani mluvit s dětma, ani s manželem, jsem ráda, že je dcera na táboře, jinak doma funguju normálně, normálně uklizeno, navařeno, vypráno,, nepiju každý den, ale když to na mě přijde, nedokážu to zastavit, dám si jednu skleničku, dvě a pak už je to jako rozjetý vlak… pak přijde deprese, výčitky, nemůžu se ani videt…
narozeniny jsem letos zatím neslavila, vymluvila jsem se, že jedou všichni, manžel i starší dcera na tábor, že to oslavíme pak, není to kvůli alkoholu, ale proto, že nemám chuť cokoliv slavil, chybí mi radost ale kvůli dětem se samozřejmě přemluvím…

JKk
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.7.12 11:42

Hmm tak příčina je asi někde jinde, něco se ti přihodilo nebo proč nemáš radost ze života? přece není možné aby člověk jen tak přestal mít lidi kolem sebe rád nekomunikoval s nimi zkus zapřemýšlet čím to je co tě vlastně žere a vede k těm depresím, těžko ti můžu pomoct když sama nevíš, ale všechno souvisí ze vším když si dáš občas skleničku proto nejsi špatná jsi jen normální a jestli se to zvrtne tak to má nějakou příčinu to musíš ale vědět sama…(studovala jsem psychologii a závislosti, ale nejsem psycholog)

kokyta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.9.12 22:55

Ahoj lidičky dlouho jsem tu nebyla a koukám že spousta lidí má stejné problémy jako já. Chvilku nepiju asi dva roky.Za tu dobu jsem dvakrát sklamala a vždycky fatální dopad a hned jsem věděla proč jsem přestala. Nenamlouvejte si že mužete pít kontrolovaně. Muj největší problém v současné době je mít dovolenou nebo delší volno. Dělám vše pro to abych se pořádně unavila a večer mohla jít v klidu spát. Jakmile mám volno přijde nuda a chuť si dát. Je těžké pořád něco podnikat zvláště když všichni mí známí pijou takže nemám s kým protože přátele abstinenty jsem si ještě nenaška a nevím jesti někdy najdu páč je jich fakt málo lidí kteří nepijou. Manžel bohužel pije taky takže k tomu že nesmím a nechci pít ještě životní křižovatka. Jak dál? Co se životem který mně nebaví je to na posraní ale zlomit se nenechám chlast není východisko. A vy začátečníci tyhle pocity jsem měla z počátku taky ale vše se vyvíjí po čase nepití získá člověk na věci jiný pohled i když s kraje to tak nevypadá. Daří se mi v práci a mužu se dětem podívat do očí to za to stojí. držím palce všem i sobě

gomer
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 22.9.12 10:01
Kokyta

Dobrá rada drahá…Nepij..Ani příležitostně..Já sám už nepiju rok..
A když se vyskytne příležitost, vymlouvám se že zrovna beru prášky
na které se alkohol nesmí…
Průšvih je v tom, že přestaneš rozumět,,kamarádům"…
A když Tě chytne depka, třeba ve dvě v noci..Třískni dveřmi a jdi
to rozchodit. Ať to trvá třebas dvě hodiny..bez ohledu na počasí…
Probátum est.
Každý problém má řešení… :roll: :roll:

kokyta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 22.9.12 20:10

Ahoj Gomer. Četla jsem si tvoje příspěvky. Jsi jeden z mála který pochopil že neexistije bod kdy mužeš říct že to máš za sebou jenže to začátečníci/abstinující/nechtějí slyšet chtějí povzbudit.Je to prostě každodenní boj neupínat se moc dopředu ale bojovat den po dni. Upřímně kdybych měla každou depku rozchodit nedělám nic jiného a vnoci se sama venku bojím jsem z malé vesnice.Ale je to fakt chce to zaměstnat mozek něčím jiným. Někdy se to zdá nemožné ale to jediné funguje!!

