Maniodepresivní psychóza a jak se chovat k pacientovi?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Monča55
2 příspěvky 21.03.12 14:45
maniodepresivní psychoza

Ahoj.Četla jsem si něco o maniodepresivní psychoze.Potře­bovala bych poradit. Mám kamaráda s kterým jsem se ted poslední roky nevídala. Dozvěděla jsem se , že bral přibližně 2 roky piko. A ted trpí tou maniodepresivní psychozou. Přibližně půl roku. Jednou už s tím ležel v léčebně ale bohužel mu to nepomohlo. Ted je v jiný léčebně přibližně měsíc. Občas si napíšeme , píšemi , že na tom není dobře skoro obden. Můžeš mi prosím poradit jak se k němu chovat nebo jak bych mu mohla pomoct? Nechci ho ztratit a chtěla bych mu opravdu pomoct. Nevím s kým bych se o tomhle měla poradit. Předem moc děkuji za odpověd

Reakce:
 
Dr.House
622 příspěvků 24.03.12 21:07

pokud chceš opravdu radu, tak se na něj vybodni - ač je to těžký a pro tvý city určitě nepředstavitelný, vždycky se stane, že tě stáhne sebou. v tom případě už nebudeš tak fajn a bude z tebe jen další chodící mrtvola závislá na piku a psychiatrické léčbě…a pokud si přesvědčená že ty by ses nenechalal stáhnout, tak se nenech vysmát…to je totiž první varovní signál stahování. každopádně pomoci mu můžeš jen tak aby ho to povzbudilo v léčbě a odradilo v těm blbostech co dělal a bral. koníčky…vzpomínky, staré časy bez drog. rozhodně neplánovat buducnost - nikdy to totiž nedopadne tak jak si představuješ. …a ještě jednou, nenech se stáhnout…

 
Monča55
2 příspěvky 27.03.12 14:20

Děkuji za radu.Přemýšlela jsem nad tím a asi máš pravdu. Snažila jsem se pomoct ze všech sil. Ale vím , že je to bez naděje :/ A ještě jednou děkuji

 
petulamelie66  09.09.15 00:45
maniodepresivni psychoza

@Dr.House Zdravim,
Prosim o radu jak se k cloveku s touto nemoci chovat? dikybohu se mi konecne podarilo
Presvedcit pritele aby sel k doktorovi, dlouhou dobu si nechtel pripustit ze ma problem. (Nebudu do sebe cpat nejaky prasky a pod.,to zvladnu sam…) lecba je
teprv v zacatcich a tak leky jeste moc nezabiraji, spis se mi zda ze je to nekdy jeste horsi…snazim se mu pomoct co mi sily staci ale je to narocne a nevim jestli si vedu spravne? Zacla jsem treba tim ze jsem poupravila nase stravovaci navyky, zacla jsem varit a stravovat nas oba zdrave, de :roll: lam snidane, obedy, svaciny, vecere. Sam se totiz nenaji, neciti pot hladu ale kdyz vse pripravim a dam si take vaechno sni. Snazim se jezdit z prace hned domu a vymyslet ruzne veci aby nebyl ve spatnych stavech, napr. hrajem karty, pexeso, jmeno, mesto, zvire, vec nebo lode a chodime na houby a jine blbosti, jen aby nemusel byt se svym stavem sam. Ze dne na den padly veskere starosti na me at se to tyka domacnosti nebo kazdodennich povinosti a ujistuji ho ze to vsechno zvladnu ze si s tim nemusi delat starosti a tvarim a chovam se prednim uplne normalne i kdyz jsem kazdy den totalne vyzdimana a moc me to trapi. Vi ze toho na me je hodne a vycita si ze by mi rad vic se vsim pomahal i presto ho ujistuji o tom ze je to v poradku a semnou at si starosti nedela ze chci pomoct ja jemu. Zaroven ho ale nenechavam uplne lenivet, mame sva pejsky takze ho alspon zatim posilam vencit, i kvuli tomu ze se uplne zacal stranit. Je toho jeste spoustu ale prijde mi ze to moc k nicemu neni :-/ mozna to delam spatne ja nevim, proto bych rada vedela prosim jak se chovat? a kdyby jste mel radu i pro me jak to vse ve zdravi zvladnout byla bych moc rada :-) predem moc dekuji. Petul

 Váš příspěvek