gomer
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 22.9.12 22:48
Kokyta

Čím menší vesnice, tím menší nebezpečí..Jen choď až do omrzení…
A přemýšlej..Hledej chybu v sobě..A na ostatní a jejich názory
neber zřetel- to se týká i mě…
No vidíš - jsem v práci a kolega alkoholik bez omluvy nepřišel.
Zítra mám ranní = 36 hodin celkem v kuse…
A chyba je moje, že jsem tu zůstal… Na ty peníze za noční se můžu
...............Ale nepoložím dobré jméno firmy…
No a pak si jednu nedej..cha cha

kokyta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.9.12 09:53
Gomer

Hele fešáku to jako 3 dvanáctky po sobě nechce se mi tomu moc věřit. To tam nejsou jiní kteří by se s tebou o jednu šichtu alespoň rozdělili to mi připadá jako v americkém seriálu. Asi máš dost velkou výplatu protože jinak nechápu. A co kolega alkoholik to se mu to trpí? Ono se před tím když někdo pije se dost zavírají oči nikomu se to moc nechce řešit. Kámoška měla takový případ v lékárně magistr pil pak už se začal strácet i líh měl absence ale vyhodily ho až když naboural služební auto. Prý to vypadalo že čekaly až se utluče sám. Táhlo se to rok kdyby ho za tu dobu raději poslaly na léčení tak si celou dobu myslel že to nikdo nevidí. To vím z vlastní skušenosti já sem si vždycky připadala v poho.

heni
4 příspěvky 29.10.12 13:12

Ahoj lidičky, potřebuji pomoc, jsem na sebe strašně naštvaná a musím to vyventilovat. Každý den to nevydržím a dám si víno. A ne zrovna málo. I když ráno vstanu a řeknu si, že už nikdy nebudu, stejně to nevydržím. jsem nyní doma malým dítětem a když mi něco od večera zbude, tak si to dám i během dne. Vzpomínám jak mi bylo krásně, když jsem byla těhotná a nepila jsem. Vydržela jsem to 15 měsíců. Nejhorší je, že to nikdo neví. Strašně se stydím o tom s kýmkoli mluvit. Nemám nikoho, kdo by mě podporoval. A to je asi ten největší problém. Je tu někdo s kým si o tom můžu popovídat?

kokyta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.10.12 16:12

Ahoj heni ani nevíš jak ti rozumím. Kolikrát jsem si připadala jako naprostá špína že jsem se zase napila ale večer už jsem se na tu svoji pravidelnou dávku těšila jak hrom. Nevím co ti poradit ono dokud se ti to nevymkne kontrole tak stejně nebudeš mít chuť ani duvod to moc řešit. Protože ve finále si řekneš že se vlatně nic neděje že „jenom piješ“.Jenže ve chvíli kdy se začne něco dít nějaké průsery tak už nebudeš schopná přestat protože závislost už bude hodně silná. Tak rozum do hrsti holka zlatá ů

JKk
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.10.12 17:11

Ahojky znám to byla jsem na tom stejně, vždy jsem řekla dost a nakonec jsem šla koupit flašku, bylo to silnější než já, ale začala jsem chodit cvičit a nějak mě to přešlo, ještě si někdy dám sklenku, ale už netak jako předtím nějak mi je líp bez toho, zkus si najít něco co tě bude bavit a alespoň jednou týdně vypadni sama z domu mezi lidi a zjistíš že mají také problémy a nejsi v tom sama jina držím pěsti, kdyby jsis chtěla pokecat tak napiš fabaja@atlas.cz :mavam:

heni
4 příspěvky 29.10.12 17:37

Ahoj ženy, děkuji za podporu, celý den na to myslím a sem ráda, že jsem udělala alespoň první krok a někomu to řekla. Už několikrát sem se dívala na stránky AA nebo na ambulance, ale nedokáži si představit, jak tam přijdu a řeknu nahlas, že jsem alkoholik. Mam to nějak zažitý, že ti co pijou jsou nějak tolerovaný, na ty co s tím chtějí něco dělat se kouká jako na póvl. Máte nějaké zkušenosti s AA nebo doktorem. Alespoň jedna dobrá zpráva, dnes sem si nekoupila flašku

kokyta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.10.12 18:23

Heni.No já sem chodila k psycholožce a ta mi napsala prášky protože jsem trpěla depresema a uskostma myslím že bez patáků bych neměla šanci to zvládnout. Dala mi i nějaké homeopatika co mají potlačit chuť na pití. Ovšem přes to všechno si myslím že nejvíc zaleží na tom jak si to poskládáš v hlavě. Prvotní je chtít přestat.

kokyta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.10.12 18:29

Alter mimochodem jak čtu tvoje potíže myslím že by ti nějaké AD pomohly. Já nepiju 3 roky na dva malé prohřešky ale jako bych skyšela sebe. Momentálně jsem na životní křižovatce a pocity smutku převládají. Nemám z ničeho radost na nic se netěším funguju jak robot na baterky. Všechno mam poděláno ale uvnitř mně je prázdno. Taky přemýsšlím o AD jenže myslím že u mně to nastalo změnou životního stilu děti opouštějí zvolna domov a manžela moc nezajímám poněvadž si raději vypije.Co s tím budeme dělat?

mat.scudder
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 2.11.12 11:19

Dobrý den, máte někdo zkušenost se společenstvím Anonymní alkoholici?

heni
4 příspěvky 2.11.12 12:59
kokyta

Ahoj Kokyto, závidím ti, že to nějak zvládáš, u mě to začalo už dávno, jen jsem si to nepřipouštěla. Jsem asi učebnicový příklad, žena managerka, přijde večer domů a po náročném dni se musí odreagovat. Teď co se mi narodila dcera už to nějak nezvládám. Nejhorší je, že nemám žádné zájmy, přijít na jiné myšlenky. Večer když už spí, je tu prázdno. Ty mi taky přijdeš jako z učebnice, žena a opuštěné hnízdo. Všichni radí něčím se zabavit, ale čím?

kokyta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 2.11.12 20:12

Heni těžko radit asi si toho moc dovolit nemužeš když máš malé dítě a nevím jestli jsem správně pochopila že jsi sama. Já jezdím na bazén někdy zumba snažím se číst knížky s tématikou závislostí to mi hodně pomohlo.Je jedna česká autorka která yla sama závislá teď dělá pomocnou terapeutku pro závislé ženy. Ta první knížka kterou napsala byla nejlepší. Nemužu si vzpomenout na jméno ale pohledám to a pak ti napíšu. Skoušela jsem plést košíky s papíru to jsem si našla na netu"papírové pletení".Je fakt dobrý se nějak zabavit ale ty večery to je prostě masakr.Jsem ráda že chodím do práce a večer jsem unavená tak že nemusím nic vymíšlet a mužu jít spát. Co nějaké programy pro maminy s malíma dětma? Držím palce!

heni
4 příspěvky 2.11.12 21:50
kokyta

Kokyto, pochopila jsi to správně, jsem svobodná matka samoživitelka. Nám úžasný rodiče, který mi pomáhají, ale svěřit se jim se svým problémem nedokáži. Teď si hledám novou práci, protože cítím, že musím mít řád. Ale jak píšeš nejhorší jsou ty večery. Kdy malá spí a já nemám co dělat. Zkusím se podívat po nějakých aktivitách, ale ruční práce mi nikdy nešly :). programy s dětmi vyhledávám, ale to je přes den a to docela zvládám. Je pravda, že ve dnech, kdy nemáme program ujíždím i přes den. Moc děkuji za podporu, jsi zlatíčko. Sednout si na rotoped nebo jenom tak cvičit se nějak nedokáži přimět. Prostě mi chybí parťák na večer :,( Chtěla bych to zvládat jako ty, taky držím palce. :mavam:

kokyta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 2.11.12 22:24

Najdi si na netu Monika Plocová zbytek dohledáš stačí otevřít první odkaz a přečíst uryvky. Má fakt dobrý knihy mně dostala ta první pochopíš že se v tom máchá velká spousta lidí

ctihodnymuz
10 příspěvků 1.8.13 18:53
@Gomer píše:
Stále trvám na tom, že nejúčinnéjší lék je strach. Mně se alkohol odvděčil nabouranými játry a loni jsem byl dvakrát na gastroskopii kvůli prasklým jícnovým varixům. Nepřeju nikomu. Zvracíš krev, pak sanitka a hodinu se za plného vědomí dusíš na sále, v jícnu hadici tlustou jako palec.Tak jsem se začal bát. Od prosince 2011 obcházím hospody a regály s chlastem obloukem.Hele, vždyť strachu využívá i antabus - taky strach z bolesti. Existují i jiné strachy- ztráta přátel, zaměstnání, dětí…nevím co dál dodat…

Naprostý souhlas s Gomerem. Nejúčinnější je strach. Jsou sice lidé, kteří i ten přechlastají, ale ti záhy umřou. Nám ostatním se život líbí.
Mi alkohol vzal část slinivky (fysicky) a značnou část jater (co do funkce). Záněty jícnu též nejsou nic příjemného. Operace slinivky či akutní záněty, chronické záněty, cirhosa jater, opakované gastroskopie, případně i ty operace varixů..
Holt se se splínem či beznadějí či jinými prolémy musíme naučit poprat. Můj internista je toho názoru, že na stres je tělo lépe vybaveno než na ten chlast.

Mnau007mnau
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.1.14 19:30

P. A.K. A.R. N.A

všichni co si o sobě myslíte, ze „by jste měli“ si tam uz hoďte rezervaci…je vás totiž fest:-) Vytvořte squadru třeba se přidám :-D na pobyt" „Tříměsíční bomby v lázních:-D“
PS: Omlouvám se za slovo lázně pro ty „alkoholiky s vážným poškozením organismu alkoholem“,protoze pro ně už je to ta „ZUBATÁ“ takže možná tak radši rovnou do " + "… ámen.

jinak komplimenty má to tu docela ohlas :D TÉMA: Závislosti…

mnau :nevim:

Doktor 11
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.1.14 11:19
Jak stoho ven

Zdravim mam taky ten to problém a to je chlast.Jak si člověk pročitá ty hrozné věci co všechno muže spusobit tak hledim. Vubec bych neřekl že to tak dopadne.Ale jak začit s detoxem.Leda zedne na den ale nejhorši je když někam jdete k znamym a oni řeknou tak si dej a pak to hned zase lita. :cert:

zuza31
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.4.14 16:56
alkoholik

No tak to já nevím, jak to bude vypadat, až bude na dně, pro mě už to je katastrofa ted. vydrží nepít tak maximálně pět dní, pak zas pět dní pije, pořád dokola. v práci ho našli navaleného na zemi, úplně našrot, nějak to ututlali.ted je měsíc na nemocenské, dokopala jsem ho k psychiatrovi, ten mu dal nalrexone, peněz to stálo a stejně se vše opakuje. nikdo s ním nehne, zbytečné mu domlouvat a přesvědčovat, že se upije. slibuje nemožné. já jsem skončila ve špitálu, asi jsem se z toho všeho nervově zesypala, ale to s ním vůbec nehlo. za pět dní opět pije. doktorka ví, že má problémy s pitím, mluvila jsem s ní a zařídila mu tu nemocenskou.ale doma ho už asi nenechá. z práce ho vyhodí, tam si krade líh, který pije. trpím já i děti, ti jsou na něho nasrané, ale on má mozek už totálně vymytý. Když nepije, tak mi se vším pomůže, vaří, ale když pije tak bych ho zabila.

lizy25
1 příspěvek 27.11.15 18:36
alkohol

Ahojki je mi 14 a alkohol piji od svých 10 let. Začalo to pivem po té na nový rok šampaňským další rok už to bylo vino a ve 13 jsem se už opila. Vypila jsem tequilu, wisky, rum, vodku, slivovici. A teď se toho nemůžu zbavit když si aspoň každy den neloknu alkoholu jsem na dně, ale mam skvělou kamaradku, ktera mi teď pomaha už 14 dni jsem nic nepila až dneska jsem měla podřebu se napít. Včera v noci přišel muj taťka opily jako vždycky když příjde s práce, ale nikdy si alkohol nevzal domu až teď měla jsem takovou chuť vzít tu láhev tequily co měl a nalit ji do sebe, ale neudělala. Diky moji kamošce se držím 14 dní, ale už si myslim že to nevydržím.

Mateusz Milý
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 30.11.15 07:23

Ahoj :) Máš na to chut z nějaké příčiny. Spustí se ti nějaký spouštěč, který jde pomocí šikovného terapeuta zjistit. Tak trochu jsi to i popsala, přišel táta napitý a už si měla chut si dát. Otázka zní proč? a co tě k tomu vede, ale to je na toho terapeuta nebo jestli chceš mužeš napsat mě. A mužem se o tom pobavit a já ti dám svěrovky co s tím dál. Ale věz, že se tohle dá vyřešit :) Napiš na ***@seznam.cz.

Editace adminem 1.12.2015 10:48 - odstranění kontaktu

rikara
1 příspěvek 14.3.16 19:18

Tady už nejspíš diskuze skončila, velká škoda. :(

georgie22
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.3.16 22:12

Ahoj, diskuze neskončila, teda alespoň doufám. Chtěla bych tedy také přispět svou zkušeností se závislostí. Smutné je, že je mi pouhých 24 a svou závislost řeším zhruba dva roky, i když je pravdou, že „náznaky“ už tam vidím delší dobu. Na rozdíl od některých příspěvků napsaných výše, jsem já byla/jsem ve stavu, že si toho mé okolí všimlo. Možná je to jen dobře pro mě, protože mě to nutí s tím něco dělat. Zhruba tři měsíce jsem teď byla na dobré cestě, ale zase se to pokazilo. Začala jsem chodit k psycholožce, ale asi je to na mě moc „slabá páka“ :( Nevím, co mě vede k tomu, to zopakovat. Teď jsem pila asi pět dní v kuse, dnes jsem si prodělala krásný absťák. Pokazila jsem si toho v životě díky pití opravdu HODNĚ. Skoro bych až řekla, že nebýt pití, tak bych průšvihy v životě žádné neměla. Byla jsem vždy zodpovědná a cílevědomá, ale s chlastem se začalo vše kazit. Přítel mi dnes našel nějakého doktora, ale údajně mají plno, mám zavolat až na konci měsíce. Takže budu čekat.. a doufat, že mě zase nechytne chuť. Je pro mě hrozné, že je to k sehnání na každém kroku. A když je člověk obratný, vždy se dá koupit něco někde, kde vás nikdo nezná. Pak už jen potajnu propašovat domů… Když to tak po sobě čtu, budu asi vážně těžký případ. Co já už se všechno v opilství navyváděla.. raději nevzpomínat. I když na druhou stranu je možná lepší mít to na paměti, nevím. Teď chci přestat, ale vůbec si nedokážu představit, že to bude navždy. Chtěly jsme s tou psycholožkou zkusit metodu kontrolovaného pití, zezačátku to i vypadalo nadějně, ale už zase vidím, že tudy cesta nevede. Ale představa, že už si nedám NIKDY, je pro mě nepředstavitelná :( Na druhou stranu už to mám u všech tak pohnojené, že vím, že se mi i přes naštvané pohledy a výčitky snaží pomoct. Je mi ale jasné, že už by netrvalo dlouho a poslali mě už do háje. A tady by asi ta „cesta“ začala být teprve krutá… Budu ráda za každý povzbudivý text..já už se jich od svých známých jen tak rychle nedočkám. Kdo si tím neprošel, asi to nepochopí. To, že má člověk pocit, že je to „potřeba“..oni si jen řeknou, dobytku, zas ses ožral. V podstatě mají pravdu..ale už nevidí, jak moc to trápí mě samotnou. A proč to zase udělám? Ani nevím…

Mateusz Milý
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.3.16 07:10
@georgie22 píše:
Ahoj, diskuze neskončila, teda alespoň doufám. Chtěla bych tedy také přispět svou zkušeností se závislostí. Smutné je, že je mi pouhých 24 a svou závislost řeším zhruba dva roky, i když je pravdou, že „náznaky“ už tam vidím delší dobu. Na rozdíl od některých příspěvků napsaných výše, jsem já byla/jsem ve stavu, že si toho mé okolí všimlo. Možná je to jen dobře pro mě, protože mě to nutí s tím něco dělat. Zhruba tři měsíce jsem teď byla na dobré cestě, ale zase se to pokazilo. Začala jsem chodit k psycholožce, ale asi je to na mě moc „slabá páka“ :( Nevím, co mě vede k tomu, to zopakovat. Teď jsem pila asi pět dní v kuse, dnes jsem si prodělala krásný absťák. Pokazila jsem si toho v životě díky pití opravdu HODNĚ. Skoro bych až řekla, že nebýt pití, tak bych průšvihy v životě žádné neměla. Byla jsem vždy zodpovědná a cílevědomá, ale s chlastem se začalo vše kazit. Přítel mi dnes našel nějakého doktora, ale údajně mají plno, mám zavolat až na konci měsíce. Takže budu čekat.. a doufat, že mě zase nechytne chuť. Je pro mě hrozné, že je to k sehnání na každém kroku. A když je člověk obratný, vždy se dá koupit něco někde, kde vás nikdo nezná. Pak už jen potajnu propašovat domů… Když to tak po sobě čtu, budu asi vážně těžký případ. Co já už se všechno v opilství navyváděla.. raději nevzpomínat. I když na druhou stranu je možná lepší mít to na paměti, nevím. Teď chci přestat, ale vůbec si nedokážu představit, že to bude navždy. Chtěly jsme s tou psycholožkou zkusit metodu kontrolovaného pití, zezačátku to i vypadalo nadějně, ale už zase vidím, že tudy cesta nevede. Ale představa, že už si nedám NIKDY, je pro mě nepředstavitelná :( Na druhou stranu už to mám u všech tak pohnojené, že vím, že se mi i přes naštvané pohledy a výčitky snaží pomoct. Je mi ale jasné, že už by netrvalo dlouho a poslali mě už do háje. A tady by asi ta „cesta“ začala být teprve krutá… Budu ráda za každý povzbudivý text..já už se jich od svých známých jen tak rychle nedočkám. Kdo si tím neprošel, asi to nepochopí. To, že má člověk pocit, že je to „potřeba“..oni si jen řeknou, dobytku, zas ses ožral. V podstatě mají pravdu..ale už nevidí, jak moc to trápí mě samotnou. A proč to zase udělám? Ani nevím…

Dobrý den, jestli Vám mohu poradit, tak to chce šikovného terapeuta. Já jsem netrpěl tím co Vy, ale trpěl jsem depresemi. Časem jsem zjistil, že vše co se nám děje má nějakou příčinu. Pokud se nejde po příčině, ale řeší se následky, tak se z toho člověk nikdy nedostane. Musí se změnit něco uvnitř, přijít na trápení, bolest, zlost, výčitky. S tím se pak dá lépe pracovat. pokud by jste chtěla nějaké info a mé zkušenosti napište na **

Editace adminem 17.3.2016 - odstraněn kontakt

esmeralda123
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 30.3.16 19:04

Ahoj muzes mi napsat na email???rada bych se te na neco zeptala

Mateusz Milý
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 31.3.16 07:59

Ahoj, napiš mi jmeno a já si tě najdu na fb. Nebo zkus najít mě, když zadáš jmeno - nick na googlu mam hned první 4 odkazy to najdeš :). Oni tady kontakty mažou nechápu proč, když to lidem pomuže. Jestli to uvidíš tak kontakt je mateuszmily a zbytek je jako klasickej email na seznamu. Kdyžtak napiš sem kdyby se ti nedařilo. Měj se :)

kocour81
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.4.16 05:10
moje snaha

Ahoj já s alkoholem přestal ze dne na den a za 4 dny bez pití sem dostal epileptický záchvat kterej hraničil se smrtí takže nedoporučuju přestat natvrdo. Přestal sem asi hlavně kvůli kamarádům kteří okolo mě umíraly kvůli alkoholu. hlavně sem si uvědomil že nejde jen o mě ale o to že ubližuju svý rodině a okolí. Měli mě sice rádi i předtím ale ted je to jiný lepší. Dneska nepiju 101 dní a sám se divím že to pro mě nebylo ani moc těžký asi je důležitá ta vůle a to chodím do hospody dost často. Mě ani alkohol nikdy moc nechutnal pil sem jenom snad ze zvyku nebo abych nevnímal realitu. Ztratil sem svoji ženu zamlada s kterou máme dítě ale tam je to v pohodě horší že nevidám druhou dceru ted už asi půl roku ale celkově sem ji nevídal už když byla větší a to jí je už osum mám strach aji zavolat že mě třeba nebude chtít ani slyšet o to je těžší se vyrovnat s alkoholem když člověka něco trápí až se divím že to v pohodě zvládám zatím nejhorší že sou chvilky kdy bych se napil ale spíš proto že chci ne že můsím vím že bych si měl vážit toho že to zvládám bezpomoci a dá se říct v pohodě člověk ale začne vidět věci hodně jinak v hospodě melou lidi bludy takže si člověk moc nepokecá ale je to taky k něčemu dobrý protože je to hnus někdy se na to dívat samozřejmě taky důvod si nic nedat mám třeba kamáradku která je chytrá hezká ale když se napije tak je mi jí líto je to opravdu hnus se na ni dívat mě ted jenom mrzí že ted nikoho nemám takže su na to sám nepočítám rodinu teda proto bych aji rád pokecal s někým o tom bud můžu poradit anebo se přiučit každá rada dobrá omlouvám se za to divný psaní bude 5 a já ještě nespal včera mi všichni hustili do hlavy jak sem dobrej jenže si neuvědomuj že mě to štve už mě bolela hlava spíš spějou k tomu abych si něco dal jenom kvůli tomu abych to nemusel poslouchat vím že to myslí dobře a asi sem fakt dobrej že zrovná já s tím sekl což by nikdo nečekal ale já se tak necejtím pro mě je to jenom malej krůček k lepšímu životu vám všem přeju aby ste měli tak v poho začátek jako já a pokračovali v tom celej život v tom já si nevěřím. Ps prášky neberu jenom kvůli tomu že se to dá přežít i bez nich a nikdy sem je nemusel hlavně bych doporučil naučit vypnout v hlavě říká se vysypat koš dát delete a nemyslet vůbec na nic anebo na něco hezkýho. Budu se těšit nejsem teda zvyklej psát ale budu se snažit jestli písnete rád se podělím o svých zkušenostech

Mateusz Milý
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.4.16 07:19

Ahoj, chtěl jsem ti napsat, ohledně tvé dcery. Já se nebavil s bráchou skoro 10 let, o to ani nejde. Jde o to, že když jsem si s bráchou chtěl povídat tak jsem si nějak povídal, ale on si stejně dělal co chtěl, takže jsem viděl, že naše cesty se dělí i přesto, že jsem nechtěl. Proto si myslím, že by jsi měl strach odhodit stranou, snažit se jí říci to co máš na srdci a ona at to řekne také, ikdyby byla třeba ošklivá, nech jí vykřičet, emoce k tomu patří. Pokud budeš mít pocit, že jsi proto udělal maximum a nedaří se, nech jí jít svojí cestou. Občas jí zkus zavolat podle potřeby. Ale nezlob se na ní, ani jí neodsuzuj. Já si počkal a ted sme s bráchou upně v pohodě. To chce čas, neý si každý z nás něco uvědomí. Silou a chtíčem to spíše tlačíme opačným směrem. Hlavní si všechno říct na rovinu, ty největší bolesti, ale neobvinovat jeden druhýho, spíš si o tom pokecat proč tak věci dopadli a jestli neni cesta ven :) Spíš hledat v konverzaci východisko, než házet vinu jeden na druhého, omluvit se, obejmout, prostě tak jak bude člověk cítit. Nesoustředovat se na jeden rozhovor, zlepšení může příjít třeba až po pěti rozhovorech, nekterý věci se nedají vyřešit hned, je na to potřeba čas a aby si každý urovnal věci v hlavě :) Je to prostě pomalý vývoj a který se nedá spěchat :) Trpělivost růže přináší. Přeji hezký den.

lenička57
16 příspěvků 18.1.18 13:01

Dobrý den, s velkým zájmem a s účastí jsem dneska dočetla celou tuto diskuzi. Myslím na vás, mourino, kokyto a ostatní, jak se držíte s abtinencí. Hodně vám závidím, protože bohužel ten problém s nadměrným pitím se mě taky týká. Už hodně dlouho. V menší míře s občasnými excesy jsem popíjela už od pradávna, ale situace se zhoršila, když jsem před šesti lety přestala kouřit. Prostě jsem jen vyměnila závislost za závislost. Nyní piju každý den, cca 1 litr vína, o víkendech i více. Prostě síla.
Piju doma, s manželem nebo i sama, v odpoledních hodinách, abych do rána vyvanula. Víkendy mám prolité už od dopoledních hodin. Štve mě to, vždycky ráno, když se probouzím s depkou, si slibuju, že už nikdy…a odpoledne zase dojdu do obchodu pro lahvinku nebo dvě.
Nenávidím se za to.

Petra.123789
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.1.18 13:39

Dobrý den, Leni. Je dobře, že o tom přemýšlíte a že o tom mluvíte. Když si přiznáte, že máte problém a že asi bude nutné s tím něco dělat, je to hodně tísnivý pocit, protože máte v hloubi duše vlastně pocit, že to měnit nechcete a že se pití vzdát nechcete. Ale když nad tím budete přemýšlet, zkuste se zbavit obav třeba tím, že si představíte, jak je to krásné vzbudit se ráno bez bolesti hlavy, bez výčitek, s dobrou náladou, energií a s mnoha nápady, jak strávit dnešní den. Já jsem z pití neměla žádné vážné fyzické problémy, ale psychicky jsem byla hluboko pod bodem mrazu. Neuměla jsem se z ničeho radovat, nemohla jsem se do ničeho pustit, protože jsem měla vlastně ze všeho strach a předem jsem vše vzdávala. Píšete, že se probouzíte s depkou a že se nenávidíte, takže jste na tom asi podobně. Ale chtěla bych Vás ujistit, že jakmile ze sebe setřepete závislost na tom být denně „v rauši“, neskutečně se Vám uleví, svět začne být barevnější a veselejší, otevřou se Vám nové možnosti, zjistíte, že jste mnohem silnější a odvážnější, než jste si kdy myslela. Zmizí chmury z hlavy a nahradí je radost a nadšení. Tím, že obnovíte víru v sebe sama, uděláte obrovský krok k Vaší vnitřní spokojenosti. Ne kvůli ostatním, to Vy jste ta, komu se nejvíc uleví. Takže: pokud byste se rozhodla přestat, neberte to jako trest, naopak, zkuste to vzít jako výzvu, na kterou se budete těšit. Popsala jsem to asi příliš růžově, samozřejmě, že to není nic snadného. Ale já Vám slibuji, že to stojí za to ;) btw je víkend, jak jste na tom? :oops:

sofiee1
84 příspěvků 20.1.18 21:01

@lenička57 jsem na tom stejne, ale dneska piji naposledy

lenička57
16 příspěvků 22.1.18 06:32
Petra a sofiee1

Milá Petro, děkuji velice za slova povzbuzení. Přesně jak píšete, nemám žádné fyzické problémy ( zatím), ale druhý den ta depka a výčitky svědomí… Nejraději bych se propadla. Už jsem zkoušela abstinovat několikrát a úspěšně ( déle jak jeden rok), ale pak jsem si dala skleničku na rodinné oslavě…a postupně jsem se opět propracovala a ž k současnému stavu.
Přečetla jsem si knihu pana Nešpora a chci to zkusit. Nejprve sama, pokud to nepůjde, tak s pomocí lékaře. Hlavně do léčebny ne, to je pro mne velký strašák a stigma.
Stůj při mě Bůh.

Sofiee, jsem ráda, že jsi tady. Můžeme se vzájemně podporovat. Doufám, že se držíš. :) A já podle tvého příkladu- dneska už ani kapku, slibuju. Manža mě bude svádět k pití, to je to nejhorší, ale musím odolat. Vím, že je to cesta do pekla. Přitom mám zkušenost, že stačí držet se 2-3 dny a craving přejde. Ne, ještě nechci umřít- mám spoustu dobrých důvodů tady ješte chvíli pobejt.
Nakoupila jsem si dobroty- rajčatovou šťávu, dobrou zeleninu, sýry a ryby, mám výborné bylinkové čaje vlastní výroby, tak zkusím případné bažení přebít drobnou mlsůtkou či nápojem. Budu bojovat!!
Napíšu večer nebo zítra ráno, jak jsem dneska dopadla.
Sofiee- držím Ti palce!

Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další »
Váš příspěvek